Františkovy Lázně leží v Západních Čechách, severně od města Chebu na východním okraji ašského výběžku. Františkovy Lázně jsou vyhledávaným a světově proslulým lázeňským městem. V lázních se zaměřují na léčbu nemocí ženských, srdečních, cévních, na léčbu kloubů a páteře. Nejznámějším symbolem města je proslulá Socha Františka. Město se pyšní pěknou parkovou úpravou u jižního okraje města. V parku najdeme léčivé prameny minerální vody. Město se rozkládá v údolí pod vrcholky pohoří Smrčiny. U severního a západního okraje města je vybudován rozsáhlý komplex rybníků a jihozápadním směrem je vodní nádrž Skalka. U největšího z rybníků jménem Amerika je vybudováno přírodní Koupaliště s plážemi a byl tu postaven i kemp. Na břehu rybníka je vyhledávaná výletní restaurace a nedaleko půjčovna lodiček. V blízkosti rybníka je vybudována minizoo, kterou si můžeme prohlédnout z vagónu minivláčku, který tu v sezóně jezdí. Vodní nádrž Skalka také slouží rekreačním účelům, na břehu najdeme pláže a několik kempů, a také několik chatových osad. V městečku se křižují dvě značené cyklistické trasy, jedna z nich je Krušnohorské magistrála. Najdeme tu také řadu značených turistických tras, po kterých se vydáme na výlet kolem soustavy rybníků nebo zavítáme k vodní nádrži. Vydáme-li se na procházku do parku, najdeme u jeho jižního okraje u hotelu Pyramida rozhlednu, poskytující malebné výhledy do kraje.

Historie

Františkovy Lázně jsou nejmladší památkovou rezervací v České republice. O příznivých účincích minerálních pramenů, které tu vyvěrají věděli obyvatelé nedalekého města Cheb již v daleké minulosti. Chodili ke zdejším pramenům pro vodu,kterou poté prodávali. První písemná zmínka je z roku 1406, která uvádí existenci pramenů na tak zvané kyselkové cestičce. V roce 1603 byl u dnešního Františkova pramene postaven dům, který měl sloužit odpočinku. V období třicetiletí války poklesl zájem o místní minerální vodu. Rozkvět nastal v druhé polovině 17. století. V roce 1661 tu byla postavena první stáčírna vody. Další dva odpočinkové domy tu vyrostly v letech 1694 a 1704. V letech 1753 až 1810 nechal doktor Bernard Vincenz Adler upravit a vyčistit pramen vody a svedl jej do jímky. Nad jímkou pak byl vystaven první pavilon, což se nelíbilo původním nosičům minerální vody a tento pavilon zničili. Tuto událost prošetřovala komise, a její závěr obsahoval návrh na postavení lázní. Oficiální ráz tomuto návrhu dal dekret ze dne 27. dubna 1793, kterým císař František I. potvrdil výstavbu lázní. Jako první byl postaven pavilon u Františkova pramene, na který navazovala dřevěná kolonáda. Později objevil zakladatel lázní doktor Adlernový pramen z něhož vyvěral i plyn a založil plynové lázně. Lázeňské prostory nestačily náporu zájemců a to byl důvod k pečlivým seznamům lázeňských hostů, který je vedený od roku 1797. V roce 1852 byl komplex lázní odtržen od města Chebu a stal se samostatnou obcí, která byla v roce 1865 povýšena na město. I po vybudování železniční trati do města tu nebyl budován žádný průmysl, městečko si zachovalo svůj lázeňský a rekreační charakter. Za druhé světové války byly Františkovy Lázně pro svoje léčivé účinky ušetřeny náletů. Františkovy Lázně nemají náměstí, centrum města tvoří Hlavní třída. Domy jsou postaveny symetricky. Mezi první postavené domy patří hotel Tři Lilie a lázeňský dům na Hlavní třídě. Z počátku 19. století pocházejí lázeňské domy Sevilla a Beseda. V roce 1831 byl vybudován pavilon kolem Františkova pramene se sloupy a kopulí. Z druhé poloviny 19. století je novogotický dům Winsdor, novorenesanční budova Lázní II. Z budov postavených počátkem 20. století nejvíce zaujme hotel Kyjev. Empírový kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1812 až 1820.

TIP: Lázeňský dům Luna - Františkovy Lázně, lázeňské domy Temparano

Podobné příspěvky

Františkovy Lázně

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 1 D2

lázně (1793)

kostel Povýšení sv. Kříže (1820)

městská památková rezervace

24 větších pramenů

soška malého chlapce Františka

2 kolonády

První zmínka o objektu 1506

Z archeologického hlediska představují Františkovy Lázně naprostý unikát v české kotlině. Podařilo se zde totiž odkrýt a prozkoumat jediné sídliště vystavěné na kůlech – odborně nazýváno „nákolní sídliště“. Toto sídliště začalo být budováno již v době kamenné, ale největšího rozkvětu dosáhlo v době bronzové a železné. Kůly, které často dosahují až 40 cm v průměru byly zaraženy skrz vrstvy rašeliny až do jílovitého podloží. Můžeme tedy usoudit, že zdejší kraj byl obýván od pradávna. Rozvoj lázeňství v oblasti můžeme pokládat již do 16. století, kdy zdejší kyselky byly donášeny do okolních obcí a měst. V roce 1615 se výzkumem zdejších vod zabýval humanistický lékař Borbonius. K pravému rozkvětu lázeňství však došlo až v dalším století a první lázně zde byly založeny chebským lékařem B. V. Adlerem v roce 1793. O dva roky později byly slavnostně pojmenovány po císaři Františku I. V roce 1852 se Františkovy Lázně vymanily z područí Chebu a staly se samostatným městem v roce 1865. Lázně získaly takový věhlas, že i za druhé světové války se jim vyhnulo bombardování. Snad nejznámějším dílem tohoto města je soška malého Františka sedícím na kouli. Některé jeho partie jsou značně oblýskané, neboť se traduje, že která žena na ně sáhne, tak do roka otěhotní. Je faktem, že Františkovy Lázně jsou známy především pro léčbu ženských nemocí a nemocí kardiovaskulárních. Vypsat všechny zajímavosti města není ve stručnosti možné a proto si jen připomeňme, že se zde nachází na 24 léčivých pramenů, množství kolonád a pavilonů, Kostely, divadlo, muzeum a další skvosty. Mimo jiné se zde nacházejí i dvě rozhledny. Jedna se nazývá Zámeček. Dnes však není veřejnosti přístupná a proto můžeme navštívit jen vinárnu, která je součástí stavby. Druhá rozhledna je přístupná a nazývá se Salinburg. Nalezneme ji na jižním okraji města ve výšce 450 m.n.m. Jedná se o romantizující podobu starého hrádku s věží. Rozhledna byla vystavěna v roce 1906. Městem prochází zelená TZN od rybníka Amerika a pokračuje dále do Žirovic a Vonšova. Červená TZN vychází z Františkových Lázní severním směrem přes Stodolu a Nový Drahov k přírodní lokalitě Soos – Hájek a dále přes Vonšov a Starý Rybník do Skalné. Jižní proud červené TZN míří přes Komorní hůrku a Skalku do Chebu odkud pokračuje dále na Starý Hrozňatov.

Nadmořská výška:

480 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.119, 12.351)

Poslední aktualizace: 29.6.2012

Vyhledání vlakového spojení na výlet