Hrad Cimburk a Městečko Trnávka

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

zříceniny hradu Cimburka a výhledy - 1.kolo

Městečko Trnávka

hradní zřícenina a výhledy - 2. kolo

Městečko Trnávka - kostel sv.Jakuba

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (63 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Z České Třebové odjíždíme po kolejích dvěma natřískanými vagony do Třebovic. Přední vůz pokračuje dále na Lanškroun. Ten náš stoupá pod Třebovské stěny - Hřebečovský hřbet a podél něj pokračujeme přes obce se zajímavými názvy - Anenská Studánka, Trpík, Mladějov do Moravské Třebové. Opravdu nevíme, na co se máme z oken vlaku dívat dřív : jestli na divukrásnou výseč krajiny se Zábřežskou vrchovinou, Suchým vrchem a levou podkovou " Králíčáku" anebo na druhou stranu, kde se vrch za vrchem mění dramaticky osvícené panoráma Hřebečovského hřebene...

V Moravské Třebové jsou opět mraky na spadnutí a tak pokračujeme do nejzaššího cíle našeho dnešního výletu - do Městečka Trnávky se zříceninou hradu Cimburku ...

Za čím jedeme?

V silném nárazovém vítru pokračujeme z nádražíčka kolem kostela sv.Jakuba - ( to je zajímavé, v Č.Třebové měli kostel zasvěcený stejnému světci, v tomto kraji bylo jméno Kuba zřejmě velmi oblíbeno) - do středu městečka. Statut města mělo jen ve středověku, nyní je to středně velká, úhledně upravená obec se zajímavými zákoutími, mají tu ale vedle sebe 2 hospody ! Ta první slouží sice jen žíznivcům, ale ta druhá je restaurací a dokonce se v ní po celý den vaří !!

My odkládáme oběd na pozdější hodinu a napřed jdeme po žluté značce obcí k rozcestníku s info tabulemi o hradě Cimburku a pak přes upravované náměstíčko stoupáme k poslednímu domu. Odtud značka vybíhá strmě vzhůru přes les na hradní kopec, Janu hrozně bolí koleno a tak to vzdává a zůstává mne čekat dole v obci.

Pod notně zatáhlým nebem jdu na kopec. Stoupání po chvilce ustává, napříč pasekou s výhledem, pak zatáčka vlevo, vycházím na zpevněnou cestu u vysílače a k mému překvapení je jen pár desítek metrů za ním areál hradní zříceniny. ( Tak to tedy Jana udělala velikou chybu, tohle by přece zvládla levou zadní !) Je odsud krásný výhled na kotlinu s Chornicí a Jevíčkem, ohraničenou hřebeny kopců - této oblasti se říká " Malá Haná"...

Oválný vrchol kopce je ozdoben malebnými zříceninami hradu Cimburka, ze kterých se zachovala hlavně celá jedna monumentální stěna patrového paláce, na předním vršku pak kruhová bašta s hradbami s velkou věžovitou branou, tato věž byla ale hranatá. To vše je vystavěno z tmavého lomového kamene," křísnutého" sem tam cihlou. Areál je obklopen příkopem, jehož přední část hyzdí betonové řady - zdáli to vypadá jako hromadný hrob - a ono tu prý stávalo letní divadlo a ty betonové sokly jsou zbytky po lavičkách !

Než se pustím do prohlídky zřícenin a focení, poučím se z tabule o historii hradu. Kdy byl přesně založen, to nikdo neví, ale prvním důležitým pánem na něm byl nějaký Bernard, který tu sídlil zač.14.století. Ten pak ale podlehl vnadám a svodům své nevěsty z Koryčan pod Buchlovskými horami a přestěhoval se za ní. Určitě nezanedbatelným lákadlem bylo i převeliké věno bohaté nevěsty - jmenovala se Sabinka - které mu umožnilo vystavět hrad poblíž Koryčan. Také tento hrad se jmenoval Cimburk, ale aby se to nepletlo, tak byl nazván " Novým" a peněz na jeho stavbu bylo tolik, že se ženichovi podařilo téměř přesně - ( ale v mnohem menším měřítku) - okopírovat podobu královského Bezdězu ...

A jak to bylo dál s tím "starým" Cimburkem, jehož zříceninu si právě prohlížím ? No, přibližně tak jako s jinými hrady : v dobách 30.leté války se sice hrad ubránil švédským vojskům, pak byl ale stejně opuštěn, sídlili na něm jen úředníci a pak tu v roce 1776 moc hořelo a to byl konec kdysi mocného hradu. Zůstaly jen zbytky zřícenin, které naštěstí můžeme obdivovat dodnes ...

Po obejítí jeho trosek ještě několik zajímavých výhledů na okolní krajinu a pak už spěchám dolů za Janou a líčím jí, o co všechno přišla. Společně odcházíme do restaurace na dobrý oběd. Pak se venku dělá hezky a tak vyrážíme na procházku na horní konec obce, kde jsem předtím z výše zahlédl nějaký rybníček. A ono je to místní koupaliště i se "skokanským můstkem", areál ale nutně potřebuje menší opravy. Ulicí se dostáváme k hlavní cestě a zpevněnou cestou pod hradní kopec. Cesta evidentně obloukem přes les míří k tomu vysílači a to už Jana neodolá - noha nenoha - a tak 2.kolo na zříceniny Cimburka !! Tentokráte s účastí toulavého sluníčka a pak se šťastnou Janou dolů do městečka. Míjí nás karavana výletníků - každý řídí kočárek s malým dítětem - na nádraží pak čekáme přes hodinu na spoj do M.Třebové. ( Předtím jsem si opomenul v jízdním řádu přečíst dovětek o rozdílu spojů v prac.dny a svátek). Abychom se při čekání nenudili, společnost nám dělají 2 puberťačky, z nichž jedna čeká na milence a ta druhá 14 - letá slečna ji dělá ochranku, aby se sama nebála. Konečně přijíždí náš spoj, z vlaku vystupuje blonďatý galán s čírem a my spokojeně odjíždíme do posledního cíle naší cesty - do města Moravská Třebová ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na oběd jsme se stavovali v centru Městečka Trnávky v restauraci " U Valacha". Prostředí příjemné, ceny převelice rozumné, jídlo velmi dobré, obsluha rychlá a příjemná ... dáváme 5 hvězdiček a vřele doporučujeme !!!