Cesta Prapořišťskou vrchovinou.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Na hory
Kam a jak jedeme?
Parkoviště před klatovským nádražím je poloprázdné a celé okolí se ukrývá v mlze. Jet někam na výlet je v tomto počasí tak trochu sázkou do loterie. V nádražní hale se zdržuje několik cestujících a my se rozhodujeme, co s načatým dnem. Výsledkem je zakoupení jízdenek do Kdyně. Je to o něco výše než Klatovy a tam se uvidí, co dál. Motoráček se již od Klatov probíjí hustou mlhou a při pohledu z jeho okna to na nějaké zlepšení nevypadá. Na kdyňském nádraží je to již o něco lepší. A tak se rozhodujeme pro cestu výše uvedenou vrchovinou. Ta je součástí Všerubské vrchoviny, jejíž nejvyšší hora Kameňák má 751 m.n.m. Aby to nebylo jednoduché, podcelkem tohoto pohoří je Jezvinecká vrchovina. Jejím okrskem je Klíčovská pahorkatina a podokrskem konečně Prapořišťská vrchovina. Její nejvyšší vrch se jmenuje Bezný ( 659 m.n.m.) a toto malé pohoří se nachází jižním směrem od města Kdyně. To by mohlo stačit a můžeme jít.
Za čím jedeme?
Od nádraží se jde po modré, silničkou do obce Prapořiště. Mlha si to zatím nerozmyslela, tak se můžeme zabývat minulostí. Zvláštní název obce se podle pověsti zrodil v raném středověku. Uvádí se, že v osadě byly uloženy prapory pobité německé šlechty po bitvě ve Všerubském průsmyku v roce 1040. Skutečností je, že první písemná zmínka o vsi je až z roku 1452. Vesnička je rozložena na mírném svahu. Je zde několik stavení staršího data, hezká kaplička a pomník Mistra Jana Husa. Modrá odtud stoupá ke kopcům na jihu. Prochází mezi pastvinami a po necelém kilometru pokračuje smrkovým lesem. S nabírající výškou ztrácí mlha na síle a při stoupání na vrchol Čepice ( 642 m.n.m.) jsou již nad námi sem tam modrá okénka. Vrcholem hory prochází evropské rozvodí Labe – Dunaj. Kolem vrcholu jsou jakoby příkopy, ale zda tady něco stálo, zůstane nadále otázkou. Odpověď by mohlo znát několik hodně starých buků rostoucích na vrcholu.
Mlha se trhá a je možné i něco vyfotit. Sestupujeme do sedla pod jižním svahem a opět stoupáme lesem k dalšímu vrcholu. Ten se jmenuje Ráj ( 615 m.n.m.) a kdyby si mlha dala konečně říci, bylo by toho k vidění poměrně dost, jak je psáno na velké tabuli. Musíme se ale spokojit jen s blízkým okolím. Na vrcholu je možno posedět a prohlédnout si pomník Emila Tšídy. Z popisu se dozvídáme, že to byl kdyňský podnikatel a starosta Sokolské župy Šumavské. Pomník tu stojí od roku 2009, ten původní byl postaven v roce 1927 a zničen rozkuráženými Němci v roce 1939. Z Ráje sestupujeme po červené k osadě Na Spáleném. Je to několik stavení a chovají tu koně. Přes louku se dostáváme k lesu. Při jeho okraji stojí žulový pomník připomínající tragickou událost z 8. 10. 1938. Tenkrát tu henleinovci přepadli tříčlennou hlídku Stráže obrany státu. Jeden člen byl zastřelen, druhý postřelen a surově umučen. Odtud následuje krátký úsek lesem a nově vysázenou alejí po louce. Ta končí pod vrcholem Tanaberku ( 515 m.n.m.).
Na vrcholu se nalézá poutní kostel sv. Anny. Byl postaven v barokním slohu podle návrhu architekta Gilmettiho mezi roky 1712 až 1717. Je to zajímavá stavba na oválném půdorysu. Z té vystupuje válcovitý útvar nad středem svatyně, ke kterému přiléhá hranolová věž zakončená bání. Kdysi tu ještě stála fara, škola a hostinec. Dnes je tu kromě kostela několik křížků a nový turistický přístřešek. Mlha z větší části zmizela a otevřel se nám odtud hezký výhled na západní část Šumavy, bavorské pohoří Hoher Bogen a Jezvineckou vrchovinu. Červená odtud pokračuje do údolí Hájeckého potoka a poté po silnici do Brůdku. Na návrší, jižně nad obcí, je zdaleka viditelný kostel sv. Václava. Je postaven v místě, kde stála kaple, která byla postavena na paměť vítězství v bitvě mezi císařem Jindřichem III. a knížetem Břetislavem I. Bitva proběhla dne 22. srpna 1040 a skončila drtivou porážkou císařského vojska. Od kostelíka je hezký pohled k východu a jihu. Samotná ves tu stojí od poloviny 17. století na místě osady Zdemily, která zanikla na začátku 17. století. Odtud již po neznačené cestě se dojde do sedla průsmyku. Silnice do Bavorska je samé auto a tak je lepší jít po okolních loukách. Kruh se uzavírá v Prapořišti a poté zbývá dojít na nádraží ve Kdyni.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
S občerstvením je to horší, jedna otevřená hospoda byla v Prapořišti, ale je lepší pití a jídlo mít v batohu. Pokud se zahrne do výletu i město Kdyně, je to s jídlem i ubytováním bez problému.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Až na mlhu v první části cesty, která začala mizet až u osady Na Spáleném, to byl zajímavý výlet. Hezká stavba je kostel na Taneberku. Příroda tady ještě tolik neutrpěla a hezké jsou výhledy, především na hory Šumavy. Při konci cesty je vidět hrad Rýzmberk ( 680 m.n.m.), hřeben okolo Korábu ( 773 m.n.m.), rovina na severozápadě a město Kdyně.
Ostatní informace
Délka cesty je mezi 11 až 12 kilometry s celkovým převýšením 360 metrů. Jde se většinou po značených cestách, kromě úseku z Brůdku do Prapořiště. Lze využít vlak, Kdyně je na trati Klatovy – Domažlice a vlaky tu jezdí v dvouhodinových intervalech.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Cesta Prapořišťskou vrchovinou.
