Drábské světničky

Tipy na výlet

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (90 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 58 rychlostní silnice R10. Odtud směřujeme po trase Dobrá Voda, Boseň, Zásadka a Dneboh. Zde na malém parkovišti odstavíme náš automobil a dále pokračujeme pěšmo po modré turistické trase.

Za čím jedeme?

Skalní masív okolo Mužského, čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do hloubky, již od pravěku lákal svou polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk. Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř zničen. Na těchto skalách ještě dnes zůstaly zbytky osmnácti světniček vytesaných do skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostech spojujících jednotlivé bloky. Z ostatních opevňovacích prací se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech, palisádě a zbytky pěti chodeb. Původní vstup do hradu byl po padacím mostě, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup zabezpečovala dřevěná věž. Odtud se šlo přes můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané v blocích sloužily jako zásobárny, jako obydlí byly používány dřevěné budovy, po nichž se zachovaly stopy základů. Z ostatních prostor Drábských světniček zasluhuje pozornost svatyně, objevená po první světové válce. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a skoro 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovala kamenná lavice a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. Při objevení kaple bylo zjištěno, že v oltáři byla vytesána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou. Šlo tedy o kapli katolického typu. Kalich, který je dnes vytesán v bloku oltáře, je podvrhem vzniklým po odkryti kaple ve 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze. Pozornost také zaslouží úzký a vysoký blok zvaný Sloup, do něhož je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy byly zničeny návštěvníky. Dvě světničky v nejzápadnějším nízkém skalním bloku jsou mladší, pocházejí asi ze 17. století a se středověkým hradem nemají nic společného. Jsou jen dokladem toho, že za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průtazích císařského i švédského vojska. Celý objekt hradu svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala poloha, a vytvořiti pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní nedobytná. Ovšem téměř neřešitelnou otázkou zůstává, kdy a komu hrad sloužil. Nepodařilo se o něm zjistit jedinou písemnou zmínku, a jsme proto odkázání na dohady. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad, po němž se nám zachovaly stopy, byl poslední etapou stálého osídlení. Není však vyloučeno užívání světniček jako příležitostného útočiště ještě mnohem později. Vznik hradu na Drábských světničkách se nejčastěji klade do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Připomíná se blízkost Valečova, jehož tehdejší majitelé bratři Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky a byli rozhodnými stoupenci husitství. Naproti tomu kaple katolického typu na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem strany podjednou a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří.

Rubem zájmu je, že objekt návštěvami trpí, měkký pískovec narušovaný povětrnostními vlivy se rozpadá, a tak není příliš vzdálena doba, kdy zmizí i poslední pozůstatky skalního hradu. Proto pracovníci Archeologického spolku vytvořili model dnešního stavu vesniček i s odhadovaným modelem hradu.

Zdroj: www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/drabske_svetnicky/drabske_svetnicky.htm