Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Za sportem • Do přírody
Jdeme na hrad Kamýk z Lovosic, kam jsme se dostali vlaky Českých drah a potom pokračuje pěška do Litoměřic.
Asi před dvěmi lety jsme s kamarády, kteří si hrdě říkají Klub přátel Milešovky,měli už na hrad Kamýk našlápnuto, ale ... někteří hosté našich členů vyvolali vzpouru a došli jsm jen ke Třem křížům na Kalvárii.
Tak jsme se rozhodli tento výlet opakovat a já jsem pečlivě tento výlet připravil do posledního detailu. Bylo pozváno dost členů i nečlenů našeho klubu, ale nějak se to sešlo a na výšlap jsme šli jen Já a Vítek ...
S Vítkem jsme si dali sraz v Lovosicích na vlakovém nádraží a počkali na vlak, který nás zavezl do zastávky Malé Žernoseky. Z vlaku jsme vystoupili a já jsem obdivoval rostoucí vinnou révu v okolí a šli jsme k Labi, přes které se dostaneme suchou nohou a to za použití přívozu. Do odjezdu přívozu jsme měli čas a protože po ránu bylo sychravo, zakupuji čaj. Po zahřátí lahodným nápojem se pomalu přesouváme k přívozu. Labe jsme v pořádku přepluli , s Vítkem jsme byli jediní pasažéři tohoto malého škuneru. Průvodce dneska dělá Vítek, on je zde skoro jako doma a na Kamýku již byl několikrát, pro mne to je dnes premiéra. Tak šlapeme do kopce za dalším poznáváním Českého středohoří. Projdeme vsí Velké Žernoseky a malinko za vsí váháme po jaké cestě jít, ale nakonec v dáli zahlédnu modrou TZ a už za doprovodu slunečních paprsků šlapeme dál. Přicházíme na kraj obce Malíč a já nahlas obdivuji chatičku u cesty a když jsme blíže u chaty vidím její majitelku při pletí záhonu a tak ji pohotově zdravím. Projdeme krásně upravenou vsí a dále cesta vede obrovským ovocným sadem, kde už jsou na stromech malá jablka, na horizontu je už vidět náš cíl, zříceninu hradu Kamýk. Na chvilku se nad sadem zastavujeme a kocháme se výhledy na kopečky Středohoří. Jako vždy mne Vítek zkouší, jak se který kopec jmenuje a já dokonce občas některý kopeček správně pojmenuji.
Po pokochání výhledy jsme došli do obce Kamýk, kde na nás na konci vesnice čeká stejnojmenná zřícenina hradu. Jdeme chvilku po místní silnici a odbočujeme Doprava k hradu. Obcházíme malinký kopeček a asi po 200 metrech stojíme u zříceniny hradu. Zřícenina není volně přístupná, vchod na bývalé nádvoří je uzamčen a tak obdivujeme tuto památku jen z venčí. Opět se nám naskytnou krásné výhledy na kopečky Středohoří, sedneme si na skalku a trochu posvačíme z vlastních zásob.
Hrad Kamýk – první zmínka o hradu je z roku 1319, kdy ho král Jan Lucemburský udělil v dědičné léno Jindřichovi z Kamýka. V letech 1352 – 1425 hrad vlastnili Zajícové z Házmburka a potom několika dalších majitelů. Roku 1431 hrad Kamýk koupil Vilém z Konic a ze Lstiboře. Páni ze Lstiboře hrad obývali až do jeho úpadku v roce 1632, kdy byl hrad během třicetileté války dobyt a zpustošen saským vojskem.
Počasí se začíná kazit a v dálce vidíme, že už prší a tak jdeme od hradu rychlým krokem do vsi, kde se někde schováme.
Přicházíme k autobusové zastávce, která nám asi na 20 minut poslouží jako úkryt před prudkým deštěm. Ze zastávky vidíme domek, kde je pamětní síň Bedřicha Smetany, který v roce 1860 v této vsi pobýval.
Je po dešti a naše nohy nás nesou do Litoměřic, jdeme po kraji silnice a opět se nám naskytnou krásné výhledy na mé oblíbené kopečky. Asi po třech kilometrech chůze po rovince a potom z kopce přicházíme na kraj Litoměřic.
Litoměřice - toto krásné město leží na soutoku řek Ohře a Labe, na rozhraní úrodného Polabí a vrchů Českého středohoří. Zmínky o Litoměřicích sahají až do 10 století. V Litoměřicích najdete historické centrum, muzea, několik parků i kostelů. Toto malebné město určitě stojí za návštěvu a jeden den na prohlídku města nestačí.
Video o Litoměřicích : http://www.litomerice-info.cz/cz/mesto-litomerice/
Zase začíná trochu pršet a já s Vítkem krátký deštík přečkáme pod markýzou zavřené restaurace. To už mne Vítek vede po ulicích jeho rodného města do centra, kde máme v plánu poobědvat v restauraci Budvarka. Procházíme kolem krásně opravených měšťanský domů a konečně usedáme v restauraci k obědu. Dáváme klid naším nohám, které našlapaly asi 12 km a nějaký ten kilometr ještě dnes našlapou.
Po dobrém obědě jdeme do infocentra, které najdete na Mírovém náměstí, já si zakupuji turistické vizitky a domlouváme si výstup na rozhlednu Kalich. Jdeme společně s dvěma turisty na vyhlídku Kalich, vyšlápneme asi 150 schodů a po otevření okenic ve věži Kalich se nám naskytne úžasný výhled na město a jeho okolí. Vyhlídková věž je přístupná pouze v doprovodu průvodce a ten Vám okomentuje to co s vyhlídky vidíte. Nás prováděla milá slečna z infocentra, občas jsem se do výkladu zapojil. Když nám ukazovala horu Říp, já poznamenal „ tam jsme byli loni “ když nám ukazovala hrad Házmburk řekl jsem „ tam jsme byli před loni,“ a pak už jsem na chvilku mlčel a nechal průvodkyni domluvit. Do odjezdu vlaku z Litoměřic nám zbývalo dost času a tak mě Vítek po Litoměřicích ještě trochu provedl. Prošli jsme parkem kolem katedrály Sv. Štěpána a dále jsme pokračovali kolem starého litoměřického nádraží, kde je dne kavárna, na hradby Parkány.
https://www.turistika.cz/mista/parkany-jose-rizala-v-litomericich
a pak zpět na Mírové náměstí, kolem kašny a morového sloupu.
Vítka začalo pobolívat koleno a tak jsme už šli na nádraží a potom vlakem do Lovosic. V Lovosicích jsme se rozloučili a vyrazili do svých domovů
Najedli jsme se zčásti z vlastních zásob a obědvali jsme v Litoměřicích v restauraci Budvarka.
Líbilo se nám vše, krásné výhledy na České středohoří a Litoměřice mne doslova nadchly a určitě jsem zde nebyl na posled.
Kostely v Litoměřicích nejsou volně přístupné. Více informací se dočtete na webových stránkách litoměřic.
http://www.litomerice-info.cz/