Bad Elster – lázně které nezamrznou ani při patnácti pod nulou

Kam a jak jedeme?

Za výchozí bod jsme zvolili obec Hranice, která se nachází cca 10 kilometrů severozápadně od aše v samém západním kousku naší země. Přicestovat do Hranic lze autem, autobusem a je tu konečná vlakové trasy Aš – Hranice, ale vzhledem k tomu že sem zajíždí jeden vlak denně kolem půl páté odpoledne je to pro turisty prakticky nepoužitelné. My jsme domácí, takže jsme jen vyšli ven, oškrábali auto což vzhledem k teplotě -14 dalo zabrat. Náš diesel nejmenované české Mladoboleslavské značky (nechci dělat skrytou reklamu) kupodivu nastartoval na první otočení klíčku. Od nás je to do Bad Elsteru kousek, přes Krásňany 10 minutek jízdy. Zaparkovali jsme kousek od centra v boční uličce nad divadlem.

Za čím jedeme?

Bad Elster je klidné a malebné lázeňské městečko s více než 150ti letou tradicí a my vyrazili především za místními kačenkami, abychom jim přilepšili v těchto mrazivých dnech. Jinak zavítat sem se dá v každou roční dobu, nejkrásnější to tu je, když jsou všechny záhony osázeny kvetoucími tulipány a dalšími cibulovinami.

První písemná zmínka o obci je z roku 1324. Již v roce 1538 byla prozkoumána místní„halštrovská kyselka“ a konstatováno „že velmi dobře sloužící tělesnému vyměšování“. Zdejší lázně navštívilo spousta známých osobností jako například básník Johann Wolfgang Goethe který zde pobýval v roce 1795 a popsal „nádhernou vodu“. Po dalších výzkumech pramenů a po vybudování prvního lázeňského zařízení byla v roce 1848 oficiálně zahájena první lázeňská sezóna. Od té doby jezdilo do tohoto místa mnoho saských králů, aby zde našli odpočinek a uzdravení. K nejslavnějším hostům patří král Friedrich August III. a král Albert, po kterém jsou pojmenovány dnešní Albertovy lázně. V letech 1888-90 byl postaven lázeňský dům a založen lázeňský park. V roce 1935 obdržel Bad Elster status města a je od té doby nejjižnějším městem Saska. Od roku 1992 pokračuje společný provoz lázní Bad Elster a sousedního Bad Brambach pod vedením společnosti Sächsische Staatsbäder GmbH (Saské státní lázně s.r.o.

Kolem divadla dojdeme přímo na kolonádu, která vede podél Bílého Halštrovského potoka ( zde mu říkají Weiße Elster) a dáme se proti jeho proudu. Potok není ani v těchto mrazech zamrzlý, pouze u kraje a v místě jezů tvoří krásné ledové ozdoby. Po levé straně projdeme kolem muzea lázeňství a cca po tři sta metrech přejdeme silnici a to už jsme u cíle, u lázeňského rybníku, který je svázaný ledovým příkrovem a pouze v místě výtoku se čeří hladina s kachnami. Normálně sem chodíme kolem vánoc a kachny si pro suché pečivo přijdou až k nám a ty odvážnější si vezmou z ruky. Ale dnes nejsme evidentně jediní, kteří jim přišli přilepšit, takže s nacpanými břichy si v klidu plavou po hladině a nás si nevšímají. Hlavně že nestrádají, venku je patnáct pod nulou a oni se v klidu koupou a my uháníme zpátky k autu. Půl hodinka venku stačila, zvoní nám uši a nosy a my spěcháme zpátky do tepla domova k hrnku teplého grogu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvit se dá v mnohých kavárnách nebo restauracích po celém lázeňském městečku, v těchto mrazivých dnech nefungují předzahrádky. Když je teplo je u rybníku stánek, kde člověk najde vše co potřebuje.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Dnes nás potrápila zima, všichni jsme spíš letní, ale jinak tu bývá krásně.

Ostatní informace

Místo je celoročně volně přístupné.