Den v Karlových Varech.
Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Před cestou do města bývá zvykem seznámit se alespoň ve stručnosti s jeho minulostí. Osada měla od svého založení slovanský název Vary. V roce 1370 se stává městem a mění se název na Karlovy Vary. Město se v této době rozrůstá na obou březích řeky Teplé. Od roku 1436 je město součástí panství Šliků a to až do roku 1547. V 16. století můžeme sledovat zprávy o veřejných lázeňských domech. Na počátku 17. století je téměř celé město zničené požárem. Požár město postihl i v dalším století a to v roce 1759. V roce 1760 byl vydán dvorní dekret, ve kterém byl upraven plán další zástavby města. Výrazný rozvoj nastal ke konci 18. a v první polovině 19. století. Od roku 1829 byl na stole projekt architekta J. Esche, který se zabýval rozvojem lázeňské části města. Po roce 1848 se k lázeňství připojil i rozvoj průmyslové výroby, především výroba porcelánu. Od této doby lze dělit město na lázně, které se budovaly za výrazného přispění vídeňských architektů koncem 19. století kolem řeky Teplé a na novou čtvrť v okolí řeky Ohře jako nové obchodní centrum města. Tolik minulost. Pro cestu do města jsme si vybrali veřejnou dopravu a z nedalekého Ostrova byl autobus jedničkou. Za necelých dvacet minut jsme již vystupovali na nádraží u Tržnice a naše vycházka městem mohla začít. Své slovo měla i zvědavost, naposledy jsem byl v tomto městě před čtyřiceti lety.
Za čím jedeme?
Od nádraží k řece je to jen několik minut chůze. Procházíme nábřežím Osvobození po levém břehu Teplé. Přecházíme most a jdeme Dvořákovými sady k hotelu Thermal. Na okraji parku je Sadová kolonáda, je tu i socha skladatele A. Dvořáka. Jsme u prvních pramenů s názvy Hadí a Sadový. Pokračujeme ulicí Karla IV. k Mlýnské kolonádě. Ta se zrovna opravuje, ale prameny mají návštěvníci přístupné. První ochutnávky vody z pramenů Svobody, Skalní, Libušin a knížete Václava máme za sebou. Koronavirus je asi příčinou, že tu je velmi málo lidí. Na druhou stranu to je výhodou při fotografování. Kromě jmenovaných pramenů jsou tady ještě pramen Rusalčin a Mlýnský. Nedaleko Tržní kolonády objevujeme informační centrum města. Bohatší o mapy a několik tiskovin opouštíme nábřeží a výtahem se dostáváme k Zámecké věži. Jedná se údajně o zbytky hradu Karla IV. Jsou tady další prameny a to Tržní, Dolní Zámecký, Horní Zámecký a Karla IV. Kromě informačního centra je všechno zavřené a tak se od Zámecké věže vracíme na nábřeží. Zastavení si jistě zaslouží sloup Nejsvětější Trojice, hezké baroko z roku 1716. Následuje Stará louka, kde je několik restaurací. Jsou většinou zavřené a obsluhuje se pouze na zahrádkách. I ty jsou ale prázdné. Jdeme ke stanici lanovky, která nás dopraví k rozhledně Diana.
I tady je otevřena jen zahrádka restaurace. Je tu ale více turistů a po rozhlédnutí z rozhledny na město a jeho okolí se jde na pivko. Horko je stále větší a tak volíme sestup lesem k interhotelu Pupp. Parčíkem procházíme k Císařským lázním, které se také opravují. V parčíku je socha Karla IV. a kousek za budovou lázní kostelík sv. Petra a Pavla. Po pravém břehu řeky se vracíme na nábřeží. Divadelní náměstí je místem, kde je budova divadla. Novobarokní stavba byla postavena mezi roky 1884 až 1886. Vřídlo je také v opravě a nás vítá Vřídelní kolonáda. Uvnitř je jen několik lidí a tak lze i posedět. Nelze vynechat návštěvu nejvýznamnější sakrální stavby města, kostela sv. Máří Magdaleny. Byl postaven mezi roky 1732 až 1736 a můžeme do vnitřku i nahlédnout. Ze schodiště kostela je zajímavý výhled směrem k řece. Vracíme se na nábřeží. Je tady stanoviště drožek, které také čekají na zákazníky. Jdeme Vřídelní ulicí a po pravém břehu Teplé docházíme k hotelu Thermal. Den je skoro za námi a tak zbývá vrátit se k autobusovému nádraží. Přecházíme řeku a kolem obelisku pokračujeme na nádraží a z odjíždějícího autobusu se loučíme s městem, které pozorného turistu dokáže okouzlit.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
I když je ve městě množství restaurací a hotelů, najít něco pro běžného turistu není jednoduché. Nelze přehlédnout, že ceny jídel jsou dosti vysoké a tak se pro občerstvení rozhodujeme v restauraci u rozhledny Diana. Posezení tady bylo příjemné a cenově to také šlo. Jinak jsme při pobytu v této oblasti bydleli v Horním Žďáru u Ostrova v hotelu Subterra, který můžeme doporučit.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Pro Karlovy Vary je vhodné vyčlenit celý den a moc nespěchat. Za prohlédnutí stojí vlastně každý dům. Najde se tady i několik zajímavých sakrálních staveb. Malou kaňkou bylo množství uzavřených a opravovaných objektů. Po čtyřiceti letech se tady hodně změnilo, je tu více ruštiny, ale celkový dojem z města byl dobrý. Nám se město hodně líbilo.
Ostatní informace
Člověk více kouká než chodí a tak jsme mohli ujít jen 3 až 4 kilometry, většinou po rovině. K rozhledně Dianě je možné využít lanovku. Navíc na teploměru byla skoro třicítka a tak se také více posedává. Platili jsme jen lanovku, vše ostatní bylo zavřené. Výhodou bylo malé množství lidí ve městě.