Kašperské Hory - historie města, památky a Kašperskohorský pivovar

Jedeme na Šumavu. Ve městě jsme se zastavili hlavně proto, abychom si na cestu koupili zdejší pivo. Vůbec ho neznáme, tak ať ho ochutnáme. A když už jsme tady, tak se tu také trochu porozhlédneme.

Město se leží na severním okraji Šumavy. Do Sušice je to zhruba 15 km na sever.

Město, resp. hornická osada byla založena někdy na přelomu 13. a 14. století. Bylo zde významné naleziště zlata, které zde objevili již Keltové. Za panování Jana Lucemburského byla osada povýšena na horní město. R. 1345 dostalo pečeť i znak, který vychází z hornického povolání obyvatel města. Je to pravděpodobně nejstarší městský znak v Čechách. Znak Starého Města Pražského byl vydán až o rok později.

Během 15. století se zlato těžilo téměř ve 40 dolech. Byly to však doly povrchové, jejich hloubka dosahovala max. 80 metrů.

Král a císař Karel IV. nechal v letech 1356 – 1366 zřídit přes město obchodní silnici do Pasova - Kašperskohorskou větev Zlaté stezky v délce 24 km s převýšením 650 metrů. V letech 1356 - 1361 si v jeho blízkosti postavil královský hrad Kašperk. Odtud se střežili zemské hranice, ale i obchodní Zlatá stezka.

Město se díky královské přízni rozvíjelo a bohatlo, stavěly se kamenné domy. R. 1551 zde byl založen městský pivovar. R. 1584 získalo titul královské město a k tomu rozsáhlé pozemky - louky i lesy. Do města se jako hlavni artikl dovážela sůl, vznikl zde sklad soli, kterému r. 1603 požehnal Rudolf II. - ve stejné době jako Vimperku a Prachaticím.

V 18. a 19. století množství vytěženého zlata ubývalo, zisky nahrazovalo sklářství, dřevařství, papírenství, chov dobytka i truhlářská výroba a obchod.

Město prosperovalo až do 2. světové války. Po ní došlo k poválečnému odsunu německého obyvatelstva a výraznému snížení počtu obyvatel.

Dnes je město hlavně centrem turistického ruchu, ale také ho známe z povídek a románů Karla Klostermanna, jehož otec zde pracoval jako lékař a několik let byl i starostou zdejšího okresu.

Historické centrum města je památkovou zónou. Tam patří Náměstí s historickými zděnými domy a s renesanční radnicí. Tento dům r. 1539 získal od krále Ferdinanda I. Jiří z Lokšan, jeho tajemník, královský rada a místokancléř českého království, jako svobodný dům královského hradu Kašperk. Byl to tedy dům, který byl uvnitř městských hradeb, ale pod správu města nespadal. Po jeho smrti r. 1551 ho jeho vdova odkázala městu. Od r. 1597 v něm sídlí radnice. Na konci 17. století bylo průčelí spojeno třemi barokními štíty, získalo i hodinovou věžičku. Nynější štuková výzdoba je z přestavby v 70. letech 18. století

Dominantou Náměstí je kostel svaté Markéty z 2. pol. 14. století, i když původně byl zasvěcen sv. Linhartu. R. 1883 byl přestavěn v novogotickém slohu. Z té doby je i věž. Původní klenby jsou zachovány v kněžišti a v bočních lodích. Interiér je převážně z 18. století. Gotická kamenná křtitelnice je ze 16. století.

Ještě starší je však hřbitovní raně gotický kostel sv. Mikuláše. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od centra na úpatí vrchu Vinice – z města se tam dojde po žluté turistické trase. V těchto místech pravděpodobně bylo i nejstarší osídlení. Archeologické výzkumy zde však ještě prováděny nebyly. Tento trojlodní kostel byl postaven r. 1330 a je tak nejstarším farním kostelem města. Podle hranolové věže se střílnami lze usuzovat, že sloužil i jako pevnost. Kostel je zajímavý nejen z venku, ale i uvnitř. V hlavní lodi je historicky cenný malovaný dřevěný strop 8,5 a 18,5 m s květinovými motivy z doby kolem r. 1700. Uprostřed je znak Kašperských Hor. Mezi další památky patří gotické nástěnné malby převážně ze 14. století a sousoší kalvárie na břevnu vítězného oblouku ze 16. století. V severní lodi je kamenný náhrobek z r. 1347. Kostel se postupně od r. 1997 opravuje. Má vynikající akustiku, proto se v něm přes léto konají koncerty vážné hudby. Od r. 2010 je zpřístupněn veřejnosti formou komentovaných prohlídek s průvodcem.

V těsném sousedství je středověká hřbitovní kaple sv. Anny, která byla oblíbeným poutním místem. R. 1757 byla barokně upravena a vyzdobena. Na přilehlém hřbitově je řada dochovaných starých křížů a náhrobků.

Na Náměstí v bývalém měšťanském domě byl r. 2016 otevřen Kašperskohorský pivovar, který navázal na dávnou tradici vaření piva. Specializují se na výrobu spodně kvašených piv, ale zákazníkům nabízí vždy i jeden speciál a tradiční českou kuchyni. Pro děcka tu je dětský koutek i hřiště.

Na občerstvení bych samozřejmě doporučila Kašperskohorský pivovar. I když to určitě není jediná možnost.

V městě jsem nebyla snad 40 let. Proto mne překvapilo, jak tu jsou hezky opravené domy i kostel, který byl i otevřený. Když jsme se stavěli v infocentru, tak jsme později v prospektu objevili informaci, že nedaleko je celoročně přístupný nádherný orloj. Aspoň na obrázku vypadá hezky. Když jsem nyní pátrala o dalších informacích na stránkách města, tak jsem se nikde o ničem takovém nedočetla. Tak po pravdě řečeno nevím, kde je pravda.

Zjistila jsem jednu zajímavost. V oblasti se údajně nachází ještě asi 120 tun zlata. Zatím je tam pěkně schované, ale samozřejmě o jeho vytěžení je neustálý zájem. Zatím marný.

Díky své poloze okolí nabízí řadu různě dlouhých pěších výletů, naučných stezek i nějaký ten cyklovýlet. Okružní naučná stezka Strážců hranice měří 17 km a je na ní 16 zastavení. Další je okružní naučná stezka Cestou zlatokopů – na 8 km je 7 informačních tabulí. Z města vede několik různých turistický tras. Určitě za návštěvu stojí hrad Kašperk, ke kterému se po 3 km dostanete po zelené severním směrem.
Na jižní straně města je lyžařský areál - na své si zde přijdou lyžaři i běžkaři.