Bílá vež / White tower

Fotografie (1)  • Foto: lukirubi

Kam a jak jedeme?

Bílá vež patrí k nejvýznamnejším strážnickým památkám. Je dominantou mesta a podle ní se Strážnice v literární tvorbe nazývá "mestem pod bílou veží". Sloužila jako strážní vež a její vznik je spojován s pocátky mesta. Knižní pruvodce mesta Strážnice uvádí její stárí na 600 - 800 let.

Za čím jedeme?

Vež ve své dnešní podobe je však mnohem mladšího puvodu. Ve skalickém archívu se dochovaly dva dokumenty z let 1615 a 1617, které pojednávají o zakázce na stavbu mezi skalickými a strážnickými radními.
Mladší puvod veže potvrzuje i její architektonická podoba. V prízemí byla stavena z kamene, ale další podlaží jsou vyzdívána z cihel, z vnitrní strany neomítaných. Vevnitr jsou dobre patrná puvodní široká klenutá okna, která byla v 2. polovine 19. století zúžena a v novogotické úprave pozmenena lomenými oblouky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

ve Strážnici je restaurací a obchodů dost tak kdo nemá jídlo sebou tak určitě něco najde

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jedná se o typ volne stojící zvonice - campanilly, jaké se v renesanci bežne stavely u soudobých nebo i starších kostelu. Také strážnická vež je pozdne renesancní stavbou, která byla opatrena sgraftovou výzdobou, jejíž zbytky se zachovaly na odvrácené strane, smerem do dvora za kostelem.
Zbývá ješte vysvetlit, proc je vež vyklonená. Tato kuriozita, kterou jiná mesta krome italské Pisy nemají a která snad nepreroste v havarijní situaci, nepochybne vyplývá z terénu, na nemž byla vež postavena. Strážnicané tehdy vybrali asi jediné volné místo u kostela, jehož celé okolí pokrýval starý mestský hrbitov. Toto místo už asi blíže nezkoumali a nepocítali se znacnou hmotností zdiva veže ani s její stabilitou, kterou by prípadne mohly narušovat pohyby zvonu. Puvodní terén, na nemž bylo mesto založeno, zmenil dávno svoji tvárnost, a tak stavitelum uniklo, že vež zacali stavet v blízkosti nekdejší svodnice povrchových vod do staré reky Moravy. Tato svodnice byla zrejme puvodne vytvorena podzemními prameny vod, které se stékaly k mestu z úbocí Bílých Karpat, proudily pod vápencovými šterky a na Predmestí, asi v místech nynejšího hotelu Cerný orel, pronikaly pres píscité podloží a dostávaly se na povrch. Tento vodní systém, který byl dobre známý starým Strážnicanum, byl využit také pro puvodní opevnení mesta, obnoveného po husitských válkách. Druhý podzemní proud, rovnež využitý pro starý vodní príkop, obtékal mesto z opacné strany, podobným zpusobem se dostával k povrchu za židovskou synagogou a ústil v jezírku pod židovským hrbitovem, kde se podzemní vody pramene mísily se spodní vodou staré Moravy. Pri budování nového opevnovacího systému v polovine 16. století, z nehož se dochovaly obe strážnické brány, nebyla tato prirozená vodní soustava už potrebná a svodnice i staré vodní príkopy se zasypaly. Proto ani stavitelé veže na zacátku 17. století nemohli vedet o vodních silách, skrytých tehdy už v podzemí. I tato okolnost svedcí o mladším puvodu veže, kterou by ve starší dobe, kdy byl tento vodní systém ješte funkcní, vybudovali jiste na vhodnejším míste.

Ostatní informace

K městu Strážnici neodmyslitelně patří věž s kostelem sv. Martina. Kostel byl postaven původně jako gotický lutheránský v 15. století, kdy vyhořelo "Staré město...