Hrad Starý Jičín

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral. Typ místa: hrad Stav: zřícenina Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách Země: Česká Republika Kraj: Moravskoslezský kraj Pozice: N 49° 34' 56.40" E 17° 57' 47.83" Výhled  •  Foto: Janulinka Přístupová cesta k hradu Starý Jičín.

Na náměstí ve Starém Jičíně se nachází parkovací místa pro osobní automobily (bez poplatku). Odtud se pěšky dojde k hradu. Tato příjemná procházka trvá zhruba 15 - 20 minut. Cca 50 m od náměstí směrem na Hůrku se nalézá budova bývalého obecního úřadu. Zde se nachází také několik parkovacích míst. Podél budovy a kříže z r. 1887 se dáte rovně, mírně stoupající cestou ke hřbitovu. U hřbitova stojí smuteční síň. Cca 30 m od této budovy směrem ke kostelu sv. Václava se po levé straně nachází lesní cesta se směrovkou na hrad Starý Jičín. Vjezd na hrad osobními automobily je povolen pouze se souhlasem obecního úřadu.

STRUČNÁ HISTORIE HRADU STARÝ JIČÍN

Věž  •  Foto: Janulinka

Území obce a její okolí lákalo k osídlení již v pravěku. Procházela tudy prastará spojnice od Jadranu k Baltskému moři, známá též jako jantarová cesta. Výrazná poloha Starojického kopce s možností přehledné kontroly širokého okolí přitahovala příslušníky různých pravěkých Kultur. Svědčí o tom četné archeologické nálezy (pazourkové nástroje, ozdoby, keramika, žárové i kostrové hroby) z doby bronzové a laténské, které se vyskytují na kopci i v jeho okolí.

Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou -ín znamená Dikův /majetek/.

Starý Jičín  •  Foto: Janulinka

Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. Patrně již kolem r. 1230 získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze 14.7.1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v "Ditschin" darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V přízemí věže se nachází stylová restaurace. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín.(2)