Freudenstein, možná ztracený Gesenek

Kam a jak jedeme?

Do Karlovic, ač tedy literatura praví, že cíl je u Vrbna pod Pradědem, přeci jen ty Karlovice, tedy obec v údolí Opavy, východně od zmíněného Vrbna jsou k výletnímu cíli o něco blíže. K samotnému závěru lze dojít pěšky, ovšem přiblížit se lze i s kolem a automobilem.

Za čím jedeme?

Někdy v polovině 13. století moravský markrabě Přemysl Otakar, tehdy ještě budoucí král železný a zlatý kázal opevnit i severní hranice svěřeného mu území. Mohlo to souviset i s vpádem Mongolských hord, které do střední Evropy v té době dorazily. Mongolové se spíše pohybovali v rovinatých krajinách, než po horách, jaké u Vrbna a kolem Karlovic jsou, ale na severu už není zas tak daleko do dnešního Polska, tedy Dolního Slezska, a tam už je rovin vcelku dost. A navíc kromě nájezdných Mongolů se tehdy o pomezí Moravy a Slezska s Přemyslovci tahali i polští Piastovci, takže k důvodům střežit přístup od severu bylo více. I proto vznikl hrad, spíše hrádek, kterému se dnes říká Freudenstein.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Samotná zřícenina zase není příliš rozsáhlá, prohlídka se dá odbýt za pár desítek minut, nejbližší stravovací či občerstvovací místo se jeví tedy samotné Karlovice, kde už je hospod dostatek, obec je dosti velká.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pěší turisté mohou hrádek, přesněji zbytky hradu navštívit díky nedaleko procházející žluté turistické značce, poměrně dobře sem mohou dorazit i cyklisté, ať už po silnici mezi Vrbnem a Andělskou horou, nebo pro terénní cyklisty díky značce zelené barvy č. 6076.

Skromné zbytky hradu se nacházejí na táhlém hřebínku nad průběhem zmíněné žluté TZ, která zde odbočuje od krátkého průběhu po hlavní silnici. Od označení turistického informačního místa Pod Freudensteinem vede ke zbytkům hradu asi 50 m dlouhá významová značka.

Hrad Freudenstein nebyl zas nijak rozsáhlým hradem, možné rekonstrukce naznačují, že hrad měl okružní val a příkop kolem hradního kopce, samotný vnitřní oválný hrad měl spíše jednu větší budovu pro posádku a hradbu, která z části navazovala i na skalní výchozy, které tvořily součást obrany pevnosti. Ve 14. století hrad postupně vlastnila opavská knížata a zřejmě jak pominula hrozba kočovníků z východu a Lucemburkové získali nadlouho pro korunu českou slezské země, hrad ztratil svůj význam a začal pustnout. Zřejmě již v roce 1350 mohl být hrad opuštěný.

Ačkoliv mapa Bruntálského panství z roku 1579 ještě místo zaznamenává, na hrad se zapomnělo.

Zřícenina byla znovuobjevena až v 19. století, kdy se stavěla nová silnice z Bruntálu do Vrbna (dnes II./451). Ze skromných zbytků bohužel po stavbě zbylo ještě míň, co se dalo, bylo přemístěno právě na stavbu komunikace, zůstaly tak spíše základy starého zdiva, valů a zpola zasypaný příkop.

Asi nejzajímavější kuriozitou zříceniny je soustava vyrovnaných zdí z plochých kamenů bez pojiva. Zde se ovšem nejedná o pozůstatek hradu, ale o práci neznámých nadšenců, kteří z části použili zbytky hradu, částečně úlomků zdejších břidlicových skal, které zvětrávají a odpadávají v plochých úlomcích.

Ostatní informace

Ačkoliv zřícenina Freudensteinu je vlastně miniaturní (tudíž se tu nic nevybírá), pokud bychom uvěřili pověsti, která se k hradu zmiňuje, jde o to bájné místo Gesenek, které prý dalo název nejvyšším horám Moravy a Horního Slezska. U potoka, který teče pod hradním kopcem byl prý zlatonosný, tudíž u něj vznikla zlatokopecká osada. K její obraně kázal Přemysl Otakar II. zbudovat hrad. Jednou sem ale přitáhli Tataři, horníky pobili, hrad poničili.

Ti kdo přežili se usadili výše v horách, u nového hradu Fürstenwalde, a pod ním založili město, dnešní Vrbno pod Pradědem.