Krátká procházka Děčínem

Kam a jak jedeme?

Vlastně jsem v prvopočátku ani žádný výlet neplánoval. Do SDěčína jsem jel za nutnými nudnými úředními záležitostmi, ale jelikož byl u nás na návštěvě Ivan, bratr mé partnerky Jany, rozhodli jsme se využít této příležitosti a ukázat mu zajímavý, pro něho zhola neznámý kout, naší vlasti. A jelikož se Ivan ve slabé chvilce svěřil, že nebyl nejméně 20 let v zoologické zahradě, bylo jasné, že je na nás, abychom v tomto směru doplnili jeho přírodovědné znalosti.

Byl krásný Jarní den, když jsme se před Děčínským Hlavním nádražím rozešli. Za nedlouho jsem se už nacházel na labském nábřeží, přes hladinu řeky se dominantně tyčil děčínský zámek, vpravo se naskýtal pohled na železniční most nad soutokem Labe a Ploučnice, po kterém jsme přijeli, zatím co vlevo se nedal přehlédnout nejdůležitější děčínský most Tyršův, spojující levobřežní Podmokly s historickým Starým Městem na břehu pravém.

Přešel jsem Tyršův most, kochajíc se pohledem na parníček, supící směrem k hranici s Německém, z mostu se také naskytl zajímavý pohled na Pastýřskou stěnu se stejnojmennou romanticky vyhlížející restauraci, z jejiž teras jsou nádherné výhledy na část Děčína a okolí a kde se také nedaleko nachází děčínská ZOO.

Vzpoměl jsem si na léta, kdy most nesl hrdý název Budovatelů, stejně jako celá hlavní třída, tato doba nám zanechala památku v podobě hrůzných panelových domů, na kterých se již notně podepsal čas a které působí jak pěst na oko, v pohledu na renovovanou historickou část města. Za nedlouho jsem se ocitl na ústředním děčínském Náměstí T.G. Masaryka. Ještě jsem měl chvilku čas, tak jsem neodolal jít prozkoumat okolí nedalekého kostela sv. Václava a Blažeje, původně gotického kostela z konce 15.století, který zničil požár v polovině 18.století a který byl po dlouhé době uveden do provozu koncem století 19. V těsné blízkosti kostela se nachází barokní kaple Panny Marie Pomocné a k severní zdi kostela byla v třicátých letech minulého století ještě přistavěna kaple sv.Anny.

Své úřední záležitosti jsem naštěstí vyřídil docela rychle a tak jsem měl dostatek času, prohlédnout si něco z historických památek, nacházejících se v této městské čtvrti. Blízko náměstí se nachází další ze zajímavých děčínských sakrálních památek, barokní kostel Povýšení svatého Kříže, založený jako zámecký kostel koncem 17.století. Prošel jsem okolo tohoto architektonicky zajímavého, monumentálního objektu, prošel okolo Budovy bývalého chudobince a sirotčince a za nedlouho vkročil do tzv. Dlouhé jízdy, kterýmžto názvem se označuje přístupová cesta k zámku, která byla vytesána ve skále, z obou stran je obklopená zdmi. Cesta je dlouhá téměř 300 metrů, ale to, že se zdi směrem vzhůru postupně snižují, vyvolává optický efekt, že cesta je daleko delší.

Na konci Dlouhé jízdy, po pravé straně, se nachází zámecká Růžová zahrada, romantický skvost nabízející návštěvníkům nevšední pohled na Děčín, ale hlavně zde můžeme obdivovat několik druhů i velice vzácných růží. To jsem se již dostal až k děčínskému zámku.

