Mezi Oltářní kámen, studánky, kaple a vyhlídky v okolí Šternberka

Kam a jak jedeme?

Tento téměř dvanáctikilometrový okruh nás zavede do okolí třináctitisícového moravského města Šternberk. Je tedy jasné, že se budeme pohybovat mezi úpatím Nízkého Jeseníku a rovinami Hané nebo – chcete-li – v oblasti Hornomoravského úvalu a Přírodního parku Sovinecko. Žádné světoznámé atrakce nám tento okruh sice nenabídne, ale těšit se můžeme mj. na tajuplný Oltářní kámen, půvabnou Josefčinu studánku, vyhlídkový altán pod Dubovou horou či různé menší až drobné sakrální památky, kterým vévodí kaple sv. Floriána a socha anděla. A když si tento okruh ještě trošku prodloužíme, dočkáme se také křížové cesty nebo jednoho prastarého památného stromu.

Z předchozí věty je tedy zřejmé, že trasa se dá různě prodlužovat a upravovat … tedy i zkracovat. My jsme nakonec jednu část okruhu zcela vynechali, abychom mohli něco málo přidat. A na úvod bychom ještě měli dodat, že je tato lokalita dopravně velmi dobře dostupná, protože kromě varianty individuální (od koloběžky po traktor) můžeme využít také toho, že sem zajíždějí i vlaky a autobusy. My zvolili cestu automobilem, který jsme odstavili přímo vedle již zmíněné sochy Anděla.

Za čím jedeme?

Na cestu se tedy vydáváme v obci Řídeč. V malé sympatické vísce s dvěma stovkami obyvatel se nejprve projdeme po silnici kolem andělské sochy z počátku 20. století, domku se zvoničkou, který býval kdysi školou, a pomníku válečných obětí. Poté si musíme na autobusové točně vybrat další směr. Nabízí se hlavně červeno-modro-žlutá kombinace k řídečské myslivně, odsud po modro-žluté – kolem Johanovy studánky – na Sterlisko a dále po modré. My však zvolili neznačenou cestu přímo, úvozem vzhůru …

Výsledný efekt je ale stejný, oběma variantami totiž dojdeme k tajemnému Oltářnímu kameni, což je místo, které údajně sloužilo jako obětiště Keltů i místo bohoslužeb protestantů v době Třicetileté války. V každém případě se jedná o plochý břidlicový kámen, který skutečně velkou oltářní mensu připomíná. U kamene se nachází pár novodobě postavených kamenných mužíků, bez kterých to už dnes asi nikde nejde.

Poté kameny a kamení opustíme a pokračujeme dál po pohodlné lesní silničce a modré TZ. Postupně pak mineme rozcestník Zlatý potok, půvabnou Josefčinu studánku i vyhlídkový altán pod Dubovou horou (řekněme si ovšem na rovinu, že nás tady žádné zajímavé výhledy nečekají), abychom na závěr vyměnili lesní silničku za asfaltovou silnici v intraviánu Chabičova. V této vísce zajdeme ke kapli sv. Floriána, což je půvabná stavba z II. poloviny 19. století, jejíž štítové průčelí zdobí Ukřižovaný a dvojice andělů.

Poté se vrátíme kousek zpět a pokračujeme po cyklotrase č. 6009 (Paseka – Šternberk – Velká Bystřice) do místa „startu“. Jdeme stále z kopce a postupně zjišťujeme, že ani této oblasti se zcela nevyhnuly ani vichřice ani brouk spojovaný s kůrou. Ale zatím to ještě není tak smutný pohled jako u nás, v podhůří „těch vyšších Jeseníků“.

Po čase jsme zpátky na startu. Na horním okraji obce Řídeč nás ale ještě čeká jakýsi pomenší načervenalý menhir a kaplička sv. Václava. Poté se ještě přes Komárov přesuneme do Mladějovic, které nám nabídnou kostel sv. Máří Magdalény z konce 18. století (hranolová věž je ovšem starší), slavná Tisíciletá lípa, pod kterou prý svého času se svými vojáky poležel sám Prokop Holý, a poměrně neobvykle koncipovaná kapličková křížová cesta z II. poloviny 19. století. Ta je také zajímavým vyhlídkovým místem, nabízejícím současně k vidění „vše“ mezi Olomoucí a vrcholky Jeseníků. 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Přímo na trase to žádná hitparáda není, takže se musíme spolehnout spíše na nabídku obou blízkých měst, tedy Šternberka a Uničova.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Tentokrát je potřeba zdůraznit hlavně tu snahu zvednout se na přelomu zimy a jara z divanu a místo sledování sportovních přenosů vyrazit raději do přírody. Jako hlavní plusy bychom asi uvedli půvabné studánky, některé zajímavé výhledy a onen tajemný kámen, který nás vlastně do této lokality zavedl. Navíc byla všechna místa tohoto výletu (kromě Mladějovic) pro nás onou „bílou mapou“.

Nelíbilo: Některé úseky cesty byly docela nudné (možná i proto jsme zde potkali jen pár cyklistů) a zcela zklamal vyhlídkový altán (jeho stavba ne, ale vyhlídková nabídka rozhodně).

Ostatní informace

Trasa našeho výletu začíná přibližně v nadmořské výšce 280 metrů a její nejvyšší bod o něco málo překoná pětistovku. Pokud si cestu prodloužíme o Mladějovice, klesneme dokonce až na 250 m.n.m.

Výlet je možno spojit také s krátkou návštěvou nedalekého historického města Šternberka, který má rozhodně co nabídnout. Sem jsme se ale vypravili – víceméně neplánovaně -  až o několik dní později a počasí nám zrovna moc „nefandilo“ …