Krajem knížete Draculy

Fotografie (1)

Bucegi a Piatra Craiului - co mají tyto dvě pohoří společného? Obě leží v rumunských Karpatech a sousedí spolu, i když západnější Piatra Craiului patří do Jižních Karpat a východnější Bucegi je nejvyšším pohořím Východních Karpat. Výchozím bodem pro přístup do obou pohoří je známé rumunské město Brašov, které kolem roku 1211 založil řád německých rytířů a nazval je Kronstadt. Němci, zejména Sasové, hráli důležitou rolu v historii města, které leží na strategickém místě u průsmyku Predeal na hranicích Sedmihradska a Valašska. S Brašovem i s celým krajem je spjata známá historická postava knížete Draculy. Město Brašov se od svého založení stále rozrůstalo a díky řemeslnému a obchodnickému umu Sasů i bohatlo. V polovině 15. Století se v sousedním Valašsku s osmanskou podporou zmocnil vlády kníže Vlad III. – Dracula. Tak jako mnoho jiných středověkých vládců byl krutým vládcem se silnými autoritativními sklony. Hlavní období jeho ne příliš dlouhého panování bylo poznamenáno konflikty se Sasy z Brašova, k nimž docházelo v důsledku zápasu o uherskou korunu, který se rozhořel po smrti krále Ladislava Pohrobka. Kníže Vlad stanul na valašském trůně celkem třikrát a nakonec byl zabit v bojích s Turky. Pod jménem Dracula se mrtvý kníže stal postavou legend, které zdůrazňovaly buď jeho krutost a nebo silný smysl pro spravedlnost a pořádek. Ještě v průběhu jeho panování začaly kolovat o Vladovi různé zkazky. Jak plynula staletí, Dracula se v knihách přestěhoval z Valašska do Sedmihradska, kde vampýrismus měl vždy silné kořeny, a nakonec se dostal i do divadel, filmů a muzikálů. Město Brašov si dodnes uchovalo historický ráz a je jedním z významných center německé menšiny v Rumunsku. Je důležitým komunikačním uzlem a koncentruje se v něm průmyslová výroba regionu. Protože leží na hlavní železniční trati Budapešť – Bukurešť, je z něj snadný přístup do pohoří Bucegi i Piatra Craiului. Piatra Craiului, v českém překladu Králův kámen, je rozlohou podstatně menší, ale o to krásnější a méně navštěvované než jeho východní soused Bucegi. Výchozím místem do pohoří je město Zarnesti, které je spojeno železnicí s Brašovem. Hlavní hřeben pohoří dlouhý 15 kilometrů se za Zarnesti prudce zvedá a stáčí se k jihozápadu, kde postupně klesá do údolí řeky Dimbovita. Hřeben je tvořen velmi čistým vápencem. Je výraznou dominantou KRAJINY s nejvyšším vrcholem La Om vysokým 2 239 metrů. Hlavní hřeben je značně členitý a je schůdný za pěkného počasí. Strmé stěny hřebene jsou prakticky neschůdné, zejména na severozápadní straně. Jižní a jihovýchodní svahy jsou strmější méně, protože je zde tepleji, rostlinstvo vystupuje do vyšší nadmořské výšky. Na východ od hlavního hřebene se nachází pásmo hor o 400 až 600 metrů nižší, které je z větší části zalesněné. Mezi hlavním hřebenem a tímto pásmem hor jsou doliny zarostlé lidskou rukou téměř nedotčenými lesy, občas přerušovanými loukami. Na několika místech se doliny mění v hluboké soutěsky, z nichž nejznámější a největší je Prapastile Zarnestilor. Nacházejí se zde i jeskyně Pestera a Dimboviciara. Ačkoli je pohoří Piatra Craiului přírosní rezervací, lze zde bez problémů stanovat u chat Plaiu Foii, Curmatura, Brusturet a dále v sedle Tamasel, oblasti La Table, Marele Grohotis a v údolí Valea lui Ivan. Turisté mohou využít kromě výše zmíněných chat i opuštěné salaše a útulny. Navíc na vrcholu Ascuit je bivak. Síť turistických cest je poměrně hustá a dobře značená. Kvalitní mapu pohoří lze sehnat i u nás. Piatra Craiului skýtá mnoho možností jak pro klasické turisty, tak pro horolezce. Byla by škoda tuto malou, ale neobyčejně kouzelnou perlu rumunských Karpat nenavštívit. Při plánování cest je nutné pamatovat především na vodu, protože vápenec vodu nedrží a zejména ve vrcholových partiích žádná není. Z Piatra Craiului se přes sedla Tamasel a Curmatura Foii na západě dostanete na masív Iezer – Papusa, odkud je to již jenom skok na nejvyšší rumunské pohoří Fagaraš. Na východ přes Zarnesti a Bran či Brašov je přístup do pohoří Bucegi. Bucegi je nejvyšší pohořím Východních Karpat s nejvyšším vrcholem Omul vysokým 2 507 metrů. Ten se nachází na spojnici západního a východního hřebene, které tvoří jádro pohoří. Hlavní a vyšší východní hřeben, který se rozkládá mezi údolími řek Ialomita a Prahova, je turisticky navštěvovanější než nižší a opuštěnější západní hřeben. K velké návštěvnosti pohoří přispívají lanovky, které vedou na vrcholy Babele a Cu Dor z horských středisek Busteni a Sinaia v údolí Prahovy. Snadná dostupnost a rozvinutá a rozvinutá turistická infrastruktura vytvořily z Bucegi nejznámější a nejnavštěvovanější rumunské pohoří. Proto mnozí, kteří jedou do rumunských Karpat za klidem, mohou být zklamáni. Přesto si myslím, že Bucegi stojí za návštěvu, zejména pro svoji geologickou, geomorfologickou a botanickou rozmanitost. Strmé severní a východní svahy, které se prudce zvedají do údolí řeky Prahova, ostře kontrastují s mírně zvlněnou náhorní plošinou. Jsou zde vynikající horolezecké terény a panoramata hor, která v mnohém připomínají třeba norský Romsdal. Základní stavební horninou jsou břidlice, z nichž jsou složeny severovýchodní svahy. Na povrchu se často vyskytuje vápnitý slepenec, který vyniká vysokou propustností vody. To vede ke vzniku bizarních zvětralin z nichž nejznámější je na vrcholu Babele. Západní, naproti Branu položený svah je tvořen lámavým vápencem. Reliéf pohoří, zejména v oblasti Omulu, byl utvářen ledovci ve čtvrtohorách. Protože významná část pohoří je vápencová, nachází se zde mnoho krasových jevů. Pohoří Bucegi je hojně navštěvováno i v zimě. Je zde hustá síť značených cest. Mapy pohoří jsou dostupné i v našich specializovaných obchodech. V pohoří je 25 turistických chat a hotelů. Táboření je možné v kempech v údolích a kolem chat Padina a Pestera. V nouzi se dá stanovat i ve volné přírodě. Bucegi bylo prvním turisticky zmapovaným rumunským pohořím, a proto je na mnohých místech již zdevastováno pohybem turistů, pastevectvím a nejrůznější technickou výstavbou, zejména v okolí chat Padina, Pestera, Piatra Arsa, Babele a Caraiman. V odlehlejších částech si však dodnes uchovalo svoji původní tvář. Zatímco malé Piatra Craiului je typickým příkladem rumunského pohoří s málo narušenou přírodou, je Bucegi spíše opakem. Nejen na obyvatelích Rumunska, ale i na nás, turistech, bude záležet, aby již žádné rumunské pohoří nemuselo Bucegi následovat. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 5-6/2001