Krajem trampů

Kam a jak jedeme?

Příroda v okolí řeky Vltavy na jih od Prahy lákala k návštěvě odjakživa. Tak jsme se také vypravili do míst, kde se začal rodit k životu český fenomén zvaný trampink a kudy i první značkaři KČT před skoro 130 lety vyznačili první turistickou trasu vedoucí tenkrát ze Štěchovic do dnes již zatopených Svatojánských proudů.

Za čím jedeme?

Ze Štěchovic, kam jsme se dopravili autobusem PID ze Smíchovského nádraží, vyrážíme po červené turistické značce. Procházíme okolo novosecesního štěchovického kostela sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn na začátku 20. století a jehož architektem byl Kamil Hilbert, který se podílel i na dostavbě Svatovítské katedrály na pražském hradě. Začínáme opouštět Štěchovice a začínáme i nabírat výšku směrem k rozcestí Pod Homolí. Zde se k nám připojí modrá značka, která asi nejvíce sleduje původní značenou trasu KČT. Po společné značce docházíme na rozcestí Kolna. Toto místo bylo nejvyšším položeným místem na bezmála již 130 let staré cestě ze Štěchovic do Svatojánských proudů a dnes je zde umístěn infopanel, který nás dopodrobna seznámí s historií turistiky v těchto místech.

Z rozcestí Kolna pokračujeme dál směrem do Třebenic po modré značce. Po cestě míjíme odbočku do trampské osady Ztracenka. Tato trampská osada, celým jménem Ztracená naděje, je jednou z nejstarších osad na území Čech. Osadníci, kteří ji založili skoro před 100 lety, si pro její vznik vybrali jedno z nejromantičtějších míst na toku řeky Vltavy, nad dnes již zatopenými Svatojánskými proudy.

My však pokračujeme po modré dál a na začátku obce Třebenice se stavujeme v jedné z nejznámějších a také z nejkrásnější trampských hospůdek U Taterů. Hospoda má své neskutečné kouzlo, je to vlastně jakési malé muzeum trampinku a vorařství ve zdejším kraji. Její historie sahá až do roku 1920, pro svoji oblíbenost a známost byla hospoda několikrát dostavována a dnes je to asi nejznámější hospoda na tomto úseku řeky Vltavy.

Po občerstvení U Taterů pokračujeme opět po modré směrem do centra obce Třebenice, aby jsme navštívili stavbu, která, stejně jako další přehrady na Vltavě, zcela změnila tvář i život lidí zdejšího kraje. Ocitáme se na hrázi Slapské přehrady.

Slapská přehrada byla postavena v letech 1949 až 1955 a je šestou největší přehradou v České republice. Hráz přehrady je dlouhá 260 metrů, vysoká 60 metrů a v hydroelektrárně v jejím vnitřku pracují tři Kaplanovy turbíny. Břehy Slapské přehrady jsou v současné době jedním z nejvyhledávanějších rekreakčích míst u nás.

Po prohlídce hráze se vracíme zpět do centra obce Třebenice, odkud nás autobus PID doveze zpět do Prahy ke Smíchovskému nádraží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Super občerstvení v unikátním prostředí nám bylo poskytnuto v hospodě U Taterů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je to hloupé, když se člověk vydá na výlet do přírody, aby pak řekl, že se mu nejvíce líbilo v hospodě. Ale je to tak. Hospodu U Taterů doporučuji navštívit všem, kdo se do tohoto kraje vypraví.

Ostatní informace

Otevírací doba hospody U Taterů :

v hlavní turistické a rekreační sezóně tj. o prázdninách denně, po celý zbytek roku pak o víkendech od pátku do neděle.