Klatovské karafiáty.

Kam a jak jedeme?

Jedeme jako už mnohokrát do jednoho z nejhezčích měst naší republiky, Klatov. Tentokrát necháváme jeho krásné a zajímavé památky stranou a věnujeme se květině, která město proslavila v mnoha zemích světa. Je jí klatovský karafiát, který se v tomto městě pěstuje již 200 let. V roce 1813 rytmistr baron Volšanský přinesl do města semena drobnokvětého karafiátu z francouzského města Nancy. Šlechtění karafiátů se věnoval až do své smrti. A protože se jednalo o květinu velmi hezkou, začali ji pěstovat také jeho sousedé. Lze jmenovat mlynáře Formánka či cvočkáře Pirnera. Jednou z osobností, které karafiáty učarovaly, byl Michal Bullmann, klatovský hostinský a pomolog. Ten s pěstováním začal v roce 1828 a již po roce 1831 začal rozesílat karafiáty do několika zemí Evropy.

Klatovský karafiát se stal pojmem a v roce 1872 získal od evropského vědeckého institutu první zlatou medaili. O deset let později profesor Josef Čechura zařadil odrůdy karafiátu do šesti tříd, Karafiáty okouzlily Evropu a na výstavách získávaly další a další ocenění. Všechna je vypsat, by zabralo jak hodně místa tak i času. Karafiáty se v Klatovech tedy pěstují již dvě století. Jaká bude jeho budoucnost, je tak trochu záhadou. V současné době jej můžeme vidět na pozemku, jenž se nachází v Hostašově ulici, nedaleko muzea. Paní, která v době naší návštěvy měla na výstavišti službu uvedla, že dnes udržují kolem 60 odrůd klatovského karafiátu a pěstováním se zabývá pouze devět lidí.

Za čím jedeme?

Z vlakové zastávky Klatovy – město je to na výstaviště něco kolem 20 minut. Pozemek s rostlinami je mezi Šmilovského a Hostašovou ulici. Ze druhé jmenované se po projití brankou objeví před očima návštěvníka barevné koberce kvetoucích karafiátů. Celá výstavní plocha je velmi hezky upravena. Popis vynecháme a raději jej přenecháme fotografiím. Jednotlivé odrůdy na záhonech mají jména. Pod přístřeškem jsou tabule, na kterých je popis týkající se historie i současnosti karafiátů. Na ploše, která nepatří karafiátům, dostaly prostor další rostliny. I když výstaviště zaujímá poměrně malou plochu, milovníci květin zde jistě naleznou hezký prožitek.

Karafiáty máme za sebou a co dál? Do města naplněného turisty senám moc nechce a zdejší památky jsme prošli již mnohokrát. Nabízí se otázka, zda se dá najít místo, kde jsme ještě nebyli. V sadech Mistra Jana Husa je starý vodojem a ten jsme ještě neviděli. Byl postaven v roce 1903 a v té době si na všem dávali více záležet než dnes. Nejblíže to je Studentskou ulicí. Ta nás po deseti minutách přivádí na okraj parku. Park byl založen v roce 1904 a velikost starých stromů tomu odpovídá. Jdeme alejí a na jejím konci je starý vodojem. Na první pohled je to spíše malý Hrádek s cimbuřím a je v docela slušném stavu. A jak to vypadá, slouží městu i dnes. Samotný park na to, že je v Klatovech, nic moc. Ani jsme se nenadáli a byl čas oběda.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pár let nám sice trvalo, než jsme našli v Klatovechtu správnou hospůdku. Po několik let již chodíme do čínské restaurace v ulici Československých legií. Vaří tu výborně a i pivo umějí ošetřit. Co se týče ubytování, tak v Klatovech a v okolí to není žádný problém.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výstava karafiátů se nám moc líbila. Prostě se to musí vidět. Zajímavý vodojem za zhlédnutí také stojí. Samotný park je hrozná bída a město, jakým Klatovy jsou, by něco podobného nemělo vůbec připustit.

Ostatní informace

Výstava končí již 24. 7. 2013, ale o klatovských karafiátech je až do 31. 12. 2013 expozice v muzeu. Vstupné na výstavu je dobrovolné a lze si zde koupit sazenice karafiátů v květináči. Celá cesta byla něco kolem čtyř kilometrů, šli jsme z klatovské zastávky na nádraží. Bohužel při cestě domů, vjela na přejezdu nedaleko nádraží přímo pod vlak dodávka. Při nehodě byl těžce zraněn její řidič a musel přiletět vrtulník. Z podobných událostí se bohužel člověk jen tak neoklepe.