Konstantinovy Lázně a výlety po okolí

Konstantinovy Lázně jsou vyhlášené lázně na rehabilitace po operacích srdce a pohybového aparátu. Tam nakonec skončil po výměně chlopně i můj partner. Víme, že je to hezká obec, nemáme to tam z Plzně daleko, ale prakticky její okolí neznáme, resp. jsme neznali. Vloni před vánoci jsem ho však poznala skoro dokonale.

Konstantinovy Lázně, tyto naše nejmenší lázně, se rozkládají v západních Čechách, Plzeň je cca 40 km jihovýchodním směrem, do Tachova je to cca 30 km na jihozápad.

Zdejší minerální prameny, které dříve patřily do vlastnictví obce Nová Ves tu vyvěraly dřív, než se začaly sepisovat dějiny. Dokonce už tehdy lidé věřili, že jsou léčivé. Až koncem 18. století zde začali majitelé bezdružického panství s geologickými průzkumy. Hledali však hlavně zlato, stříbro nebo rumělku na výrobu rtuti.

Po neúspěšném hledání byla r. 1803 postavena u sirného pramene první lázeňská budova (bylo to v místech za dnešními Starými Lázněmi). R. 1809 si majitel panství nechal udělat od odborníka rozbor vody v pramenech. Na základě jeho výsledků chtěl od sedláků vykoupit pozemky okolo pramenů. Ti mu nevyhověli a postavili sami pravděpodobně r. 1812 novou kamennou lázeňskou budovu s 22 pokoji, jídelnou a pěti lázněmi (Staré lázně). Jenže už neměli peníze na rozšiřování lázní. Proto souhlasili s prodejem, vyžadovali však zrušení roboty.

K prodeji nakonec došlo až r. 1837. Kníže Konstantin Josef z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1802–1838) měl velkolepý plán na výstavbu lázní. Zemřel však dřív, než se mu podařilo tyto plány realizovat. Po něm byly lázně pojmenovány, úřední název Constantinsbad byl však potvrzen až r. 1907. To už lázně od r. 1872 vlastnila plzeňská společnost majitele uhelných dolů. Někdy v té době byl u Starých lázní založen rybník. Na jih od těchto lázní založili lázeňský park se stovkami stromů a okrasných keřů, dostavěli novou lázeňskou budovu (dnešní Lázeňský dům Prusík) a to vše propojili i silnicí. R. 1890 postavili kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské.

Koncem 19. století se zde léčila padoucnice, revmatismus a choroby oběhové soustavy. Nejvyšší obsah oxidu uhličitého, železa a síry měl Karlův pramen (dokonce nejvíc u nás v republice), proto byl i nejvíc využíván. R. 1901 sem přijel první vlak – to samozřejmě znamenalo obrovský rozvoj lázní. Budovaly se nové lázeňské vily a hotely. Po 1. světové válce vzniklo u rybníka ve Starých Lázní koupaliště s písečnou pláží, do domů byla zavedena voda a elektrika, stavěli se obytné domy. Původní jednopatrová hlavní budova byla přestavěna do současné podoby (r.1928).

Význačným kardiologem a příznivcem lázní byl pražský lékař a profesor Bohumil Prusík (1886–1964), přednosta IV. interní kliniky Lékařské fakulty UK. Po něm byl po 2. světové válce pojmenován hlavní lázeňský pavilon i hlavní pramen, původně Karlův. V 60. letech 20. století byl upraven Prusíkův pramen a vydlážděna kolonáda.

V letech 1999 – 2007 se konala v lázních sochařská sympozia, od té doby jsou tyto sochy – dřevěné i kamenné po parku rozmístěny. V parku jsou jsou dva pavilony s Prusíkovým pramenem – starý a nový. Přes zimu byly oba uzavřeny. Vodu je možno si natočit v Prusíkově pavilonu – v přízemí vlevo.

Na Náměstí U Fontány je infocentrum a Muzeum historické hasičské techniky.

Přímo přes park vede žlutá turistická trasa. Na sever pokračuje přes nádraží, okolo Starých Lázní, nádraží a zámku v Bezdružicích a samozřejmě dál a dál i po jiných trasách. Na jih vede přes poutní místo u Panny Marie ve skále ke zřícenině hradu Gutštejn, který byl založen kolem r. 1300, a na hradiště Šipín – i tam je další řada turistických tras.

Na jih od obce je Hradišťský vrch, kde byla r. 1990 vyhlášena přírodní rezervace. Přes kopec vede z obce cca 5 km dlouhá okružní naučná stezka Hradišťský vrch, která má 6 zastavení. Na tabulích se dozvíte informace nejen o přírodě, ale také o pravěkém osídlení. Stezka vede okolo zatopeného čedičového lomu, který je nyní vyhlášeným přírodním koupáním s písečnou pláží. Čedič se zde těžil od konce 19. století až do r. 1997.

Krajinou jihozápadně od obce vede 7,2 km dlouhá okružní naučná stezka Ke Studánce lásky. Na 6 informačních panelech si přečtete o zdejší léčivé minerální vodě, ale i o technických a přírodních památkách. Pramen lásky vyvěrá dokonce na dvou místech. Chutná podobně jako Prusíkův pramen, ale o těchto pramenech se říká, že když se z něj spolu dva zamilovaní napijí, tak už spolu zůstanou až do konce života. Tak uvidíme. Tato NS má výhodu, že se vždy nechá kousek popojet vlakem (vede přes zastávky Břetislav a Kokašice) a kus projít pěšky. Pro zde ubytované kardiaky po operaci je tato trasa přece jen dost dlouhá.

Severozápadním směrem od obce vede 11 km dlouhá naučná stezka Krasíkov – Ovčí vrch. Informace zde získáte na 7 zastaveních. Na Ovčím vrchu je kaple Smrtelných úzkostí Kristových, která byla postavena v letech 1680 – 1681. Na Krasíkově je zřícenina gotického hradu z 2. pol. 13. století. K němu patřila i kaple sv. Máří Magdaleny. Nejstarší zmínky o ní jsou z r. 1342.

Většinu okolí jsme prošli, něco spolu, něco sama, když jsem z vlaku vystoupila dřív a zbytek došla, s kamarády jsme za ním vyrazili i přes Gutštejn, na Krasíkově jsem byla už dřív. V plánu však máme tam spolu zajet a skutečně vše si tam projít. Okolí je opravdu hezké. Jen bohužel počasí našim vycházkám moc nepřálo. Občas jsem ani foťák neměla.

V lázních je spousta restaurací, ale většina jich je přes zimu zavřená. Když jsme tam přišli s partou, tak jsme si rezervovali místa v restauraci V pohodě, kde jsme se moc dobře najedli a společně poseděli. Obsluha byla příjemná.

Je tady klid a pohoda. K tomu přispívá asi i ten velký park a okolí, kde je řada značených cest. Možná v sezoně, když jsou obsazeny všechny lázeňské domy, je tady rušněji, ale projížděla jsem tudy i v létě a vždy se mi tu zdál klídek.

Nejstarší památkou obce je v severozápadní části parku kamenný smírčí kříž, snad  pozdně středověkého původu. Původně stál za starým lázeňským domem při cestě do Bezdružic. Dům byl zbořen, po 2. světové válce byl kříž přestěhován do parku. Je zhruba 160 cm vysoký, na obou stranách kříže je motiv rovnoramenného (řeckého) kříže v kruhu. Patří do nejstarší skupiny tzv. smírčích křížů a je jeden z největších v Plzeňském kraji.

Konstantinovy Lázně a výlety po okolí na mapě