Samotný zámek stojí na vysoké skále, z větší části obtékaný Labem a Ploučnicí. Již v 10.století zde stávalo dřevěné hradiště, významné sídlo hrdého rodu Děčanů, po kterém město získalo své jméno. Ve 13.století zde král Přemysl Otakar nechal vybudovat královský gotický hrad, později se významnými majiteli stali Vartenberkové, páni z Bünau a naposledy hrabata Thun- Hohenstainů, od kterých je odkoupil zpět československý stát v roce 1932. Pak už následovaly pohnuté dějiny zámku, protože se zde postupně vystřídaly armády české, německé a nakonec vojska sovětské bratrské armády, která zámek natolik zdevastovala, že se dokonce uvažovalo a následné demolici této historické památky. Naštěstí se sehnali potřebné finanční prostředky a zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Některé části zámku jsou již zpřístupněné veřejnosti a tak můžeme v rámci zámecké prohlídky shlédnout i její zajímavé sbírky.

Od zámku jsem pokračoval chodníčkem pod Růžovou zahradou, zpět ke kostelu Povýšení svatého Kříže. Zde jsem objevil velice zajímavý a poutavý antikvariát, tudíž jsem zcela podlehl pokušení a delší čas jsem strávil mezi bohatými regály, plných knih. Po literárním amoku mně notně vytrávilo, tudiž jsem si zašel na oběd.

To už volala má druhá část rodinné výpravy, že skončili s prohlídkou zoologické zahrady a scházejí zpět dolů, aby ještě shlédli samostatnou expozici ZOO, nazvanou Rajské ostrovy, nacházející se v jednom bývalém domě v Podmoklech. Celkem ve čtyřech patrech zde můžeme obdivovat jedinečné sbírky fauny a flory z atraktivních exotických části světa. Expozice je provedena velice zajímavým způsobem a jistě nadchne návštěvníky všech věkových kategoríí.

Protože jsem měl ještě čas, než si má rodinka vychutná expozice Rájských ostrovů, rozhodl jsem se ještě podívat na nedaleko se nacházející Synagogu, zajímavou stavbu v maurském stylu. To už mojí obdivovatelé zoologie skončili s prohlídkou. Podařilo se mě je přemluvit k shlédnutí dalšího kostela,tentokrát Evangelického kostela. Tato památka postavená v letech 1881 - 84 pro protestanskou část děčínských obyvatel, se hlavně proslavila tím, že zde v roce 1923 konala přednáška Alberta Schweitzera o Lambaréne, doplněná i jeho varhanním koncertem.

Na závěr jsme si poseděli u kávy a zmrzliny v příjemném prostředí předzahrádky kavárničky v těsné blízkosti dalšího kostela, tentokrát sv. Františka z Assissi.

Za čím jedeme?

Jak jsem uvedl, byla to náhodná, dopředu nijak neplánovaná akce a ty jsou, jak je známo, vždy velmi úspěšné. I já jsem byl tedy velice mile překvapen, že jsem za pár hodin stačil, byť jen "letem světem", shlédnou nejzajímavější děčínské historické a Kulturní památky. Jak jsem se dozvěděl, i přírodovědecká část výpravy byla více než spokojená a švagr Ivan ještě dlouho básnil o děčínské Zoologické zahradě.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Já jsem si odskočil na oběd do restaurace U Pekaře nedaleko náměstí T.G.M. Prostředí je tam velice příjemné, personál vstřícný a krmě chutná." Přírodovědci" se klasicky občerstvili v bufetu u vchodu do ZOO a příjemné, byť trošku nadstandartní posezení bylo i v kavárně U kostela.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Děčín je nejenom důležitá železniční a lodní dopravní křižovatka, ale v neposlední řadě se tu střetává moderní a historická architektura mnoha tváří. Tak každý návštěvník města zde nachází mnoho zajímavých a poutavých míst.

Snad trochu stínu do té krásy vznáší množství naších snědých spoluobčanů, kteří zjevně mají problémy s udržovaním pořádku.

Ostatní informace

Zámeckou expozici jsem sice nenavštívil, ale pokud si pamatuji tak vstupné je I. /okruh 90/70/50 Kč a II. 70/65/40 Kč.

V ZOO činí vstupné 90 a 50 Kč, včetně expozice Rajské ostrovy.