Góry Stolowe
Kam a jak jedeme?
- přes Velkou Hejšovinu ( Szceliniec Wielki 919 m.n.m.) Stolové hory tvoří rozsáhlý masiv, který je panoramaticky a krajinářsky nejatraktivnější ve Středních Sudetech. Zaujímají nepravidelný trojúhelník o délce asi 40 kilometrů, severozápadní vrchol tvoří Krzeszów, jihovýchodní Polanica Zdrój a jihozápadní Kudowa Zdrój a Hronov. Především v Čechách se pod názvem Stolové hory rozumí pouze jejich nejvyšší a nejatraktivnější jižní část, ležící na území Polska mezi městem Radków na severu a městy Polanica Zdrój, Duszniki a Kudowa Zdrój na jihu. Největší část Stolových hor tvoří rozpukané křídové pískovce a vápnité slíny. Přes jejich střed se táhne zřetelný tektonický zlom. Stolové hory jsou charakteristické svou deskovitou stavbou, celé horské pasmo je viditelně stupňovitě uspořádané. Jejich nejvyšší vrcholy – Szczeliniec Wielki a Maly ( Velká a Malá Hejšovina), Skalniak a Norožnik – jsou pozůstatky původního povrchu tabulové plošiny. Erozními a gravitačními procesy vznikly v narušených křídových horninách podél linií zlomů a puklin různé skalní útvary, které se formovaly především v období výrazných klimatických změn, čímž byl masiv Stolových hor obohacen o charakteristická skalní města Velká Hejšovina, Bledne Skaly, Biale Skaly. Terén Stolových hor odvodňují tři řeky : Stěnava a Dušnická Bystřice, patřící k povodí Baltického moře, a Metuje v povodí Severního moře. Celý horský masiv spadá do oblasti chladného podnebí s větším počtem srážek, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, neboť tůru přes Velkou Hejšovinu jsme prošli s vodou „nacucanými „ mraky těsně nad hlavou. Tabulová plošina Velké a malé Hejšoviny je oddělena od Broumovských stěn na české straně Machovským sedlem, odkud se na putování vydáme. Po příjezdu od Hronova Zaparkujeme vozidlo ve vesnici Machovská Lhota a již pěšky pokračujeme silnicí nahoru na konec obce, po modré turistické značce k hraničnímu přechodu pro pěší turisty. Cestovní doklady je třeba mít rozhodně s sebou, i když je přechod opuštěný, neboť česká i polská pohraniční policie tu provádí nepravidelné kontroly. Za hraničním přechodem se na polském území modrá turistická značka napojuje na zelenou, která vpravo vyznačuje cestu ke skalnímu městu Bledne Skaly, jehož vrcholová partie je odtud viditelná. My se však vydáváme po zelené tur.značce vlevo do kopce směr obec Pasterka a po chvíli vcházíme do lesa. Kamenitou lesní cestou stoupáme asi 160 výškových metrů nad horní hranici lesa a vcházíme na nádhernou horskou louku, sevřenou okolními lesy. Jelikož máme odtud pokračovat již po modré turistické značce, je třeba pozorně sledovat její napojení se na zelenou z pravé strany, protože toto místo zde není vyznačeno rozcestníkem. Modrá značka nás pak zavede mírným stoupáním přes louky na náhorní planinu, uprostřed níž se tyčí jakoby mohutná zřícenina hradu skalní plošina s nejvyšším vrcholem Stolových hor –Velká Hejšovina ( Szczelienie Wielki 919 m.n.m). Tato plošina o rozměrech 600 x 300 metrů s krásným skalním městem je ohraničena téměř ze všech stran 60 metrů vysokými skalními stěnami. Na západě vystupuje menší plošina Szczelince malého (895 m.n.m), oddělená průsmykem ve výšce 867 m, která je však pro turistiku uzavřena. Modře značená cesta přes místy podmáčené louky náhorní plošiny se později napojí na zelenou, která obchází Velkou Hejšovinu z jihozápadu až do osady Karlów, která byla založena roku 1730 na příkaz císaře Karla VI., který toto místo osídlil 12 kolonisty. Dodnes tu zůstaly zachovány staré dřevěné a zděné domu z 18. A 19. Století, osada je dnes turistickým centrem Stolových hor. Je zde možnost občerstvení i nákupu suvenýrů za české koruny, které vám ochotní prodavači smění za polské zloté, které budete potřebovat k zakoupení vstupenek k prohlídce skalního města nahoře na Velké Hejšovině.K prohlídce se tedy odtud vydáme po žluté turistické značce nahoru do skal, kde nás čeká vystoupání 665 kamenných schodů do průsmyku mezi Malou a Velkou Hejšovinou, odkud již přecházíme na modrou tur.značku a po ní dále nahoru k chatě PTTK, z jejichž severních teras jsou náramné panoramatické výhledy na polské i české Sudety, při dobré viditelnosti až po Sněžku v Krkonoších. Za chatou pak začíná placený prohlídkový okruh skalním městem v ceně 4 polských zlotých na osobu. Vedle hlubokých puklin a průrev ( Piekielko, Diabelska Kuchnia ), jsou tu labyrinty, tunely a ojedinělé skalní útvary, z nichž nejznámějším je Malpolud ( Mamut), který je přímo symbolem Velké Hejšoviny. Po projití celého okruhu pak sestupujeme zpět z vrcholu opět po modré značce do průsmyku, odkud již pokračujeme v sestupu severozápadně po žluté značce až na lesní silničku, která nás dovede do vsi Pasterka , kde se připojuje i zelená turist.značka. Po zelené značce pak na konci vsi odbočíme vlevo na polní cestu, po níž se přes náhorní louku vrátíme zase dolů k hraničnímu přechodu. Vracíme se do Machovské Lhoty, kde je na okraji obce v celoročním provozu hostinec U Lidmanů, který kromě domácí kuchyně nabízí i ubytování (tel.0447/962 47). Celá trasa měří asi 16 kilometrů a nachází se na mapě nakladatelství ROSY : Góry Stolowe a Broumovské stěny 1 : 25 000 Převzato z časopisu Outdoor.