Ivančice, rodné město V. Menšíka a jeho historie, památky

Při naší letošní cestě na Moravu plánujeme zastávky u rozhleden a v minipivovarech, ale i na zajímavých místech. Mezi ně samozřejmě patří i rodné město V. Menšíka. Navíc je tam i rozhledna. Plni nádherných dojmů proto v pozdním odpoledni přejíždíme z Dolních Kounic do Ivančic.

Vinařská obec Ivančice leží ve znojemské vinařské oblasti cca 20 km na jihozápad od Brna na soutoku řek Jihlava, Oslava a Rokytná.

Na soutoku tří řek a na důležité křižovatce obchodních cest zde byla osada založená již v době kamenné a bronzové, což dokazují archeologické nálezy. V 6. století sem přišli první slovanští osadníci. Jako první byl na ostrohu Réna nad soutokem řek Jihlavy s Rokytnou v 9. století postaven hrad s palisádovým opevněním, který měl strážní funkci. Po zániku tohoto hradiště byla pravděpodobně počátkem 13. století založena osada v údolí, dnešní Ivančice. První písemná zmínka je z r. 1221. R. 1228 získaly Ivančice od krále Václava II. královské výsady. R. 1486 přešly do majetku pánů z Pernštejna a staly se tak poddanským městem.

V době od konce 15. do 1. pol. 16. století byly na místě staršího asi valového opevnění vybudovány hradby, které jsou prý na severu, východě a jihu částečně zachovány, vč. zbytků otevřené bašty a branské věže. My jsme město poměrně dost prošli i projeli, ale na nic takového jsme nikde nenarazili.

Největšího rozkvětu zažili v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové, zvláště biskup a pedagog Jan Blahoslav. Založili si zde svoji tiskárnu, vydávali řadu humanitních děl, mezi nimi např. i Gramatiku českou. Po třicetileté válce a morové epidemii, která veškerou zkázu dokonala, město i vinice zpustly. Už v 19. století se však staly důležitým střediskem národního obrození.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Dominantou Palackého náměstí je zdaleka viditelný gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První kostel zde stál již počátkem 13. století. První písemná zmínka o něm je z r. 1239. Koncem 13. století se začalo se stavbou kostela na dnešním náměstí. R. 1304 vyhořel a se stavbou se pokračovalo až po r. 1312. Z té doby je gotické kněžiště. Ve 2. pol. 14. století byla dokončena stavba samostatné hranolovité strážní věže. Hlavní loď kostela se stavěla od přelomu 14. a 15. století. Ta byla připojena k věži. V 70. letech 15. století se přistavěly boční lodě a sakristie. Ve 2. polovině 16. století přibylo věži obytné patro s ochozem. R. 1560 byl zrušen hřbitov, který byl okolo kostela. Poslední větší stavební úpravy kostela jsou z let 1946 – 1950.

Na Palackého náměstí se zachovala řada středověkých měšťanských domů, i když částečně přestavěných. Snad nejkrásnější je Pírkův dům neboli Dům pánů z Lipé, který zakončuje západní stranu náměstí. Dříve zde stál gotický městský hrad, který byl součástí městských hradeb. První zmínky o něm jsou z r. 1308. Z této stavby se dochovala část sklepů s valenou klenbou, portál do sklepa a dvě místnosti v přízemí. Roku 1607 se majitelem domu stal Šimon Pírko, který hrad v letech 1607–1611 přestavěl na městský palác. Nárožní dvoupatrová budova má zdobný rohový válcový arkýř, nádherný renesanční vstupní portál a renesanční okna. Pravděpodobně na přelomu 17. a 18. století jej získalo město. R. 1636 bylo upraveno křídlo do dvora, v přízemí jsou arkády a v patrech dřevěné ochozy. V 19. století bylo polopatro nahrazené druhým patrem – tam renesanční okna již nejsou. Dům zdobí erby šlechtického rodu pánů z Lipé, proto je tak často také nazýván. Dnes je v domě sídlo městského úřadu.

Vlevo k Pirkovu domu přiléhá jednopatrový Frušauerův dům z r. 1583 se zdobeným vstupním renesančním portálem, který byl upraven také v 19. století.

Naproti stojí jeden z nejstarších domů ve městě – stará radnice z r. 1544. Stojí na základech dvou starých gotických domů z 15. století. Byl upravován po požáru r. 1763. Do r. 1850 tady sídlila radnice. Pak následovaly stavební úpravy a sídlily zde berní, okresní a c.k. úřady. Nárožní jednopatrová budova má v patře hranolový arkýř s malou věžičkou, kde býval zvonek. Tím se zvonilo při požáru. Okna mají kamenná ostění. Místnost v přízemí má bohatou sklípkovou klenbu. V budově je infocentrum a Muzeum dvou ivančických rodáků - A. Muchy a V. Menšíka. Rodný dům V. Menšíka najdete v Rybářské ulici jihovýchodně od náměstí.

Na náměstí je barokní mariánské sousoší z r. 1726 a kašna z počátku 18. století se sochou sv. Floriána. Na části náměstí je zachována původní dlažba.

V Ivančicích byla i jedna z nejstarších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. Na místě starší židovské modlitebny byla r. 1853 v nynější ulici Josefa Vávry postavena synagoga ve stylu pozdního empíru. Po válce se využívala jako skladiště. V současné době je v dezolátním stavu, ale údajně se připravuje adaptace na kulturní centrum.

Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším a nejrozlehlejším u nás. Je zde 1500 náhrobků z doby od poloviny 16. stol. do r. 1946. I když zdejší židovská komunita přestala existovat r. 1940, pohřbívalo se zde i po válce.

Parkovali jsme v ulici Ve Sboru, hned u Pizzerie. Ota moc pizzu nemusí, tak jsme si prošli město a hledali nějakou restauraci. Byl to však problém. Nakonec jsme skončili zpátky v pizzerii, kde však nabízí nejen tu pizzu a kde jsme si moc pochutnali. Venku je i příjemné posezení. Dokonce nebyl ani problém nechat si na baru nabít baterii do foťáku. Při odchodu jsme si ještě popovídali  s majitelem, který má elektrokolo a od kterého jsme se dozvěděli, že u nich není problém nabít ani baterky do elektrokola.

Nejvíc nás nadchl kostel, jehož věž jsme už z dálky viděli. Na náměstí je však několik skutečně krásných domů. Za prohlídku historické centrum určitě stojí.

Přes město vedou cyklotrasy i turistické trasy.
S pomocí červené značky se nechá z žel. stanice Ivančice – město udělat cca 14 km dlouhý okruh přes rozhlednu a hradiště Réna a vyhlídku Na Oklikách. Jen se musí červená trasa přerušit a mezi Novou Bránicí a kostelíkem sv. Anny použít cyklotrasu. Když si to přes cyklotrasu nezkrátíte, dojdete přes dvě vyhlídky až do Dolních Kounic a ujdete cca 25 km dlouhý okruh. Cestou půjdete okolo židovského hřbitova, synagogy, zříceniny kláštera a kaple sv. Antonína.

Další cca 14 km dlouhý okruh je po modré na rozhlednu V. Menšíka na Hlíně, kousek po silnici vlevo a po červené zpátky.

Na kole se můžete jet podívat na románský kostel do Řeznovic, na zámek v Moravském Krumlově, do Dolních Kounic a pod.

Ivančice, rodné město V. Menšíka a jeho historie, památky na mapě