Josefov - Hřebeny, zřícenina hradu Hartenberg

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Pomalu opouštíme tu nejzápadnější část naší republiky a jižní částí Krušných hor směřujeme k Sokolovu. Kousek od cesty je zřícenina hradu. Na obrázku to vypadá zajímavě, prohlídky jsou vždy v celou hodinu. Trasa je značená dobře, parkoviště je asi 100 metrů od hlavního vchodu. Vše nám to perfektně vychází.

Za čím jedeme?

Hřebeny (v němčině Hartenberg) je malá vesnice, která v současné době patří pod nedaleký Josefov. Je však výrazně starší. První písemná zmínka o ní je z r. 1214, zatím co první písemná zmínka o Josefovu je až z r. 1833. Okresní město Sokolov leží zhruba 8 km jihovýchodním směrem.

Na přelomu 12.-13. století postavili páni z Hartenberku hrad s mohutnou věží na skalnatém ostrohu nad říčkou Svatavou. Bylo to tehdy na rozmezí Českých zemí a Svaté Říše římské. Byl založen jako ministeriální hrad, což znamená že zde byli usazeni nesvobodní služebníci, které jejich pán pověřoval plněním úkolů správních, vojenských a hospodářských. Při archeologických výzkumech z let 2007 – 2010 bylo zjištěno, že zde již tehdy byla minimálně dvoupodlažní a dvouprostorová stavba s románskými prvky. Až do r. 1362 ho vlastnili Hartenberkové. Pak se majitelé střídali. Nějaký čas ho vlastnil i Karel IV., další majitelé ho využívali jako centrum loupežných útoků, proto byl hrad r. 1459 obléhán, dobyt a vypleněn. V 16.-17. století byl přestavěn na pohodlnější renesanční sídlo, byl zvýšen o jedno patro. R. 1603 tu byl založen i pivovar. Během 18.-19. století byl zámek přestavěn barokně.

Na hradě byl častým návštěvníkem J. W. Goethe, r. 1821 zde dokonce oslavil své 72. narozeniny.

Poslední majitelka zámek zdědila r. 1913 a žila zde až do konce 2. světové války, kdy byla nuceně vystěhována. Po r. 1945 byl zámek vyrabován, obsadila ho naše armáda. A zámek už jen chátral. Část mobiliáře i svazky z rozsáhlé zámecké knihovny byly naštěstí odvezeny. Po r. 1950 ho spravovaly Státní statky a lesy, od r. 1965 se používal jako sýpka, sklady, chovala se zde prasata, dokud se nepropadly stropy.

Skupina nadšenců se chtěla v letech 1979 - 1980 pokusit ho zachránit, jenže mu nebylo souzeno. Úřady to zakázaly. Vandalové ho ničili dál, v letech 1985 – 1991 byl úmyslně podpálen, dokonce se nikdo nesnažil to uhasit. Pak se uvažovalo i o celkové demolici. Vždyť také v mapách z tehdejší doby už byl vymazán.

Až r. 1997 se doslova do hromady sutě zamiloval nynější majitel Bedřich Loos. K ruině zámku si koupil i ruinu sýpky ze 17. století a bývalý zámecký pivovar. A začaly záchranářské práce. Suť ručně rozebírali, vybrali z ní spoustu stavebního materiálu, nic neodvezli. Vše spotřebovali buď ke znovu postavení zámku nebo na zpevnění cesty a nádvoří. To vše jsme se dozvěděli při zajímavě komentované prohlídce. Pomáhali jim dobrovolníci z celého světa, ale také sociálně slabší občané z okolí, které jim tam posílal pracovní úřad. Původně se řadě z nich dělat moc nechtělo, ale nakonec se nadchli pro záchranu zámku a stali se z nich skoro specialisté, kteří umí znovu postavit gotické klenby, věnují se i tesařině.

Nejcennější vybavení měla kaple sv. Tří králů. Jediné, co se dochovalo, je však snad to nejcennější – 110 centimetrů vysoká pravděpodobně gotická dřevěná polychromovaná soška černé Madony s Ježíškem. Po roce 1946 se dostala na faru v Krajkové. Nyní je v církevním depozitáři Plzeňské diecéze. Až se novému majiteli podaří celou kapli zrekonstruovat a hlavně kvalitně zabezpečit před vandaly, mají slíbeno, že se soška vrátí zpátky na své místo. Zatím je téměř dostavěná, nyní bez výzdob, ale i tak se zde již konají svatby i křtiny a občasné mše.

Prohlídka je zpoplatněná a je možná pouze s průvodkyní, která je současně i pokladní a hlavně je členkou rodiny majitele. Trvá zhruba 60 minut a je vidět jak všemu, co se tady děje, neskutečně fandí. O tom, jak je otevřeno se předem můžete informovat na tel. č. 778 030 716 nebo na https://www.hartenberg.cz/ – tam zjistíte, i jaká ocenění za záchranu památky majitel získal.

Na hradě je v létě i řada kulturních akcí. I tímto způsobem se snaží získat prostředky na další záchranné práce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na hradě zatím občerstvení není. Možná při nějakých akcích. Do Sokolova to však daleko není, tam je možností víc.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je úžasné, jaký kus práce zde už udělali. Je z nich cítit nadšení, s jakým do toho jdou. Paní tam přes léto měla i synka, neumím odhadnout, zda je mu 9 nebo 12, ale i na něm je vidět, jak zámkem žije a co toho ví. Když jsme tam byli my, tak se chlapec věnoval lidem z TV. V minulých dnech tam natáčeli jeden díl pořadu Krásné živé památky a ještě si potřebovali něco prohlédnout, nafilmovat. A chlapec jim dělal průvodce.

Ostatní informace

Z vlakové stanice Hřebeny, kde končí silnice, která vede okolo odbočky k zámku, vede necelé 3 km dlouhá téměř okružní naučná stezka Olověný Hartenberg, kde se na 14 panelech dozvíte informace o historické těžbě v okolí hradu.

Na hrad se můžete dostat i vlakem s malou procházkou – z vlakové stanice Hřebeny vede 2 km dlouhá modrá turistická značka na vlakovou stanici Luh nad Svatavou. Z rozcestí Hartenberg – hrad vede k hradu odbočka.

Na stejné rozcestí Hartenberg se dostanete také po zelené z parkoviště u rozhledny Cibulka (2,2 km), která dál pokračuje přes Habartov do Chlumu sv. Maří (11 km). Okruh se tam udělá dost těžko. Jedině po cyklostezce přes Svatavu, ale vyjde to skoro na 40 km. Jedině snad zkusit to na kole, jen nevím, jak zelená trasa vypadá. Nechá se to však také na kole objet jinudy.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.221, 12.575)

Poslední aktualizace: 24.11.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet