Luby – naučná stezka Lubsko a rozhledna U Strejců

I když to sem nemáme tak moc daleko, tak právě tato lubská nám v našem seznamu navštívených rozhleden chybí. Když jsme se vydali do nejzápadnějšího cípu naší republiky, tak máme jedinečnou šanci tento seznam doplnit.

Město leží u západních hranic. K hraničnímu přechodu Luby/Wernitzgrün v Lubenském sedle je to jen 5 km na severozápad. Silnice na druhou stranu vede do Kynšperka nad Ohří (20 km).

Oblast byla vždy součástí pohraničních lesů. K prvnímu osídlení tady došlo v letech 1100 – 1140. Až do pol. 12. století oblast postupně získávali cisterciáci z Waldsassenu, kteří zde r. 1188 začali se stavbou kostela sv. Ondřeje.

R. 1319 získal opat waldsassenského kláštera od německého krále Ludvíka IV. povolení povýšit Luby, tehdy však Schönbach na město. Získalo stejná práva jako nedaleký Cheb. Když se r. 1348 dostal klášter do finančních problémů, město zastavil, až ho nakonec r. 1354 získal král Karel IV., který ho r. 1370 vložil do rodinného majetku českých králů.

Přesto se majitelé i následně střídali, až město r. 1597 získal císařský rada a prokurátor Jindřich z Písnice, jehož rod ho vlastnil až do r. 1739. V letech 1604 - 1608 nechali polorozpadlou tvrz na okraji města přestavět na zámek. Toto staré sídlo však dlouho nevyhovovalo rostoucím požadavkům, proto si ve 2. pol 17. století nedaleko postavili nový zámek. Vybudovali u něj i velký park, který krásnou alejí spojili s městem. R. 1715 zřídili chudobinec a r. 1716 kapli Panny Marie, která je součástí hřbitova.

Majitelé zdejšího panství se posléze opět střídali, r. 1798 ho vlastnilo dokonce sdružení 73 sedláků a chebských měšťanů. Poslední přestavba zámku byla na přelomu 19. a 20. století. Po válce byl zámek vyvlastněn a až do konce r. 1945 zde žila americká armáda. Později zde byl zřízen ústav pro narušenou mládež, až do r. 1964 zde žili příslušníci pohraniční stráže. O zámek nikdo neměl zájem, proto ho začátkem 80. let 20. století převzal Státní statek Skalná, který zde uskladňoval obilí i brambory, chovali zde dobytek i prasata. Samozřejmě ho neudržovali a tak stavba dlouhé trvání neměla. Snad ani není možné, že tahle rozvalina je zámek, který vlastně ještě před 40 lety byl téměř funkční. Naštěstí o alej nebylo nutné se starat, proto se zachovala.

Pravděpodobně již počátkem 17. století se zde začalo s výrobou strunných hudebních nástrojů. Zpočátku se vyráběly doma jen jednotlivé díly, později zde vznikla manufaktura. Již koncem 19. století bylo město ve světě známé výrobou strunných hudebních nástrojů, převážně houslí pod označením Cremona. Zde pracovala většina místních lidí i z okolí. R. 1873 tu založili i Odbornou hudební školu. Zpočátku se vyučovalo v soukromých domech. Když r. 1882 postavili novou radnici, přesunula se výuka do těchto prostor. Od r. 1911 mělo město novou dvoupatrovou budovu hudební školy, kde byl i koncertní sál.

K útlumu výroby došlo během války, kdy řada obyvatel musela dojíždět do Chebu do továrny na výrobu letadel. I tady v Lubech se museli přeorientovat na válečnou výrobu. Doslova pohromou pro továrnu bylo poválečný odsun německých obyvatel. Město opustili dělníci, ale i hudební mistři. Přesto zde houslařství nezaniklo. Pod značkou Cremona se housle a ostatní strunné nástroje vyráběly i po r. 1945. R. 1968 byl dokonce postaven i nový závod. Po r. 1989 se Cremona přetransformovala na Strunal s. r. o., vznikly i další malé soukromé firmy. Stále se v Lubech vyrábějí mistrovské kousky. Přesto r. 2008 má firma problémy s odbytem. R. 2015 se změnil majitel, firma se přejmenovala na Strunal Schönbach. Snad výroba v Lubech bude pokračovati i dál.

Město bohužel nemá žádné historické centrum, r. 1739 celý střed města i s farou a radnicí lehl popelem, další velký požár byl r. 1865, kdy opět shořela fara. Nově postavená radnice naštěstí nespadla. Po válce zde zůstalo velké množství opuštěných domů, které chátraly, až nakonec byly zbourány a na jejich místě vyrostlo panelové sídliště, jinde se rozšířily parky.

Snad nejstarší památkou města je kostel sv. Ondřeje v centru města. První kostel zde stál již v době kolonizace. První písemná zmínka o něm je z r. 1184. O čtyři roky později byl přestavěn. Patřil mezi pevnostní kostely. Z této doby je románská hranolová věž s úzkými okénky - v jejím přízemí je presbytář. I zdí ohrazený ostroh zde v té době byl, i když vypadal asi jinak. Na stavbě kostela je možno pozorovat stavební úprav, různé stavební slohy. Věž byla r. 1734 upravena barokně. Barokní je i hlavní oltář a kazatelna. Gotická je sakristie. Zasklená oratoř je novogotická, dvě zpovědnice jsou rokokové.

Mezi novější zajímavosti města patří 9 jamkové golfové hřiště s klubem. R. 1994 bylo vybudováno na severozápadním okraji města, kousek za novým zámkem. V areálu nebo v jeho těsném sousedství byla r. 2005 postavena 22 metrů vysoká dřevěná rozhledna U Strejců. Jenže už r. 2013 byla uzavřena - byla narušena statika a dřevo bylo napadené hnilobou. Proto bylo strženo i schodiště, aby nikoho nelákalo na rozhlednu vystoupat. Zatím to nevypadá, že by rozhledna měla být opravena. Sice ještě stojí – ale jak dlouho?

Ve městě na parkovišti u městského úřadu na náměstí 5. května začíná cca 10 km dlouhá okružní naučná stezka Lubsko. Je na ní 17 informačních panelů, kde jsou informace z historie města i celého regionu, rozvoje průmyslu i zemědělství. Lze se po ní vydat pěšky i na kole. Vede po asfaltce, lesních a polních cestách.

Doporučuji se vydat ve směru jednotlivých zastavení, takže z náměstí na jih Chebskou ulicí přes potok Lubinku a za ním vpravo. My jsme se na stezku napojili u rozhledny a směřovali jsme ji do města. Tím jsme šli opačně a občas jsme museli informační tabule hledat, protože z našeho opačného směru nebyly tak nápadně umístěné. Navíc cestou z města za sokolovnou jsme značku ztratili a vzhledem k nepříznivému vývoji počasí jsme se nesnažili ji najít a celou si ji projít. Z našeho pohledu jsme snad ty nejzajímavější věci viděli.

Možnost občerstvení je samozřejmě v Lubech, ale také v klubové restauraci pod rozhlednou, která je veřejně přístupná.

Původně jsme chtěli vidět rozhlednu, ta nás samozřejmě zklamala. Naučná stezka je však moc hezky udělaná, texty na informačních tabulích jsou v češtině a v němčině, poměrně podrobné a hlavně zajímavé.

Z naučné stezky, z odbočky u vrchu Tříslová (648 m) vede necelé 3 km dlouhá červená turistická značka ke skále Vysoký kámen (774 m), kde je upravená vyhlídka s dalekým rozhledem.

Luby – naučná stezka Lubsko a rozhledna U Strejců na mapě