Českomoravská vrchovina je rozsáhlé pohoří ležící na hranici Čech a Moravy. Pohoří nemá jasnou hřebenovou linii a typický pro něj je jen mírně zvlněný terén, z něhož se zvedají ojedinělé vrcholy do výšky přes 700 m, výjimečně přes 800 m n.m. Tato turistická oblast je obdařena nádhernou, ale zároveň drsnou přírodou. Rozlehlé lesní porosty jsou protkány malebnými údolími. K nejvyšším vrchům patří Javořice (837 m) v jižní části oblasti poblíž Telče a Křemešník (765 m) ve střední části blízko Pelhřimova. Mezi významné památky patří Třebíčský zámek (původně benediktinský klášter z 11. století), město Telč (městská památková rezervace s renesanční výzdobou štítů městských domů a se zámkem), zámek Náměšť nad Oslavou, či hrady Lipnice, Kámen, Roštejn.
Při naší cestě na Moravu jsme se zastavili na zřícenině hradu Orlík, kde jsme zjistili, že majitelé hradu se přestěhovali na zámek Herálec. Máme to při cestě, tak se tam můžeme zastavit. Dokonce se tvrdí, že je to jeden z nejhezčích romantických českých zámků.
Za čím jedeme?
Obec Herálec leží na silnici z Humpolce do Polné. Do Humpolce je to cca 8 km na západ, do Polné 22 km na východ. Na severovýchod je to 16 km do Havlíčkova Brodu.
První písemná zmínka o obci je na listině papeže Honoria III. z roku 1226, tehdy patřila pod želivský klášter. Další zmínka je pak z roku 1280. K osídlení oblasti došlo nejspíš už dřív, protože lesu jižně od obce se říká Na hradišti. Nacházela se zde ruda s obsahem stříbra, pravděpodobně proto se zde lidé začali usazovat.
Kdysi zde stály tři tvrze. Jedna z nich byla postavena ve 12. století přímo na území obce nedaleko kostela sv. Bartoloměje. Sídlil v ní Řád německých rytířů. Majitelé tvrze se často střídali. V letech 1658 - 1661 byla přestavěna na barokní zámek, který r. 1838 přestavěli novogoticky. V této podobě se prakticky dochoval do dnešních dní. Pak následovaly jen drobné úpravy. Je to trojkřídlý patrový zámek, má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři. Jižní průčelí má pseudorománské arkády. V 1. patře je kaple sv. Anny. Kolem zámku je anglický park z 18. století s barokní sochou sv. Agasia z první čtvrtiny 18. století. Tam jsou i boží muka ze 17. století.
Po roce 1945 byl zámek znárodněn, sídlila v něm politická škola, textilní škola a později zvláštní internátní škola. Od r. 1989 je v soukromém vlastnictví. Společnost Malý zámeček, s.r.o. ho nechala kompletně opravit a zřídila v něm luxusní pětihvězdičkový hotel. Revitalizovali i celý park. Celý objekt vč. parku je nyní oplocen a pro veřejnost uzavřen.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V obci jsme se vlastně nezdrželi. Věděli jsme, že ze zámku je hotel, ale mysleli jsme, že stejně jako v Ratměřicích bude zámecký park přístupný veřejnosti. Takhle jsme jen koukli přes hradbu, koupili si nanuk v nedalekém obchůdku a zase odjeli.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Opravený zámek vypadá pěkně, ale myslím, že by zpřístupnit zahradu pro veřejnost snad mohli.
Ostatní informace
Obcí nevedou turistické trasy, ani cyklotrasy. Na výlet mohu doporučit právě okolní města Humpolec a Polnou, hrad Orlík s naučnou stezkou Březina.
Já měla chuť se ještě zastavit u chráněných stromů u osady Bransoudov, která je od parkoviště pod Orlíkem (u obce Rozkoš) asi 1,5 km směrem na Havlíčkův Brod. V místě bývalé obce a panského dvora je nyní velká chatová oblast, řada chat je postavena právě z materiálu původních budov. Nedaleko jsou tři středně velké rybníky, i když poměrně zarostlé. V jejich blízkosti a také v přilehlém lese je několik památných stromů, které pamatují slávu panského dvora – tedy dobu cca 16. století. Zejména dub u rybníka Vopršal prý vzbuzuje pokoru a úctu. Bohužel nám to nevyšlo. Doufám, že se tam někdy zastavíme.