Na Loket, za romantickým hradem krále Václava I.

Kam a jak jedeme?

Loket, to je skutečná romantika. A je úplně jedno, jestli máme na mysli půvabně malebné třítisícové městečko v meandru řeky Ohře nebo nádherný královský hrad, tyčící se již téměř devět století na okrouhlém žulovém útesu nad ním. Někdejší Ellbogen nebo Cubutus si zvyšuje svou prestiž také tím, že bývá velmi často spojován s nejvýznamnějšími jmény naší historie, mj. s Karlem IV., Eliškou Přemyslovnou nebo Janem Lucemburským. Byl však založen jiným Jednookým králem, Přemyslovcem Václavem I. Samotné – již od 13. století - město je dostupné po silnici i železnici a prochází jím také turistické značení různých barev i nějaká ta cyklotrasa. A je třeba si také uvědomit, že se nacházíme jen několik kilometrů od světoznámých „filmově - ruských“ lázní Karlovy Vary.

Co se historie hradu týče, prozraďme si alespoň pár základních informací. Hrad byl založen zřejmě někdy v I. třetině 13. století a první písemnou zprávu o něm máme z roku 1234. Původně se jednalo o pohraniční pevnost, chránící Královskou cestu i samotné království proti Štaufům. Však se mu také říkalo „Klíč ke království českému“. Královským hradem se Loket stal v roce 1337. Koncem 14. století byl hrad přestavěn a z tohoto období také pochází nejstarší části dnešního hradního komplexu, včetně věže. Hrad pak bez větších potíží přežil období husitských válek, i když byl opakovaně obléhán, a poté jej na více než jedno století získávají Šlikové. Hůře dopadl hrad i město za války Třicetileté. Loket byl roku 1631 obsazen císařskou posádkou a v roce 1648 ho vyplenili Švédové. Tím ale špatné roky zdaleka nekončí. V roce 1725 postihne Loket rozsáhlý požár a část hradu se mění v městskou sýpku. Od konce 18. století slouží podzemí hradu jako věznice, která zde funguje až do roku 1948, i když tehdy se už v horních prostorách hradu nacházelo muzeum. Od roku 1950 je Loket prohlášen městskou památkovou rezervací a v roce 1992 získává hrad město, které jej následně zpřístupňuje veřejnosti.

Za čím jedeme?

Jeho prohlídka je určitě velmi zajímavá, a to i v období, kdy Karel IV. (ten prý Loket řadil významem i oblibou hned za Karlštejn) neslaví svých 700 let, kdy se zde konají akce „navíc“. Hned po průchodu druhou hradní branou si můžeme prohlédnout několik historických křížů a švédské koule do katapultu z období Třicetileté války. Na samotném hradě jistě upoutá sál s freskovou výzdobou z počátku 15. století. Nechybí ani výstava zbraní a brnění, expozice porcelánu, připomínka hradního vězení, výstup na věž nebo hradní strašidla, včetně draka. Přehlédnout bychom neměli ani vůbec nejstarší část hradu, kterou jsou zbytky románské rotundy z I. poloviny 12. století. Na hradě tak najdeme románský sloh, gotiku i renesanci. Současná podoba celého komplexu však pochází až ze začátku 19. století, kdy byl zbourán původní románský palác. Dnes tedy zůstává renesanční křídlo s půlkruhovou baštou, vstupní brány, velké nádvoří, gotický palác, východní „baštové“ křídlo a Markrabský dům i hejtmanství. Hlavní dominantou hradu je však, samozřejmě, vysoká románská věž.

Prohlídku kamenného hradu, která trvá necelou hodinku, lze absolvovat s průvodcem nebo individuálně, s textem v ruce. I při první variantě je návštěva hradní věže, vězení a expozice porcelánu „záležitostí každého soudruha“. Například několikapatrové prostory s vězeňskými kobkami zde vidíme v podobě z let 1822 až 1948 a v jedné z nich prý žije strašidélko s půvabným jménem Strakakal. Jinak je zde instalována expozice práva útrpného, doprovázená „zvukovými efekty“. Opakem podzemního vězení je pak 26 metrů vysoká románská věž s torzem obytné místnosti, zbytky krbu a záchodu i dobráckým drakem Šarkanem. Hlavně se však jedná o pozoruhodnou rozhlednu, nabízející pěkný panoramatický výhled.

Markrabský dům je dnes sídlem expozice porcelánu. Samozřejmě, že hlavně toho karlovarského, ale najdeme zde rovněž ukázky prací již neexistujících porcelánek. Součástí této výstavy jsou např. různé postavy, sloužící jako stojánky na párátka ve tvaru postaviček, porcelánové hlavičky panenek, lázeňské koflíky, kávové soupravy a vedle sebe zde najdeme také užité umění ve stylu art deco i soupravy s čínskými motivy. Objekt hejtmanství je naproti tomu „zasvěcen“ archeologii. Vidět zde můžeme – mimo jiné – části různých pohárů a nádob, nálezy z karlovarského kostela sv. Linharta nebo maketu nejstaršího a 107 kg vážícího meteoritu na světě, který v roce 1422 spadl na Loket a který se nazývá „Zakletý purkrabí“.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na Lokti jsme se zastavili v rámci několikadenního putování po západních Čechách. Poobědvali jsme na zdejším náměstí a nemohli jsme si stěžovat na chuť, cenu ani na množství. Krásné okolní historické kulisy a dobré pivo byly bonusem navíc.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V Lokti se nám líbilo snad úplně všechno. Dokonce i počasí nám zde ukázalo svou o něco vlídnější část. Díky tomu jsme se zdrželi o něco déle a navštívili také zdejší kostel. Na samotném hradě nás zaujaly nejvíce staré fresky, historická lékárna, malované renesanční stropy a výhledy z věže. Potěšil klid pro fotografování a jistá pestrost expozice. Takže vlastně jediným negativem je skutečnost, že je pro nás Loket neskutečně daleko ...

Ostatní informace

Hrad Loket, nacházející se v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, je přístupný po celý rok a denně, což je – nejen u nás - poměrně vzácný jev, který jistě potěší. Otevírací doba se liší podle ročního období; nejkratší je v měsících listopad až březen (9,00 – 16,00 hod.), nejdelší pak v období červen až srpen (9,00 – 18,30). Poslední vstup je však umožněn půl hodiny před „zavíračkou“.

Za vstup s průvodcem zaplatíme 130,– Kč (děti, studenti, důchodci a ZTP to mají za 105,– Kč a rodinné vstupné přijde na 380,– Kč). Vstup bez průvodce je pak o dvacetikorunu levnější (zlevněné 90,- Kč, rodinné 330,- Kč). A kdo chce fotografovat nebo používat videokameru, ten si ještě 20 Kč připlatí. V žádném případě se však nebude jednat o „vyhozené peníze“.