Jak nám zmrzlá Bukovka spravila náladu

Kam a jak jedeme?

Tento cestopisně - výletní článek i „přílohová“ fotogalerie nás na chvíli vrátí do předzimních listopadových dnů a je pro nás dodnes skutečným – nejen turistickým - pohlazením po duši, celoročně sužované absolutní absencí mezinárodních aktivit i občasnými nepřátelskými výpady počasí. Je proto určen hlavně „notorickým“ romantikům a popisuje v podstatě jen příjemnou krátkou předobědovou procházku (i když pro někoho možná může být výškový rozdíl okolo 260 m na vzdálenosti jen lehce přesahující 2 km i něčím o něco náročnějším) k jedné z novodobých rozhleden na Šumpersku. Zavede nás však do nadmořské výšky 624 m a nabídne výhledy, které jistě stojí za to a v blízkém okolí okresního místa moc konkurence nemají. A navíc tady opravdu platí ono známé „doma je doma“ …

Na Bukovku vyrážíme poměrně často a rádi; pěšky, na kole, z různých směrů (o oblibě rozhledny svědčí fakt, že nedlouho po nás sem z jiné strany dorazili naši přátelé). Tentokrát jsme zvolili krátkou variantu, tzn., že jsme vyráželi z Rapotína, kam jsme se dopravili autem. Příznivce šumperského a švédského hokeje, teplického a parmského fotbalu nebo Ukrajiny jistě potěší, že to bude cesta v barvě žlutomodré. Tu doplní NS Bukovka …

Za čím jedeme?

Naše cesta začíná na odstavné ploše pod rozcestníkem (turistickým přístřeškem) Skalní krčma. Odsud vyrazíme po žluté TZ (a NS Bukovka) vzhůru, nejprve k Pěticestí, což je další rozcestník s přístřeškem. Tady se k nám připojí modrá TZ a po souběhu pokračujeme až k rozcestníku Přední Bukový – pod rozhlednou. Tady nás modrá TZ zase opustí a po žluté s NS dokončíme výstup na samotný kopec s rozhlednou Bukovka, která se stala nedlouho po svém dokončení vítězem ankety „Rozhledna rok 2016".

Jedná se o dřevěnou rozhlednu s kamennou podstavou a ocelovým schodištěm, kterou najdeme severozápadně od obce Rapotín a severně od okresního města Šumperk. Stavba vyprojektovaná Ing. arch. Dušanem Rosypalem z ostravského ateliéru Duplex s.r.o. trvala přesně 13 měsíců a veřejnosti byla oficiálně zpřístupněna 26. listopadu 2016. Její celková výška je 21,7metru, vyhlídková plošina je o necelé 4 m níže a vede na ni celkem 111 schodů. Potěší volný vstup a hlavně pěkné výhledy, zahrnující - kromě okolního intravilánu - zejména údolí Desné, Zábřežskou vrchovinu, vrchol Háje u Šumperka s rozhlednou, Hanušovickou vrchovinu, část Hrubého Jeseníku (mj. Vozka a Červenohorské Sedlo) i Králického Sněžníku.

Výstup k rozhledně nic neobvyklého nesliboval a já hořce litoval, že jsem cestou do Rapotína nezastavil a nepořídil fotografii na novoroční přání. Bílé vršky borovic nasvícené zlatavým sluncem působily až nadpozemsky. Postupně se navíc rychle zatahovalo a ve vzduchu přibývalo vlhkosti, takže na Přední Bukový jsme docházeli za počasí, které nijak a ničím netěšilo. A tomu, že bychom zde mohli mít zážitkovou premiéru, zatím rozhodně nic nenasvědčovalo.

Až těsně pod vrcholem se začaly objevovat první bílé větvičky jehličnanů a ojíněné rostliny. A pak to přišlo. Během chvilky vše objal sibiřský děda Mráz. To, že se ledem obalilo i schodiště a zábradlí rozhledny sice potěšilo o něco méně, ale výhledy byly nádherné. Zvláště do míst, kam zrovna zasvítilo slunce. A všemu nevévodilo panorama Jeseníků, ale právě ty bílé vrcholky stromů.

Kochali jsme se dlouho a dolů na pevnou zem se nám stále nechtělo. Vše krásné ale jednou končí, což platilo i pro tuto hříčku přírody. A jak už u nás bývá dobrým zvykem, hned po sestupu z rozhledny ovládla oblohu modrá barva a zemi začaly ohřívat slunečné paprsky. Paradoxně nám to ani v nejmenším nevadilo, navíc se za chvíli opět zatáhlo. Tentokrát jsme zřejmě opravdu byli ve správnou chvíli na správném místě …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzhledem k tomu, že bydlíme v Šumperku a celý výlet nám díky tomu trval asi 3 hodiny (čas mezi pořízením první a poslední fotografie byl ještě téměř o hodinu kratší), nebylo zajišťování ubytování ani stravování na programu dne.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Ano, moc. Skvostné představení v režii Matky Přírody se prostě muselo líbit každému. Navíc po tom, co nám počasí předvedlo o necelé dva týdny předtím na Pradědu, jsme to považovali za jistou formu kompenzace. Navíc nečekané a o to krásnější ...

Nelíbilo: -

Ostatní informace

Rozhledna je volně přístupná, zdejší turistickou vizitku již všichni dávno máme a slivovici jsme tentokrát s sebou nebrali (aby nebyl řidič smutný), takže veškeré náklady tvořily PHM.