Z Lanšperka přes Horákovu kapli do České Třebové

Že nám přípoj v Ústí nad Orlicí „navazoval“ až za více než hodinu, to nás nemohlo rozhodit, jelikož stačilo zaběhnout do příjemné cukrárny Na Výsluní v Sychrově ulici hned pod náměstím na kávičku a výborné zákusky – a hodinka utekla jako voda!

Po návratu na nádraží jsme se podivili nezvyklému retro-vláčku, který právě odkudsi přijel, ale brzy jsme zjistili, že právě ten nás nyní poveze do Lanšperka!

Tam jsme za nějakých 10 minut vystoupili skoro sami na nevelkém nádražíčku a hned se vydali po zelené turistické značce prvního 1,3 kilometru vzhůru ke zřícenině stejnojmenného hradu.

Už na tomto prvním úseku jsme našli houby, což slibovalo následnou slušnou nadílku, která také skutečně nastala!

Prošli jsme částí vesnice, kolem rozměrné budovy dnes bohužel zchátralé, ale kdysi jistě slavné restaurace, a od rozcestníku odbočili 300 metrů na zříceninu, která sice není zrovna rozsáhlá, ale nabízí opravdu pěknou vyhlídku do kraje.

Dále je to po zelené pouhých 200 metrů k další zajímavé lanšperské památce, zdaleka viditelné novogotické kapli Nanebevzetí Panny Marie na vršku nad malým hřbitůvkem, opět s nádherným rozhledem až někam k Letohradu i dále…

Po dalším kilometru dojdeme společně s modrou značkou na rozcestí Nad Kočtinou, odkud už se dáme jen po modré 1,5 km Nad Horákovu kapli a posléze půl kilometru spolu se žlutou až k ní. Tento úsek lesa byl skutečně pohádkový – a houbami oplýval také bohatě…

Nad kaplí je momentálně bohužel dosti neschůdná paseka, kde mizí náhle i všechny značky, naštěstí jsme ale kapli mezi stromy již zahlédli a šťastně se k ní dostali.

Leží v pěkné nadmořské výšce rovných 500 metrů a nabízí nejen pohled do svého interiéru, ale také krásný dřevěný altán i spoustu laviček k posezení a mariánský pramen s výbornou vodou k občerstvení.

Po krátkém odpočinku pokračujeme 1,5 km na rozcestí na silničce u Dolního Houžovce, odkud ale poté nejméně půl kilometru úplně chybí značení.

Naštěstí jsme se díky podrobné mapě nenechali zmást a posléze ze silnice správně odbočili opět do lesa vzhůru k Třebovským stěnám.

Krásná partie s rozhledy do údolí a poté pod mohutnými skalami, kolem několika opuštěných tábořišť a se spoustou zralých malin je po 4 kilometrech ukončena rozcestníkem na kraji lesa, odkud je to pak 1 km polní cestou přes kopeček k autobusové zastávce nad vesnicí Skuhrov.

Zde však pozor, značka, vedoucí dále na rozcestí Pod Skuhrovem (1,5 km), se obci úplně vyhne, odbočí těsně před ní pěšinou kolem plotu a přes výletní restauraciU Floriána (3 km) sejde poslední 3 kilometry až do cílové České Třebové.

My ovšem zvědavě zamířili přímo do vesnice a poté silnicí dolů, takže po zjištění, že značku skutečně už zase nemáme a zorientování se na mapě jsme raději už na silničce zůstali a asi po 3 km narazili již skoro na dohled od města na červenou značku, která nás spolehlivě dovedla kolem rotundy až na náměstí, kde vyústila lákavě přímo před mléčnými lahůdkami…