Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
V Dobšicích na Nymbursku mají zajímavou naučnou stezku věnovanou Keltům a jejich kultuře. Keltové začali přicházet do střední Evropy okolo roku 750 před Kristem. Později se usídlili i na našem území. Konkrétně to byl kmen Bójů, který si svůj nový domov pojmenoval Boiohaemum, z čehož vznikl pozdější název Bohemia. Archeologické nálezy dokazují, že Bójové se usídlili také v okolí dnešních Dobšic.
Na přelomu starého a nového letopočtu Bóje a jejich vyspělou kulturu vytlačily útočné Germánské kmeny, které k nám přišly ze severu. Část Bójů postupně splynula s Germány. V 6. století potom do české kotliny přišli Slované. Ale vraťme se ke Keltům, respektive k Bójům.
Nejen, že se potvrdil keltský genetický vliv na část dnešní populace v Čechách, ale Keltové nám zanechali i několik místopisných názvů (Jizera = Isra, tj. rychlá řeka, Labe = Albh, Albis, Ohře = Agara, Otava = Atava, Haná = Ganna, Šumava = Gabréta, neboli pohoří kozorohů, Doksy = Daksa, čili močál...) a dodnes slavených svátků a tradic (Dušičky = Samhain, Hromnice = Imbolc, pálení čarodějnic 30. dubna, svátek Beltine 1. května, vkládání třešňových, březových nebo švestkových větévek do vody na Svatou Barboru 4. prosince, darování větvičky zeleného jmelí pro štěstí o Vánocích ….).
Možná každý neví, že zaklepání na dřevo za účelem splnění řečeného, považování třináctky za nešťastné číslo, pověra, že děti nosí čáp nebo nekonání svateb v pátek, má původ také u Keltů.
Keltové již používali nám dobře známá nářadí usnadňující práci, jako například lopatu, krumpáč, kosu, srp, dláto, kladivo, pilník, pilku, kleště, nůžky… Znali také panty a závěsy u dveří.
Tolik v krátkosti o Keltech (Bójech) na našem území. Daleko více se dozvíte z informačních tabulí na jednotlivých zastávkách naučné stezky, která začíná v centru obce u Muzea Keltů. Zelenobílé značení vás povede v blízkosti keltského pohřebiště, kolem dětského hřiště podobnému keltskému oppidu s replikou polozemnice, dále přes odpočívadlo pro cyklisty a po koruně poldru k Cidlině. Pěšinou po pravém břehu řeky pokračuje ke slepému ramenu a podél něj až k jezu na Steklé strouze. U jezu se nachází tábořiště U Bobra s ukázkou keltské stavby. Naučná stezka se vrací po druhém břehu slepého ramene Cidliny k silnici a podél ní do Dobšic, k Muzeu Keltů. Ve fotodokumentaci přikládám mapku, která vás bezpečně provede.
Pomyslným společníkem 2.200 metrů dlouhé naučné stezky je keltský kluk Dobš, který na jednotlivých informačních panelech popisuje vše týkající se života Keltů. Číslované zastávky s panely mají název: 1 – Osídlení, 2 – U zemědělce, 3 – U Keltů doma, 4 – U cyklisty, 5 – U řeky, 6 – U víly, 7 – Zelený labyrint, 8 – Tábořiště U Bobra, 9 – U vodníka, 10 – U lovce, 11 – U sumce, 12 – Na stráni. Na zastávkách mohou malé děti plnit zadané úkoly. K tomu jim poslouží pracovní listy, které lze získat pravděpodobně v Muzeu Keltů.
Možnosti stravování a občerstvení jsme v Dobšicích nezkoumali. Je zde Dobšický Šenk. Další možnosti jsou v nedaleké Žehuni a ve Vklově pod Oškobrhem.
Procházka po naučné stezce přináší mnoho informací o našich předcích Bójích a také vede pěknou přírodou podél Cidliny, jejího slepého ramene a Steklé strouhy. Pokud půjdete s malými dětmi, určitě se zdržíte na dětském hřišti (keltském oppidu) se skluzavkou, houpačkami, lezoucí stěnou a dalšími aktivitami.
Vhodnou kombinací s procházkou po naučné stezce je návštěva zmíněného Muzea Keltů. Muzeu je otevřené denně od 10 do 16 hodin. Prohlídku muzea ale musíte ohlásit telefonicky na čísle uvedeném u jeho vchodu (v době naší návštěvy to bylo číslo 605 809 398). Vstupné se platí podle prohlídky jednoho nebo dvou okruhů ve výši 35 Kč (60 Kč) pro dospělé, 30 Kč (50 Kč) pro děti a důchodce, 90 Kč (140 Kč) pro rodinu (dva dospělí, dvě děti). Za možnost fotografování se připlácí 30 Kč. Za fotografování v keltském kostýmu dalších 30 Kč. Fotografie z muzea nepřináším, průvodkyni jsme nesháněli.
Naproti muzeu je bezplatné malé parkoviště.