Na Františkovu myslivnu

Nejdříve se musíme dopravit do Koutů nad Desnou, a protože je to přejezd tak vlakem nebo autobusem, ten je nejlepší, pokud vystoupíme v Koutech U mostu (pod stoupáním na Červenohorské sedlo).

Je to zimní výlet takže na běžkách, šlo by to i na sněžnicích, ale asi v závěru by nás běžkaři nepochválili, protože využijeme i rolbovanou stopu.

Po trase žádná hospoda není, proto si nějakou svačinu uděláme do batohu i nějaké pití, nejlépe čaj do termosky. Případné občerstvení je pak až ve Vernířovicích nebo Sobotíně.

Údolí Divoké Desné s přečerpávací vodní elektrárnou je v létě poměrně navštěvovanou lokalitou, kupodivu v zimním období to není tak strašné. Výlet, či popsaná trasa je poměrně náročný a je lépe se vypravit v početnější skupině, v oblasti za údolní přehradou bude asi hodně sněhu a není zaručeno, že bude nějaká stopa. K přehradě bývá cesta většinou odhrnutá, dá se však jet po poměrně široké cestě po okrajích. Od odbočky k elektrárně však již cesta nahoru nemusí být projetá a čeká nás cesta zasněženým údolím. Určitě však sem časem sjedou lyžaři od horní nádrže PVE, kteří se tam dopraví novou lanovkou z Koutů.

Za odbočkou na Zámčisko však už stop nejspíš ubude. Cesta trasy je vyznačena zelenou TZ a protože to je lesní asfaltka, není zde žádné náročné stoupání na cestě, jen to že je dlouhé. Míjíme skály na Zámčisku a v konci údolí je přece jen trošku náročnější stoupání do nějakých 1200m.  Z průseků se otvírají výhledy do údolí Divoké Desné i k Pradědu. Od rozcestníku se můžeme podívat k Františkově myslivně, cesta není sice značená ale je to kousek a myslivna je vidět. Dnes ji má nový majitel, nevím, bude-li tam někdo v zimě zajíždět, snad skútrem nebo rolbou? Při trošce dobrého počasí máme pěkný výhled na hřebenovku, Praděd, Dlouhé Stráně a přilehlá údolí. Kolem Františkovy myslivny je momentálně vykácená pláň, takže pokud není vytlápnutá stopa, může se ztrácet cesta ve vysokém sněhu, proto je třeba hlídat směr modré značky, kterou pokračujeme. Cesta pod hřebínkem je však již poměrně patrnější, tak bysme ji neměli minout. Po necelém 1,5 km je již vzrostlejší les, takže se neztratíme. Údolí před námi vévodí majestátně Břidličná hora, která tvoří přelomovou osu hlavní hřebenovky. Za chvíli je již celkem vysoký les, z výhledové skalky nad Brankou pod vrchem Homole pak máme nádherné panorama od Velkého Máje. Tady by se mohle připojit stopa z okruhu kolem Mravenečníku, který by měl být jednou z atrakcí nového areálu v Koutech. U dalšího rozcestí Branka se pak připojí další stopa od Vlčího sedla, my se však již spustíme dolů do údolí Merty a dále kolem řeky až do Vernířovic, kde můžeme trasu ukončit. Za dobrých podmínek eventuelně můžeme dojet až do Sobotína, kde je i větší frekvence dopravních spojů.

Vstupné nikde neplatíme tak něco na vlak nebo autobus. A  určitě mobil a radši slušnou mapu.