Cyklovýlet k soutoku Moravy a Dyje

Kam a jak jedeme?

Do nejjižnější části Moravy, nacházející se jižně od okresního města Břeclavi. Do Břeclavi vede rychlíková trať č. 250, a na okraji města je sjezd z dálnice D2.

Za čím jedeme?

Projedeme se největší oborou České republiky zvané Soutok, krajem lužních lesů, podmáčených nivních luk, bezpočtu slepých i poloslepých ramen řek Moravy a Dyje až k soutoku těchto řek.

V brzkojarním období však bývají sníženiny v lužním lese i na loukách pod vodou a proto v té době jsou sjízdné pouze hlavní asfaltové cesty, které vedou po vyvýšených místech zvaných hrúdy. I později, kdy vody opadnou chvíli trvá než cesty v luhu vyschnou, proto bych do jeho nitra nespěchal. "Utopit" se v bažinách může být pro někoho jedinečný zážitek, ale určitě ne pro všechny.

Na základě připomínek uvádím, že závěrečný úsek (spíše odbočka dlouhá asi 600 m) k vlastnímu soutoku řek - Trojmezí, vede pouze lesní pěšinou přes dvě sníženiny. Proto dávám na zvážení, zda chcete vidět i soutok dvou největších moravských řek a slovenskou a rakouskou stranu, nebo si tuto podívanou odpustíte. V jarním a někdy i v letním období často odvážlivci vypadají obdobně jako pan Svěrák ve známém českém filmu. Většinou něžné pohlaví zůstává na křižovatce u odbočky a k závěrečnému cíli se pouští pouze pán tvorstva.

A co se týče komárů, vždy se doporučuje od konce května opouštět luh nejpozději po 18 hodině. Pak se v určitých obdobích stávají komáři opravdu pány luhu. V některých místech se vyskytují i přes den, ale těm cyklista snadno ujede.

Z Břeclavi je klasický okruh k soutoku řek a zpět dlouhý kolem 60 km, z Lanžhotu pak o něco kratší. Jelikož převýšení v lužním lese není nikde větší jak 2-3 m, je to pohodička a cyklistický ráj.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování je možné v přirozeném centru oblasti, městě Břeclavi (kemp, Turistická ubytovna, ponsiony, hotely), centru regionu Podluží městě Lanžhotě a soukromých pensionech a ubytovnách přilehlých vinařských obcí. V lužním lese je prozatím jediná možnost občerstvení v sezóně u zámečku Pohansko, dále je již pouze panenská krajina s dvěma rekreačními středisky Lesů České republiky a jednou hájenkou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozlehlost a jedinečnost lužního lesa, staletých stromů na podmáčených loukách, řada čapích hnízd na jejich vrcholech a úchvatnost vodních tůní v mrtvých ramenech. Jedná se o největší souvislý komplex lužních lesů ve střední Evropě.

Jedinou nevýhodou je, že pod zámečkem Pohansko k soutoku nevede dosud celým rozlehlým územím (větším jak 100 km2) žádná značená turistická ani cykloturistická trasa. Proto doporučuji si nezapomenout vzít sebou podrobnou turistickou mapu Břeclavsko 1:25 000, kde jsou přesně zakresleny všechny asfaltové komunikace, ale i další zpevněné komunikace a kompletní síť říčních ramen, tůní a mostků. Lze ji získat na informačním centru města Břeclavi (nachází se na náměstí naproti zdejší dominanty, kostela sv. Václava), které spolu s regionem Podluží, zajistilo její zpracování. Nebo přímo u vydavatele mapy:obchod@geodezieonline.cz.

Ostatní informace

Celá trasa vede po velice slušných asfaltových cestách, pouze závěrečný úsek k vlastnímu soutoku vede neupravenou lesní pěšinou, která je v době mokra (po jarním tání a po deštích) špatně sjízdná. Doporučuji se v lužním lese držet vyasfaltovaných cest. Je jimi protkána celá oblast Soutoku, proto lze uskutečnit i několik kratších okruhů. Celé území zdejších lužních lesů (na Dyji od Nových Mlýnů a na Moravě od Hodonína) se připravuje k vyhlášení za chráněnou krajinnou oblast pod názvem Soutok.

Dodatek: V současné době je již závěrečná část sjízdnější, neboť je cesta upravená a v koncové části vede po povalovém chodníku.