Kolem Vojkovického náhonu z Rajhradu do Vojkovic

Kam a jak jedeme?

Území mikroregionu Rajhradsko je považováno za absolutní placku rozkládající se jižně od moravské metropole. Dnes téměř bezlesé území s občanými sady a vinohrady rozhodně nepatří k turistickým magnetům Brněnska. Pokud sem návštěvník zavítá, pak většinou přijede K Rajhradskému klášteru a zde shlédne zajímavou expozici o písemnictví na Moravě, případně se dozví i něco nového o zdejším Benediktýnském opatsví a jeho knihovně. V nedávné době však Mikroregion zde vybudoval hvězdicovou naučnou stezku s cílem upozornit na další zajímavá místa v okolí. Osou území je tu nejenom protékající řeka Svratka, ale i tzv. Vojkovický náhon, což je neregulované řečistě bývalé řeky. Podél jeho toku jsem se jednou vypravil a prošel část této stezky, kterou jsem nasměroval od vlaku z Rajhradu k vlaku do Vojkovic. Doporučenou trasou jsem byl mile překvapem a od té doby jsem ji prošel ještě několikrát.

Za čím jedeme?

Výlet začneme na rajhradském nádraží a Masarykovou ulicí dorazíme na hlavní křižovatku k městskému úřadu. Zde se zlomíme vpravo a nejstarší částí obce zvanou Na městečku směřujeme k rajhradskému klášteru. Po historickém Pitrově mostě přejdeme bývalé koryto řeky a nově vysázenou alejí přijdeme k benediktýnskému klášteru. Za vstupní branou se nám otevře rozlehlé nádvoří kláštera s dominantou kostela sv. Petra a Pavla. Při dalším pokračování trasy přetneme dnešní Vojkovický náhon a starou lipovou alejí podél zděného klášterního plotu pokračujeme na Holasice. Na konci aleje odbočíme na nově zbudovanou pěšinu, která v minulosti vedla uprostřed zdejších lužních lesů. Na konci po lávce přejdeme opět náhon a vystoupáme do obce Holasice. Za ní po úpatí stráně a lužním lesíkem přijdeme k idilické přírodní tůni neméně poetického názvu Ludmila. Od ní pak drobnými lesíky sady a vinohrady dorazíme na okraj Vojkovic, kde nás opět uvítá tok náhonu. Kolem něho dorazíme k historickénu dosud funkčímu mlýnu. Za ním ležící lužní lesík je místním biocentrem a nazývá se Vojkovická vrbovna. Za ní byl v nedávné době zbudován romantický mokřad s pěšinkami a lavičkami. Od mlýna pak dojdeme ke kostelu a přes náves pak pokračujeme ulicí na zdejší vlakovou zastávku. Celková délka tohoto nenáročného výletu je i s drobnými odbočkami 9,3 km.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení, stravování i ubytování je možné v Rajhradě a ve Vojkovicích. V Rajhradě je několik velice slušných restaurací podél trasy, stylová restaurace Taverna je i v předpolí kláštera. Pro milovníky sladkostí pak doporučuji Babiččinu cukrárnu na hlavní Masarykově ulici.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Trasu lze asolvovat v kterémkoliv ročním období. V blízkém okolí náhonu lze vidět drobné lesíky, které jsou zbytkem bývalých rozlehlých lužních lesů, jež se kolem tehdejšího řečiště Svratky rozkládaly. Na historických mapách se dá zjistit, že klášter z velké části obepínaly lesy s řadou ramen a vodních tůní. Silně mendrující náhon, který odebírá velku část vod řece Svratce, celkem líně putuje zdejší plochou krajinou. Má charakter regionálního biocentra a je nejvýzmamnějším přírodním územím Rajhadska.

Ostatní informace

Expozice Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradském klášteře je přístupná celoročně - více informací zde. Vlakové zastávky leží na trati ČD č. 250 z Brna do Břeclavi a ve všední dny zde jezdí vlaky co půl hodiny a o víkendu po hodině - jizdní řád. Podrobná mapka trasy výletu se zdejšími zajímavostmi je pak zobrazena zde.

Celá vycházka se nachází na turistické mapě KČT 1:50 000 č. 87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les ve čtverci B1 a podrobné turistické mapě GOL 1:25 000 Židlochovicko.