Krkonoše - Zapadlí vlastenci, Štěpánka a Prdek

Kam a jak jedeme?

Při dalších našich krkonošských- jizerských toulkách jsme si užili trochu kultury, rozhledů i atmosféru horské chaty, když se venku nebe zlobí. Na radu maminky majitele penzionu paní Vlasy, jsme se kolem staré školy vydali k Památníku zapadlých vlastenců a pak dál na rozhlednu jménem Štěpánka.

Za čím jedeme?

Vyrážíme, tentokrát s kočárkem po silnici k rozcestí Paseky nad Jizerou. Stále po modré. Míjíme Starou školu, která je spolu s okolními lipami a sochou sv. Jana Nepomuckého kulturní památkou. Cesta vede po silnici až na rozcestí Planýrka, kde přeskakujeme na zelenou, po které přicházíme ke kostelu sv. Václava a k Památníku zapadlých vlastenců. Ten vznikl zásluhou dobrovolníků z řad občanů z Pasek, kteří památníku darovali rodinné památky. Jde především o pozůstalosti učitele Šimůnka a školního pomocníka Metelky. Název památník dostal podle románu K.V. Raise „Zapadlí vlastenci“. Na zazvonění jsme se dovnitř dostali a za vstupné 40Kč jsme si mohli celý památník prohlédnout. Kromě ukázek řemesel, tu najdete i popis paseckých památek, přečtete si o životě v obci, lidech a vůbec historii Pasek. Nejvyšší patro je věnováno historii houslařství, Věnceslavu Metelkovi a založení krkonošské houslařské školy. Také tu najdete několik volných háků na kterých visely housle, které byly z památníku ukradeny. Smutné . Prohlédli jsme si i dřevěný betlém v akci - veselé . Nakonec jsme si nakoupili vizitky, známky, pohledy, dali si razítka rozloučili se a vyrazili na rozhlednu.

Cesta na Štěpánku vede jak jinak do kopce. Přes rozkvetlé louky a kolem sjezdovek. Sbírali jsme lesní-luční jahody a dali se do řeči s místními velmi příjemnými lidmi. Zelená značka nás dovedla na rozcestí na Perlíčku . No a protože bylo horko, tak jsme se stavili v horské chatě Na Perlíčku - Prdku . Tak si škrtám místo kam se chci podívat. Jsem tu. Sedli jsme si na zahrádce a dali si pití. Někteří opět neodolali a už lítaly borůvkové lívance a mají tu hezké razítko.

Z Prdku jsme pokračovali lesem po žluté pohodlnou cestou až k rozcestí Hvězda. Odtud je to na Štěpánku kousek. Na vrch Hvězda na kterém Štěpánka stojí vedou dvě cesty. Jedna –pro kočárek nepoužitelná zprava a druhá, která by možná na kočár byla je ve výstavbě. Stavěli tu kamennou cestu, takže jsme byli odkloněni do lesa. Ale k cíli jsme se dostali (kočár jsme nechali dole v hospodě). Nahoře bylo samozřejmě hodně lidí, ale kamenná rozhledna 24m ( nejstarší v Jizerských horách) vysoká je moc hezká a stojí to za výstup. Vstupné na rozhlednu 20Kč Dá se vystoupat do dvou pater. V prvním 21m je Ochoz, kde si můžete přečíst kde a co můžete při dobré viditelnosti vidět . Nahoru se vejde stěží 5 lidí, takže pohyb ve věži je chvílemi dost náročný . Před vstupem na rozhlednu je zajímavý kamenný stolek s lavicí.

Za rozhlednou stojí velký kamenný válečný kříž. Dočetli jsme se jen, že se pravděpodobně jedná o symbolické místo nacistů za 2. světové války. Jinak jsme nikde žádnou zprávu „co to vlastně je „ nenašli.

Je zde také občerstvení se suvenýry, kde kupujeme kromě vstupného pohledy, vizitky, známky . Udí tu klobásky a čepují pivo. My se chtěli cestou zpátky najíst ve Hvězdě, ale předběhl nás zájezd, takže nic neměli. Někdo byl dost znechucen z vinného střiku. Ti co si dali Svijanský máz byli spokojeni a na točenou malinovku si také nikdo nestěžoval. Dali jsme razítko a vyrazili na Prdek na jídlo.

Na Perlíčku – Prdku jsme seděli na zahrádce, když se začala zatahovat obloha. Rychlý přesun dovnitř. Byli jsme v suchu a najedení. Vytáhli jsme karty a čekali až to přejde. Nebe se zlobilo, kolem létaly blesky. Někdo vytáhl kytaru a atmosféra byla prostě náramná. Zpívalo se, hráli jsme karty. Poseděli a poklábosili, popili. Nechtělo se nám, ale museli jsme. Část skupiny šla napřed a my si zkrátili cestu na radu místních obyvatel přes louku kolem lesa. Bylo to prima. Mokré boty a jedinci, kteří se opět neudrželi si zaváleli sudy a byli durch . Prostě výlet jak má být

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovaní jsme stále v penzionu U Sadílků http://www.usadilku.cz/cs/ s polopenzí, takže jsme venku jen obědvali. Najedli jsme se na horské chatě Na Perlíčku – Prdku . Jídla byla dobrá jak chutí, tak cenově. Největší úspěch ale sklidily lívanečky s borůvkami. Na Štěpánce je občerstvení kde si můžete dát klobásu, pivo nealko , prostě klasiku z občerstvení. Ve Hvězdě jsme nejedli, protože byli vyjedení. U nás vyhrál Prdek. Super místo. Je zde i možnost ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hezký výlet, spousta zážitků, legrace . Líbilo se nám všechno – žádná negativa jsem nezaznamenala

Ostatní informace

Vstup na rozhlednu 20Kč. Ceny všude úplně v pohodě. Psi nikomu nevadí a lidé jsou tu dobří. Takže cestování z Krkonoš do Jizerek a zpět všem doporučuji. Nezapomeňte na krabičku na borůvky