Cesta na Knížecí stolec

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Kam a jak jedeme?

Naše cesta na vrchol Knížecího stolce začíná na parkovišti Záhvozdí-Uhlíkov.Odbočka ze silnice na Volary je dobře označená,takže nemůžeme minout.Parkoviště není velké,ale zaparkovali jsme v pohodě a parkovné se neplatí.Vrchol Knížecího stolce leží ve vojenském prostoru Boletice a vstup je povolen pouze o víkendech a svátcích.
Vydáváme se tedy z parkoviště,kde je první informační tabule po asfaltové cestě po okružní stezce která měří 14 km(my jsme naměřili 12,83km-měřeno aplikací v mobilním telefonu) a má devět zastavení s informačními tabulemi,které nás informují o flóře,fauně,houbách,těžbě,ale i o následcích orkánu Kyril.Míjíme první odbočku která vede tuším na Pernek a pokračujeme k druhému zastavení,kdy už scházíme z hlavní cesty a vcházíme na cestu která nás dovede na vrchol.Cesta jde do kopce,ale je stále asfaltová,tudíž nás občas míjí skupinka cyklistů.Šli jsme 3.července,ale počasí bylo aprílové.Takže než dosáhneme třetího zastavení poprvé zmokneme.Naštěstí nám to nebere dobrou náladu,neboť po chvilce vylézá sluníčko a my pomalu schneme.Než dosáhneme Adolfova kamene(zastávka č.4) jsme znovu promočeni.Tentokrát o něco víc než před chvílí,ale opravdu nám to nevadí,protože se začínají otvírat nádherné výhledy a slunce už znovu svítí.Vzdálenosti mezi zastaveními se blížícím se vrcholem zkracují což ještě zlepšuje náladu.Když míjíme památník škodám napáchaných orkánem jsme už jen "pár" metrů od cíle.Přichází poslední zastavení před vrcholem Knížecího stolce a před námi posledních cca 250 metrů nejprudšího stoupání z celé stezky.I to zdoláváme-sice s přestávkami-a stojíme pod rozhlednou na vrcholu Knížecího stolce.V tu chvíli nám měřič ušlé vzdálenosti hlásí sedmý kilometr.Na rozhledně neskutečně fouká,ale je jasno a výhledy jsou dechberoucí.Člověk tam jen tak v němém úžasu stojí a vnímu tu všudypřítomnou krásu.Na rozhledně jsou turistická razítka a dole na zábradlí je kovová schránka s knihou návštěv.Provádíme zápis a chystáme se na sestup dolů.

Rozhodneme se dokončit okruh a nevracet se stejnou cestou.Jdeme asi 800 metrů cestou necestou někdy i dost prudce dolů,ale osmé zastavení je na dohled a s ním přichází znovu asfaltová cesta,která nás dovádí zpět na parkoviště.Zpáteční cesta je výrazně rychlejší,protože jdeme stále z kopce.Za 4,5 hodiny tedy máme za sebou necelých 13km s převýšením 400m.

Za čím jedeme?

Jdeme krásnou přírodou s jedinečnými výhledy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Svačinu a hlavně dost pití sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se líbily jednoznačně výhledy.Ty z rozhledny ještě umocnily celkový dojem z výletu.
Za drobný nedostatek bych označil pouze fakt,že při cestě nahoru není žádný přístřešek pro případ nepřízně počasí.Pouze jeden je na cestě zpět u osmého zastavení.