Nejdříve jsme špalali po nové cyklostezce do
Kostelce na Hané, kde jsme se zastavili u bývalé Lichtenštejnské sýpky, která se bohužel postupně rozpadá, protože na opravu nejsou peníze. Nad vstupem je zatím rozpoznatelný i když poničený erb jejich rodu.
Přes Stařechovice a Služín jsme dojeli do Čech pod Hanáckým Mont Blancem, kde jsme se zastavili v nové "Multifunkční budově pro kulturu a sport", jak zní honosný název tohoto krásného moderního objektu, který slouží i jako infocentrum. Velmi ochotná a milá paní nám prodala pohlednice a dala razítko do tur. knížek. Na pivko jsme se, vzhledem k časné hodině, zlákat nenechali.
Pokračovali jsme svižným tempem přes Pěnčín do Laškova, kde jsme zastavili u kostela, který má na zdi směrem k silnici zajímavou, historicky cenou, desku z roku 1612 - zabudovanou na památku zakladatelů kostela a rekonstrukce v roce 1806.
Další zastávku jsme měli naplánovánu u prvního z pěti vytipovaných smírčích křížů v Krakovci. Torzo tohoto smírčího kříže stojí hned na začátku obce směrem od Laškova, vpravo u silnice, asi 3 m od poklonky a boží muky. Bohužel má obě boční ramena uražená. Co tyto kříže znamenaly ? Cituji: "Kamenný kříž na místě vraždy představoval upomínku na tragickou událost, byl dokladem pokání a smíření (vraha s bohem i pozůstalými); kolemjdoucí měl přimět k modlitbě za duši oběti." Stavěny byly v českých zemích především od 13.-16. století a byly jedním z alternativních trestů pro viníky tragických zabití z nedbalosti a pro usvědčené vrahy, kterým byly přiznány polehčující okolnosti a nebyli popraveni. V Krakovci, hned v první zatáčce, jsme si pak prohlédli ještě Boží muka s pamětní cedulkou z roku 1697, kapličku sv. Anotnína Paduánského a tvrz asi z roku 1397, kterou v letech 1613-14 přestavěl Jan mladší ze Zástřizl na renesanční zámek s arkádami. V současné době je zámek po náročné rekonstrukci v soukromých rukou.
Z Krakovce jsme pokračovali směrem na Bohuslavice, ale do obce jsme nedojeli, před ní jsme odbočili
Doprava na Vilémov a pak u lesa na turistickém rozcestí Malé Padělky odbočili vlevo na cyklotrasu (CT) 6037. Po té jsme vystoupali k hájence Nové Pole a sjezdem dojeli do
Ješova (místní části obce Luká). Kolem nové moderní sakrálky - kaple z roku 2006 a dřevěného kříže na křižovatce do Slavětína, jsme pokračovali mírným stoupáním směrem na
Kovářov. Asi 500 m před obcí Kovářov jsme opustili CT a po červené tur. zn. dojeli do obce. První co jsme uviděli byla krásně opravená Boží muka a v centru obce pak opravená kaple. Na konci Kovářova jsme odbočili
Doprava a po červené pokračovali přes Brdo do Pateřína.
V Pateříně je hezká kaplička, ke které jsme museli sjet dolů na náves a pak se vrátit zpět na začátek obce a pokračovat úvozem doleva na obec Hradečnou, která byla vidět na kopečku. Než jsme dojeli do Hradečné, zastavili jsme se u zajímavého a netradičně postaveného kříže INRI s nápisem z roku 1702. Na čtvercovém sloupu je kromě nápisu a INRI, vytesán ještě sv.Martin a Panna Marie. V Hradečné, kam jsme do prudkého stoupání, polňačkou dotlačili kola, je jen na návsi kříž a pomník obětem I.sv.války. Ve vsi jsou však krásné typické hanácké usedlosti z pálených cihel a za obcí další krásný kříž INRI, od kterého je hezký výhled na kostel v Měrotíně.
Kostel sv. Martina v Měrotíně je renesanční stavbou z let 1618-19. Je památkově chráněný. Nejvíce se nám líbil zdobený portál s textem o zboření starého a stavbě nového kostela nad kamenou bránou do bývalého hřbitova. Prohlédli jsme si i architektonicky zajímavou stavbu fary v sousedství kostela. Přejeli jsme hlavní silnici rozdělující obec na východní a západní část, v západní stojí ještě malebná kaplička. Dojeli jsme až pod vrchol Parduska k výhledovému místu na město Litovel a Pomoraví. Výhled je opatřen panoramatickým snímkem s označením výrazných bodů v terénu. Bohužel dohlednosti byly špatné. V poli, pár desítek metrů odsud, stojí krásná, bělobou svítící Boží muka z roku 1966, nahoře s kovovým křížem. Na Pardusku jsme nejeli neboť začalo poprchat a tak jsme se začali spouštět dolů z kopce do Chudobína. Tato malá hanácká obec je známá zejména tím, že zde najdete hned 3 kostely - katolický, husitský a pravoslavný. Dále je v Chudobíně privátní zámek, který je ale bohužel, včetně zámeckého parku, nepřístupný. Je údajně na prodej. Další zajímavou památkou, která stavebně chátrá, je objekt bývalé kontribuční sýpky u zámku. Je zde také řada pěkných typických hanáckých domů z počátku 20.st.
