Finsko – národní park Hiidenportti
Tipy na výlet • Putování (více dnů) • Do přírody
Foto: jircak
Kam a jak jedeme?
Letos jsme odjeli na dovolenou do Finska, abychom poznali jejich nádherné parky a ještě nádhernější jezera. Zatím jsme zvládli jen kratší, ale zajímavé procházky v parcích Nuuksio, Kolovesi a Koli. V tomto parku budeme 24 hodin. S plnou polní ho celý projdeme - od jihovýchodu až na severozápad a přespíme kdesi uprostřed.
Za čím jedeme?
Národní park Hiidenportti leží na západě Finska. První část parku je chráněna již od r. 1940. R. 1970 bylo chráněné území rozšířeno o severozápadní část. Národní park o rozloze 45 km2 byl vyhlášen r. 1983, aby se tím ochránila zdejší divoká krajina. Vodní plocha v tomto parku zabírá pouze 2 km2. Jsou tu nejen jezera, ale setkali jsme se zde i s menšími vodními toky. Je tu velké množství rašelinišť a vřesovišť, ale také smrkové lesy staré 100 – 150 let a květinová louka. Údajně zde žijí velcí masožravci - medvěd hnědý, vlkodlak a rys, občas se zde vyskytuje i vlk šedý. My jsme žádné takové zvíře neviděli. Zahlédli jsme jen pár okousaných stromů od bobrů. Má zde žít i velké množství motýlů.
Zdejší soutěska Hiidenportti (v doslovném překladu Hiisiova brána, česky se jí prý však říká soutěska Zlých skřítků) je jednou z nejúchvatnějších přírodních scenérii. Nebezpečné úseky cesty jsou oplocené, tím pádem se cesta jeví jako skutečně bezpečná.
V parku je téměř 30 km značených turistických tras. Začínají na odstavných parkovištích Palolampi, Urpovaara a Käärmesärkkä. Snad nejznámějším je středisko v Palolampi, kde je i studna s pitnou vodou a odkud je možno vyrazit i na okružní trasy:
- fialově značená je stezka Hiidenkierros, která vede k soutěsce Hiidenportti a zpátky se vrací přes květinovou louku Kovasinvaara. Základní délka je 3 km, lze si ještě udělat odbočku v délce 0,8 km, takže se trasa prodlouží cca na 5 km.
- žlutě značený okruh Kitulankierros měří zhruba 11 km. Začátek i konec je shodný s fialovým okruhem, ale od soutěsky Hiidenportti pokračuje přes Porttilampi až k Kitulanlampi. Na obou těchto místech je u jezera tábořiště. Zpátky se nemusí stejnou cestou, žlutá u Kitulanlampi odbočuje vpravo a přijde k soutěsce Hiidenportii odjinud.
Další jsou dálkové trasy a jsou značeny oranžově. Vedou přes park z různých směrů a navazují na žlutou a fialovou okružní trasu do Palolampi:
- z jihu od Allaslahti – tam není parkoviště, ale u jezera Syrjä je tábořiště. Do Palolampi je to 8,5 km. Trasa se nechá trochu prodloužit přes Porttilampi, kde je další tábořiště.
- ze severovýchodu - v Urpovaara je parkoviště a nedaleko u jezera Urpolampi je tábořiště. Trasa vede přes staré smrkové lesy na svazích kopce Urpovaara a přes tábořiště v Porttilampi. Do Palolampi je to cca 7 – 8 km.
- z jihovýchodu – v Käärmesärkkä je parkoviště. Tuto trasu jme šli my. Vyrazili jsme po obědě, bohužel brzy začalo pršet. Cesta je poměrně náročná spíš svým povrchem než převýšením, vede přes denní tábořiště Pitkä-Portii. Po 5,6 km je odbočka 0,7 km k tábořišti u jezera Iso Oravijärvi. Toto tábořiště je pravděpodobně ze všech tábořišť v parku největší, bylo nám tedy doporučeno, abychom tam někdo zašel, že bychom se na další tábořiště nemuseli vejít. Nás lákalo i to, že uvidíme ještě další kus parku. Jezero je oblíbeným místem i rybářů. Také jsme tam dva rybáře zastihli, jak si chtěli užít klídku a přespat v neuzavřeném přístřešku u ohniště. Přístřešek jsme jim nehodlali zabrat, ale o ohniště se s námi museli podělit. Jiná možnost rozdělání ohně na tomto místě nebyla. Ráno už za sluníčka jsme se vrátili na rozcestí a pokračovali 1,2 km divokou, ale zajímavou krajinou k tábořišti u jezera Kitulanlampi. Za sluníčka vše vypadalo lépe a tohle jezero bylo nádherné. Tady jsme se napojili na žlutou okružní trasu a pokračovali v přímém směru přes tábořiště v Porttilampi k soutěsce Hiidenportii. Existují 3 cesty a všechny zhruba po 3 - 4 km se sejdou u soutěsky na fialovém okruhu. Do Palolampi jsme ještě museli ujít cca 1,5 – 2 km podle zvolené části okruhu. My jsme zvolili tu kratší, která zhruba od poloviny přešla v pohodlnou až parkově upravenou cestu. Ta nás dovedla až k jezeru Palolampi a na parkoviště, kde na nás čekal autobus a hlavně oběd, který nám tam naše kuchařka připravila.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Nikde v parku není možnost si jídlo koupit. Na tábořištích si můžete donesenou klobásu opéct, příp. si něco uvařit. Dřeva je tam dost. Studna s pitnou vodou je pouze v Palolampi. Vodu z jezer naše průvodkyně prý běžně pije, všeobecně je však doporučeno ji převařit.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Park a jezera nás zatím stále fascinují. Na poměrně malém úseku se krajina neustále mění. Soutěska Hidenportii nás tak zaujala, že jsme zapomněli se zajít podívat ke kvetoucí louce Kovasinvaara. I tam je to však prý hezké.
Ostatní informace
Stezky jsou dobře značené, přesto si myslím, že je dobré nějakou mapu parku mít u sebe. Nám ji naštěstí průvodkyně dala. Na menší mapku se lze pidívat na stránkách parku: http://www.nationalparks.fi/en/hiidenporttinp
Určitě to chce pořádné pohorky. A hlavně repelent proti komárům. Když jsme vyráželi, bylo vlhko, ještě cestou pršelo a komáři hodně obtěžovali. Bez repelentu, který jsme museli opakovaně aplikovat, bych si to nedovedla představit.
Určitě to chce pořádné pohorky. A hlavně repelent proti komárům. Když jsme vyráželi, bylo vlhko, ještě cestou pršelo a komáři hodně obtěžovali. Bez repelentu, který jsme museli opakovaně aplikovat, bych si to nedovedla představit.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(63.874, 29.056)
Poslední aktualizace: 25.11.2017
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Sotkamo
Půjčovna aut