Hronov, město v údolí Metuje.

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Hronov, rodný domek Aloise Jiráska • Fotografie (30) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Hronov, kostel Všech svatých

Hronov, renesanční zvonice

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Při cestách v oblasti Náchodska a Broumovska město Hronov nelze minout. Je rozložené na březích řeky Metuje v místech, kde probíhá rozhraní Broumovské vrchoviny s Podorlickou pahorkatinou. A pokud už se na pořad dne dostaly hranice, tak samotné město je na okraji CHKO Broumovsko. Navíc statní hranice s Polskem je od města vzdálená přibližně tři kilometry. Prvním objektem, který v těchto místech byl postaven, mohla být středověká vodní tvrz. O osadě se písemná zmínka objevuje až v roce 1359. Na místě tvrze byl později postaven svobodný dvůr a městem se Hronov stal až v roce 1859. Od 19. století se zde začal rozvíjet průmysl a městečko začalo získávat na významu. Středověk tady zanechal několik zajímavých památek a také z pohledu historie v době nedávné se město dostalo do hledáčku milovníků historie i turistiky. Naším cílem se Hronov stal při cestách po Náchodsku. Parkovat lze nedaleko náměstí v ulici za radnicí a tady začala naše vycházka městem.

Za čím jedeme?

Náměstí Hronova překvapí svojí velikostí a to také platí o radniční budově. Nejznámější stavbou je ale Jiráskovo divadlo, které tu stojí od roku 1930. V jeho prvním patře bylo o rok později otevřeno Jiráskovo muzeum. Pro ochotnická divadla byla a snad ještě i je účast na přehlídkách ochotnických souborů vrcholem jejich činnosti. Baroko na náměstí zanechalo hezký mariánský sloup z roku 1725. Z náměstí Čs. Armády, jak jinak než Jiráskovou ulicí, se jde k rodnému domku Aloise Jiráska ( 1851 – 1930 ). Domek z 18. století prošel opravou a září novotou. Pamětní deska na domku připomíná slavného spisovatele. Na okraji parku nedaleko domku je socha spisovatele z roku 1931. Z Komenského náměstí se jde uličkou na návrší ke kostelu Všech svatých. Původně gotická svatyně ze 14. století byla mezi roky 1716 až 1717 rozšířena a barokně upravena. Opodál stojící zvonice je pozdně renesanční stavbou z roku 1610. Před kostelem je socha sv. Václava a blíže k městu barokní socha sv. Jana z Nepomuku. V okolí kostela je několik hrobů z bývalého hřbitova.

Od kostela je zajímavý výhled na část města a do údolí Metuje. Zbývá nalézt zdejší minerální prameny. Od kostela se vracíme na Komenského náměstí a jdeme do městského parku. Park je trochu zanedbaný, v části blíže k městu jsou zbytky přírodního divadla. Druhové složení stromů a keřů v parku se nevymyká z českého průměru. Konečně se dostáváme i k minerálním pramenům. Jejich současná úprava je neuvěřitelná a dovolím si tvrdit, že tato „ moderní úprava“ má hodně daleko k původní kráse. Holt, lidé si pramenů dříve více považovali. Hovořili jsme i s místními, kterým se současná podoba vůbec nelibí. Prameny mají svá jména Hronovka a Regnerka a místní jim říkají Prdlavka. Vracíme se na náměstí a naše vycházka městem končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve městě je několik možností k ubytování i stravování. My jsme si pro pobyt v této oblasti vybrali motel Edison, kde jsme se i stravovali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hronov je zajímavé město a nám se tady až na tu hrůznou současnou úpravu pramenů líbilo.

Ostatní informace

Celá vycházka je přibližně dlouhá dva kilometry. Městem prochází červeně značená turistická cesta, která odtud vychází do všech světových stran. Začátek tu má i zelená a ta míří od města k západu. Městem probíhá železniční trať a silnice druhé třídy z Náchoda na Broumovsko. V ulici Českých bratří je západně od nádraží evangelický kostel. Metuje je tu ještě menší horskou říčkou s čistou vodou.

Poslední aktualizace: 21.8.2015

Hronov, město v údolí Metuje. na mapě