Z Chudobína jsme jeli směrem na Haňovice, o místním zámku z poloviny 17 st. nemá cenu psát, protože objekt je neudržovaný a zcela přestavěný v duchu socialistické architektury a je v něm sídlo místního zemědělského družstva. Na návsi je však pěkná kaplička sv. Cyrila a Metoděje a před ní opravené sousoší Kalvárie se sochami sv.Marty, sv.Máří Magdalény a sv. Kateřiny. Obec je stavebně spojena s Myslechovicemi, kterými jsme projeli kolem žst. a na konci obce si prohlédli zajímavý sloup se sousoším Svaté trojice.
Dojeli jsme do
Choliny, naším cílem byl krásně opravený monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie, jádro kostela je středověké a pochází snad už z první čtvrtiny 14. století. Na kostele jsme našli pamětní desku s letopočtem 1326. V letech 1859-1862 proběhla jeho přestavba v negotickém stylu. Při vyhladávání informací o tomto kostele jsem narazil na informaci o krádeži vzácné plastiky Panny Marie v roce 1996, která byla po deseti letech nalezena policií u starožitníka ve
Vídni a v roce 2009 vrácena do Choliny. Vedle kostela stojí socha sv. Barbory a fara z roku 1733. U Fotbalového hřiště jsme si pak prohlédli boží muku z pol.19 st., postavenou nad torzem
2.smírčího kříže pravděpodobně z 15.st.
Další obcí, kterou jsme projížděli byly Odrlice, uprostřed obce u silnice stojí zajímavá kaple sv.Cyrila a Metoděje, která by si zasluhovala opravu. Druhou kapličku jsme našli trošku zastrčenou bokem vlevo od hlavní silnice, není moc udržovaná, ale velmi zajímavá, postavená z kamene (patrno pod opadanou omítkou) a má neobvyklý vikýř do půdy s dřevěnými dvířky. Stojí kousek od údajně, největší, dosud zachovalé, stavby z nepálených cihel na Moravě, která sloužila jako sušička chmele.
Trošku si zajíždíme, abychom se dostali do obce Senička ke 3.smírčímu kříži, který je vedle obecní váhy na kraji obce směrem na Senici na Hané. Je schován v kapličce, vedle níž je pařez staleté lípy. Hned vedle, na pozemku č.p. 28 si prohlížíme technickou památku - protipovodňové hráze z roku 1859. Barokní kaple sv.Andělů stážných z roku 1734 je dominantou obce přímo na návsi. Nad oknem kaple je kamenný erb hraběte Karla Martinice - zakladatele kaple. Vracíme se zpět a sjíždíme do Senice na Hané Křébem, po staré silnici zvané Eliščina po Elišce z Kunštátu, která tudy jezdila ze Seničky do kostela v Senici.
Hned na okraji typické hanácké vesnice Senice na Hané, zahýbáme vpravo téměř do protisměru a jsme u 4.smírčího kříže. Stojí před sochou sv.Tomáše a zachoval se po staletí v téměř původním stavu, je na něm vytesán krátký meč. V centru obce stojí barokní kostel Máří Magdalény z roku 1705. Původní kostel z roku 1333 roku 1654 vyhořel a zůstala pouze dodnes zachovalá gotická kostelní věž. Před vstupem do kostela stojí Socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z 1. poloviny 18. století, za kostelem socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu a s laní ležící světci u levé nohy, najdete na ní letopočet 1824. Při průjezdu obcí jsme si ještě vyfotili sochu zbičovaného a trny korunovaného Ježíše Krista v plášti s lat. nápisem ECCE HOMO (česky Ejhle člověk).
Zbývá nám posledních 15 km do Prostějova. Náměšť na Hané míjíme a Drahanovice projíždíme jen okrajem po hlavní silnici, abychom se v dešti co nejdříve dostali do lázní Slatinice, k dnešnímu poslednímu 5.smírčímu kříži. Našli jsme ho na 1. odbočce vlevo na Luběnice, asi po 200 m u boží muky vedle Lichtenštejnského dvora. V obci jsou dále vyhlášené Lázně s minerálními prameny, které blahodárně působí na kloubní chrupavky. Naproti lázní je cukrárna U Veterána a vedle ní, veřejnosti přístupné, muzeum veteránů. Dominantou Slatinic je ale kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1769-75 a na kterém probíhá postupně oprava střechy. V letošním roce dostala věž kostela novou báň. V obci se nachází řada dalších sakrálek např.sousoší sv. Cyrila a Metoděje, Socha sv. Jana Nepomuckého a socha Madony s dítětem. Směrem na místní část Lípy jsme projížděli kolem krásné sokolovny.
A to bylo naše poslední zastavení na 78 km dlouhé trase. Protože déšť neustával a teplota se držela na nějakých 7 oC, šlapali jsme jak o závod přes Kapli a Smržice ku Prostějovu, abychom co nejdříve skočili do horké vany a dali si tepý čajíček. Navíc nás hřál pocit, že jsme splnili hlavní cíl akce - viděli jsme na vlastní oči 5 středověkých hanáckých smírčích křížů.
Smírčí kříže a sakrální památky na Hané. Typická Hanácká architektura. Zámky a další architektonické památky v obcích. Výhledy na Litovelské Pomoraví z výhledu pod Parduskou.
Výborně jsme se občerstvili v lázeňské restauraci ve Slatinicích. Teplá jídla po celý den. Pivo Holba a Litovel. Příjemné prostředí i personál.
Kostely v Měrotíně a v Cholině, pamětní deska na kostele v Cholině s letopočtem 1328. Sušička chmele v Odrlicích a kaplička vedle ní. Nelíbili se nám čmáranice sprajerů na historicky cenném portále sýpky v Chudobíně. Hanba jim.
Bohužel zámky v Krakovci a v Chudobíně jsou nepřístupné - soukromý majetek. Otevřené kostely a kaple jsme si prohlédli zdarma:-).