Ještědsko – kozákovský hřeben - obec Šimonovice – rozhledna Rašovka

Naše dovolená se nám skutečně už krátí. Opustili jsme Jizerské hory, stále se však nacházíme v nádherné krajině, tentokrát na Ještědsko - kozákovském hřebeni. I když už se pomalu suneme k domovu, musíme se v tomto kraji zastavit u rozhleden, které neznáme. Rozhledny jsou prostě naše slabá stránka.

Obec se nachází na jih od Liberce (z centra města je to sem 10 km) na severovýchodních svazích Ještědsko – kozákovského hřebene.

První písemná zmínka o osadě je z r. 1545 – tehdy patřily k Dubskému panství, které leželo na druhé straně hřebene. Tudy také vedla stará cesta z Dubu do Liberce a dál do Lužice. Pravděpodobně ještě v 17. století se zde nacházel jen jeden velký statek, snad panský dvůr. Na horním konci osady byla v té době nezbytná kovárna, vše nasvědčuje i tomu, že zde již kolem 16. století stával mlýn. Vždyť územím obce protékaly 4 potoky. Podle dochovaných původních názvů zde zpočátku bydlelo české obyvatelstvo. Změna nastala v době protireformace. Kvůli víře opustil svůj statek původní majitel a s ním odešla i řada věřících luteránů. Naopak sem se stěhovalo obyvatelstvo ze sousedního Německa.

Hlavní obživou obce bylo zemědělství, proto je až do dnešních dnů vidět řidší zástavba. Jednotlivé usedlosti byly od sebe odděleny políčky. Do života obce zasáhlo r. 1859 budování železničce z Liberce do Turnova, která vede přímo přes obec. Ještě horší dopad mělo vybudování okresní silnice od Liberce r. 1896, která musela v několika serpentinách zvládnout prudké stoupání. Silnice byla doslova vtěsnána mezi jednotlivé usedlosti. Spojení dál na jih do Českého Dubu se občané dočkali až r. 1911.

Po odsunu Němců zůstala řada domů neobydlená. Postupně se začaly využívat jako rekreační chalupy.

Při silnici, zhruba 1,5 km na jih od centra obce – v části obce Rašovka, je od r. 2006 restaurace s rozhlednou. Rašovka bývala stará česká zemědělská obec, o níž je zmínka již r. 1537. Název je prý odvozen od slova rašiti, protože na jaře je zde na jižních svazích silná sluneční aktivita, sníh rychle taje a příroda se zde probouzí daleko dřív než v okolí.

Od r. 1850 zde stával dřevěný dům, kde přespávali formani a handlíři a kde se přepřahali koně. R. 1871 ho nový majitel přestavěl. Měl zde malé hospodářství, v domě byla i škola a malý výčep. R. 1898 objekt opět změnil majitele. Rodina Lankova zde postavila výletní hostinec V Trnčí, kde dělali vyhlášené zabijačkové speciality. Místo bylo turisty velmi oblíbené. Před 2. světovou válkou přistavěli ještě sál, kde se konaly vesnické tancovačky, besedy, přednášky a hrálo se zde ochotnické i loutkové divadlo. Jenže nic není věčné. Dům r. 1962 lehl popelem (podle jiných pramenů to bylo r. 1974).

Pozemek pod shořelou chatou vlastnili potomci majitelů. R. 2005 se jeden z nich - liberecký podnikatel Josef Lank rozhodl restauraci obnovit. Na původních základech postavil bezbariérovou restauraci s 19,5 metrů vysokou zděnou rozhlednou. Provoz byl zahájen v sobotu 10. června 2006 při pouti na sv. Antonína. Od r. 2010 má věž žlutomodré opláštění z desek cembrit. Na uzavřený vyhlídkový ochoz se jde z restaurace, kde je nutno si koupit vstupenku. Je ve výšce 19,5 metru a vede na něj 61 poměrně vyšších a dost úzkých schodů. Nahoře jste odměněni výhledem na Ještědsko-kozákovský hřeben s nedalekým Javorníkem, Jizerské hory a Krkonoše, za dobré viditelnosti je vidět i Bezděz a Trosky. Co vše vidíte, to si můžete přečíst na panoramatických cedulích pod okny.

Samozřejmě je možno se najíst v restauraci pod rozhlednou. Každopádně doporučuji se podívat na stránky vtrnci.cz a ověřit si otevírací dobu. Nemají otevřeno každý den.

Nadchla nás zdejší krajina Udělali jsme i kratší procházky. Nemohli jsme se té krásy nabažit. Bohužel na větší výlet jsme už čas neměli.

Od rozhledny vedou cyklotrasy do čtyř směrů. Okolo prochází modrá turistická trasa, tzv. Hřebenovka. Směrem na východ se dojde po 3 km přes Rašovské sedlo na vrch Javorník. Směrem na severozápad se dojde po Rašovském a Hlubockém hřbetu po 5 km do Plané pod Ještědem a samozřejmě se nechá pokračovat další 2,5 km dál až na Ještěd. Dokonce tudy trasa vedla již v dřívějších dobách, protože směrem na Javorník jsme po pravé straně objevili jeden památný patník, kterými kdysi Němci značili takovéto hřebenové tůry.

My jsme žádnou z těchto tras celou neprošli. Vyrazili jsme vždy po ní jen kousek. Na trase jsou označená vyhlídková místa, kde jsou dokonce i lavičky. Výhledy za to skutečně stojí.

Ještědsko – kozákovský hřeben - obec Šimonovice – rozhledna Rašovka na mapě