Dovolená v Krkonoších

krkonoše  •  Fotografie (1)  • Foto: mayo

Kam a jak jedeme?

Hned první den, jsme si dali tůřičku. Na Sněžku jsme si vyjeli lanovkou, neboť bylo třeba utratit kupón z Cestovní knihy /jejíž zakoupení mohu vřele doporučit/ a užili jsme si krásné výhledy do kraje. Na vrcholu Sněžky, nás čekal hrůzný pohled na novou poštovnu, ale to je asi věc názoru. Po krátkém pokochání už následovala cesta dolů a od Sliezského domu po značce z kopce dolů a za stálého dozoru naší nejvyšší hory, nás cestička dovedla až do střediska Karpacz. Odtud do šíleného kopce přes Střechu akademicnu, až k našemu cíli Malému Stawu, což je překrásné pleso. To, ale ještě nebyl konec a ještě nás čekal výstup zpět do sedla pod Sněžkou a potom už jenom z kopce dolů do obřího dolu a do Pece. Tento výlet je 35 km a trvá okolo 7 h. Pokud vyjedete na Sněžku lanovkou, tak o hoďku méně. Další zajímavý výlet, kdy jsme ovšem nevěděli kudy všudy půjdeme, jsme absolvovali další den. Start a cíl, byly jasné, průběh cesty se měnil za pochodu. Nejprve jsme se chtěli jen tak projít, což u nás znamená tak asi 10 km a vyrazili do Modrého dolu, ale za ním byl důl Zelený, a tak jsme pokračovali dál a najednou značka hlásila, že nedaleko jsou Richterovy boudy. Šli jsme tedy dál, že alespoň zkontrolujeme, jak daleko je jejich rekonstrukce /Před 3 roky probíhala a teď je tomu také tak/. To, už se ale před námi objevila silnička, která vede z Pece na výrovku. Usoudili jsme, že jelikož mají na Výrovce dobrou malinovou limonádu, nebylo by od věci dojít až tam. Nahoře proběhla kontrola a výsledek byl nad očekávání dobrý. Poobědvali jsme z vlastních zásob a při pohledu na rozcestník, už bylo jasné, že dnešní procházka se opět o něco prodlouží. Směr byl určen po dohodě-Reinnerovy boudy. Cestou kolem většinou zavřených objektů nás hladil po duši krásný rozhled a krásné počasí. /Tuto cestu mohu opravdu doporučit, neboť se dá zvládnout i se sportovním kočárkem nebo na kole/. Jelikož jsme ale potřebovali dorazit zpět do Pece vedla naše další trasa směrem na Tetřeví boudy a dál k lesní chatě. Na tomto úseku, ale došlo k nevídané události, neboť z lesa na nás najednou vykouklo něco, co nám silně připomínalo Ještěd. Vůbec nám nedošlo, že to není možné, protože ten kopec vypadal úplně jinak ale ani nás to moc neznervózňovalo. Prostě jsme šli dál a u Lesní chaty nám došlo, že to je jen vysílač na Černé hoře a my nejsme až u Liberce , ale jen kousek od Pece. tento výlet je 25 km a dá se zvládnout za 4 h Další den jsme se šli na Černou horu podívat a ubezpečili jsme se, že k záměně už nikdy nedojde. Cestou zpět domů jsme to vzali přes Černohorské rašeliniště a přes mléčnou horskou farmu Sosna, kde nešlo odolat místním borůvkovým koláčům a chlebu s tvarohem. Další dny, už jsme se opravdu jen procházeli a chodili jen tak do 20 km. a jeden den jsme jen sbírali borůvky a ušli jen 10 km, což byla opravdu jen taková lehká procházka v teniskách. Pokud někdo chce strávit opravdovou dovolenou, mohu podle vlastních zkušeností doporučit , abyste ji strávili v Českých , případně moravských horách, kde je ke slunci blíž než někde v dálavách a když nevyjde počasí, tak je to domů, co by Bugár dohodil a Kratochvílová doběhla. Přeji mnoho zážitků v krajích tuzemských a zase někdy. REDAKCE: Chcete se i vy podělit o své zážitky z dovolené nebo výletu? Zašlete nám své tipy na výlet, cestopisy či humorné zážitky z cest, praktické rady a informace na redakce@turistika.cz. Děkujeme ;)