Milevsko – klášter a jeho historie

Vracíme se z Moravy domů, cesta je dlouhá a tak zastavujeme v Milevsku, abychom se aspoň trochu protáhli. Je sice hrozná zima a fouká to, ale zdravotní přestávka je nutná. V blízkosti klášterního areálu často projíždíme, stále plánujeme, že tam zajedeme a nějak nám to nevychází. Tak aspoň na chvíli.

Po druhé jsme se zde zastavili v červnu, opět při návratu z Moravy, to jsme doufali, že už areál bude otevřený a že zvládneme prohlídku. Jenže bohužel - byli jsme tam ve čtvrtek, takže opět zavřeno. Pro změnu zase bylo skoro až nesnesitelné horko.

Město leží v Jihočeském kraji, 27 km na jihozápad je to do Písku, stejně daleko východním směrem je Tábor. Severní částí města protéká Milevský potok, na kterém ještě před městem jsou rybníky Váša a Korunský rybník. V jejich blízkosti je kemp Vášův mlýn s možností koupání.

Podle archeologických nálezů se předpokládá, že oblast byla osídlena již ve starší době kamenné. Podle nálezů z mladší doby bronzové, z doby halštatské a laténské se předpokládá, že osídlení trvalo delší dobu. Okolo 8. století sem přicházejí Slované. Ve 12. století zde vznikla křižovatka obchodních cest, což mělo pro rozvoj města značnou výhodu.

První písemná zmínka o městu je z roku 1184, kdy zde žil bohatý velmož Jiří z Milevska. Předpokládá se, že v té době již existoval tehdy románský kostel sv. Jiljí, dnes stojící uprostřed hřbitova, který byl jeho vlastnickým kostelem. V jeho věži je v 1. patře zachovaná empora, ze které sledoval bohoslužby. Při gotické přestavbě kolem r. 1400 byla větší část původního kostela zbourána. Zachovala se pouze románská věž. V presbyteriu je do současné doby zachována architektonicky velmi cenná, gotická síťová klenba tzv. milevského typu. Později byly domalovány renesanční nápisy a erby.

Právě Jiří z Milevska se zasloužil v letech 1184 - 7 o založení premonstrátského kláštera, který se brzy stal jedním z nejbohatších klášterů v Čechách. Řeholníci zde pěstovali víno, obilí i chmel.

Současně s klášterem byl postaven i nyní dvouvěžový chrám Navštívení Panny Marie. Tehdy to byl malý kostelík, který byl ve 13. století přestavěn raně goticky, v 19. století byla přestavba novorománská. Je dlouhý 56 metrů a široký přes 17 metrů, až ke klenbě je výška 14 metrů.

Konec zdejší idylce udělali husité, kteří město dobyli, r. 1420 klášter vyrabovali a vypálili. Byly poškozeny i hrobky. Pozemky si rozebrala šlechta, budova kláštera byla částečně opravena a přeměněna na panské sídlo, obnovena a zpevněna byla hráz rybníka, postaveny byly nové hradby a příkopy.

Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 byl majetek zabavován nekatolíkům – proto byl i zdejší majetek vrácen řádu premonstrátů - do rukou Strahovského kláštera. R. 1785 se chrám Navštívení Panny Marie stal farním kostelem a původní farní kostel sv. Jiljí začal chátrat. Po úpravě v 80. letech 20. století slouží jako smuteční síň. Je dlouhý přes 23 metrů, široký přes 11 metrů a vysoký 15,5 metrů. Okolo je rozsáhlý hřbitov. Necelý kilometr na sever od kláštera za rybníkem Bašta je morový hřbitov, kde jsou pohřbeny oběti morových epidemií v 17. a 18. století.

I v současné době v klášteře žijí bratři z řádu premonstrátů. Areál je přístupný veřejnosti, v určitou dobu jsou možné i prohlídky.

Parkovat se nechá hned u hlavní brány z r. 1885, kterou se vstupuje na první nádvoří kláštera, které je nádherně zrestaurované. Proti vchodu samozřejmě nejdřív upoutá pozornost bazilika Navštívení Panny Marie. Vlevo k ní byla ve 2. polovině 13. století přistavěna raně gotická Opatská kaple (původně kaple sv. Markéty), která je dnes je zasvěcena Panně Marii Bolestné. Používali ji zdejší opati jako soukromou oratoř. Na kapli navazující dlouhá budova je budova děkanství. Na druhé straně nádvoří – vpravo od baziliky je budova bývalé latinské školy, která vznikla již r. 1543. Byla to nejstarší škola v kraji. Dnes v přízemí má sídlo charita. Po venkovních dřevěných schodech se dostanete do velkého sálu, kde se pořádají přednášky a výstavy, ve vedlejší místnosti je stálá expozice barokní knihovny. Knihy jsou vypůjčeny z knihovny strahovského kláštera.

Okolo nádherné lípy projdete klášterní budovou na druhé nádvoří, které na dokončení restaurování stále čeká. Býval zde cukrovar, hospodářské budovy a od r. 1691 i pivovar. Ten byl zrušen r. 1907. Po pravé straně v budově z r. 1768, kde bývaly byty úředníků klášterní správy, jsou přístupné expozice milevského muzea. Jsou zde archeologické vykopávky, dozvíte se informace o dějinách města i kláštera. V nejvyšším patře je výstavní sál k pořádání krátkodobých výstav.

Když obejdete klášterní areál vlevo okolo baziliky, zahlédnete Opatskou kapli z té hezčí strany a dojdete ke hřbitovu a ke kostelu sv. Jiljí.

V areálu kláštera, pokud nejsou prohlídky, je vše zavřeno. Do města jsme nezašli, takže nemohu doporučit, kde by se nechalo dobře najíst.

Myslím, že zastavit se zde v době, kdy jsou interiéry veřejnosti nepřístupné, má také co do sebe. Myslím, že v klidu, který zde panuje, o to více vyniká monumentálnost baziliky i kostela sv. Jiljí na hřbitově. A když obejdete areál přes druhé nádvoří a zahlédnete kamennou stavbu apsidy Opatské kaple, tak se můžete aspoň v kliku kochat. A snad jen v té době si všimnete cestou ke kapli u kostela naznačených zbytků základů dřívějších staveb.

Areál je uzavřený přes zimu, tj. od listopadu do března.
Otevřeno je:

- v dubnu až v červnu a v září a říjnu pouze od pátku do neděle od 10 do 17 hodin.

- v létě, tj. v červenci a srpnu denně od 10 do 17 hodin.

- o svátcích je prý také často otevřeno, lépe je však si toto ověřit na tel. čísle 736 209 344.

Poslední prohlídky se konají v 16 hodin.

V areálu jsou dva okruhy:

1. Sakrální stavby - bazilika Navštívení Panny Marie, rajská zahrada, Opatská kaple a kostel sv. Jiljí. Tento okruh je uzavřen v době liturgických obřadů.

2. Život bratří premonstrátů – barokní prelatura, latinská škola s barokní knihovnou

Milevsko – klášter a jeho historie na mapě