Gabrielinou stezkou k Pravčické bráně

Kam a jak jedeme?

Gabrielina stezka byla vybudována v roce 1892 knížetem Edmundem Clary-Aldringenem, velkým průkopníkem turistiky v Českém Švýcarsku. Stezka prochází po úpatí Křídelních stěn a měří asi 6 kilometrů. Kníže ji nechal pojmenovat po své sestře Gabriele. Vybudováním stezky, která vede krásnými partiemi Českého Švýcarska kníže Edmund usnadnil návštěvníkům zdejšího kraje přístup k místní největší turistické atrakci, kterou je Pravčická brána.
Gabrielina stezka začíná na Mezní Louce, kde lze bez problémů zaparkovat, a její trasa kopíruje současnou červenou turistickou značku.

Za čím jedeme?

Při cestě Gabrielinou stezkou, z které jsou i krásné vyhlídky do zdejší krajiny, lze obdivovat zajímavé skalní útvary. Křídelní stěnu, Pevnost, Velký Pravčický kužel či Pravčickou jehlu je velice snadné rozpoznat.
Po čtyřech kilometrech skoro rovinaté cesty se dostáváme na rozcestí Pravčická brána a odsud už je to jen kousek k dominantě zdejšího kraje.

Pravčická brána začala být navštěvována obdivovateli tohoto kraje pro svoji tehdejší terénní  nepřístupnost až od druhé poloviny 18. století. V té době se nejvíce o popularizaci Pravčické brány zasloužili malíři, kteří ji zachycovali ve svých dílech. V roce 1831 sem zavítal i slavný dánský pohádkář Hans Christian Andersen. V druhé polovině 19. století byla k pískovcové bráně upravena cesta přes Dlouhý důl a v roce 1881 zde započala stavba dodnes stojícího hostince Sokolí hnízdo. Po otevření Gabrieliny stezky na konci 19. století se přístup k Pravčické bráně návštěvníkům ještě více usnadnil. Posléze byly ještě zpřístupněny okolní skalní vyhlídky, z kterých je na největší pískovcovou skalní bránu v Evropě úžasný výhled. Od roku 1963 je brána zákonem chráněna jako Chráněný přírodní výtvor. V roce 1982 byl zakázán přístup do vrchních partií brány, jelikož v ní bylo zjištěno několik trhlin. 
Pravčická brána je 21 metrů vysoká, dlouhá 26,5 metru, nejmenší šířka skalního masivu je 8 metrů a šířka klenby skalní brány jsou necelé 3 metry.

Po prohlídce tohoto úžasného místa naše cesta pokračuje po Gabrielině stezce, tudíž stále po červené značce, na rozcestí Tři prameny. Cestou míjíme pietní místo, kde se zabila v roce 1872 při pádu z koně cestou k Pravčické bráně Olga Chotková, sestra  manželky Františka Ferdinanda deEste Žofie Chotkové.
Při cestě ke Třem pramenům si uvědomujeme, jak dobře jsme udělali, že jsme výlet zahájili na Mezní Louce. Od Třech pramenů, ač je cesta k Pravčické bráně poloviční, je o dost náročnější.
Na rozcestí Tři prameny je zastávka autobusu, který nás dopravil nazpět na Mezní Louku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvili jsme se u stánku přímo pod Pravčickou bránou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné místo. A i cesta Gabrielinou stezkou nemá chybu.

Ač jsme u Pravčické brány byli dopoledne, už tak tam bylo dost lidí. A to se při našem sestupu ke Třem pramenům nahoru valily doslova davy. Proto doporučuji spíše dopolední návštěvu tohoto místa.

Ostatní informace

Celodenní parkovné na Mezní Louce 100,- Kč.

Přístup k Pravčické bráně a na okolní vyhlídky je umožněn:
duben-říjen    denně 10-18 hodin
listopad-březen  v pátek, sobotu a neděli 10-16.
Vstupné do areálu Pravčické brány je 75,- Kč, zlevněné 25,- Kč.