Z Rakvic do Hustopečí

Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost

přítlucká hora

přítluky

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

Naše slunečné jihomoravské putování jsme zahájili v obci Rakvice, kam nás dovezl autobus od železniční stanice v Zaječí, navázaný na optimální ranní rychlík z Brna (8:36).

Po prohlídce návsi s kostelem, svatojanskou sochou, válečným pomníkem, Radnicí a dalšími zajímavostmi jsme se vydali po původně ani neplánované nové zelené turistické značce (jestlipak už je i na některé turistické mapě?) na nedalekou Přítluckou horu (3,5 km), dominující okolní krajině pěknou dřevěnou rozhlednou.

Jenže aby to nebylo zase tak snadné, chtěli jsme vidět také pod kopcem se krčící malebnou vesnici Přítluky, takže jsme nedaleko pod vrcholem odbočili neznačenou silničkou mezi vinicemi přímo dolů ke kostelu, minouce ještě cestou pěknou malou kapličku.

U kostela v Přítlukách je umístěno hned několik autorsky různorodých, zajímavých barokních světeckých skulptur, nikoli však raně barokních, jak se uvádí na stránkách obce, ale řadících se naopak spíše až do pozdnější fáze tohoto slohového období.

Přímo od kostela, resp. z návsi pod ním, pak vede další nová značka, tentokrát žlutá, opět přímo na Přítluckou horu k rozhledně (1,5 km).

Rozhledna je volně přístupná a díky svému nádhernému dalekému rozhledu hojně navštěvovaná, pro méně odvážné má hned několik mezipater a nechybí u ní ani posezení pro turisty včetně naučných tabulí.

Od rozhledny jsme sešli do nedaleké obce Zaječí (1,5 km), kde také stojí za to si obejít zdejší mohutný, daleko viditelný kostel, v základech mnohem starší, než se může na první pohled zdát…

Turistická značka bohužel končí po dalších 2 kilometrech podél silnice u železniční stanice Zaječí, s čímž jsme se ale nehodlali spokojit a pustili se dále už jen po cyklotrase, a tedy silnicí do Staroviček.

I jejich návsi dominuje pěkně opravený kostel, střežený další svatojanskou sochou a také novou bustou zdejšího rodáka P. Václava Drboly, katolického kněze popraveného v roce 1951 na základě vykonstruovaného procesu.

Kousek za obcí už se dá ze silnice opět odbočit směrem k rozhledně U Obrázku a pak pokračovat pohodlnou silničkou podél vinic a rušné hlavní silnice až do Hustopečí.

Po prohlídce centra města, kde nás obzvláště potěšila návštěva kostela, jehož interiér oproti vnějšímu dojmu dokáže opravdu překvapit, a menším občerstvení v jedné ze zdejších cukráren jsme nakonec došli ještě kolem kaple sv. Rocha na nádraží do Šakvic, kde bychom jinak stejně museli přestupovat.

Celkem tak trasa čítala přibližně 20 kilometrů, je však nenáročná, skoro samá rovinka, pohodlné cesty, hodí se akorát pro současné krásné podzimní období, pouze lekavějším jedincům může vadit neustálé střílení, snažící se plašit špačky na vinicích wink