Na Zlatou Korunu

Kam a jak jedeme?

Do Jižních Čech. O červencovém volnu jsem se po čase vypravil za kamarádem s úmyslem vypravit se i na nějakou tu památku. Do Budějovic to bylo tedy vlakem (s tradičním zpožděním v Praze a přesednutím na jiný, než plánovaný vlak). Ovšem druhý den to bylo použitím jiných prostředků místní dopravy tedy busem. A od Rájova (zastávky) pěšky.

Za čím jedeme?

Petr Ulrych s kapelou Atlantis kdysi nabádal děvčata písní „Nechoď do kláštera“, aby nevstupovaly do řad Ježíšových nevěst. V klášteře Zlatá Koruna by to naštěstí nešlo: 1) byl to klášter mužský, 2) už nějakých 240 let je to klášter zrušený.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zmíněná zastávka Rájov je na pravém břehu Vltavy, k samotnému klášteru je třeba ještě nějaký ten metr dojít. Naštěstí cestou je několik hospod, a asi nejlépe v parném létě poslouží některá z vodáckých hospod v blízkosti kempu. No a další restaurace nebo kavárny jsou i na opačném břehu, tedy tam, kde je kromě budov kláštera i přilehlá zástavba.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je to už nějaký 22 let, co jsme při jednom z výletů Zlatou Korunu navštívili, ale tehdy to bylo na delší pouti, takže prohlídka interiérů se nekonala. Ale protože jde o památku v našich končinách dosti důležitou, měl jsem v úmyslu tentokrát něco shlédnout.

Ve stručné historii víme, že cisterciácký klášter měl vzniknout v polovině 13. století s požehnáním Přemysla Otakara II. Název kláštera měl mít v přítomnosti relikvie trnu z Kristovy „koruny“. Ta byla uchována v křišťálové schránce. Klášteru se tak původně říkalo Svatá koruna, později (17. stol.) Zlatá. Dodejme, že hlavním účelem vzniku kláštera byla i potřeba poněkud omezit moc Rožmberků v jižních Čechách.

Mniši se celkem činili a se hospodaření klášteru celkem dařilo a to až do období husitských válek, kdy byl vypleněn a mniši pobiti nebo utekli. Na nádvoří kláštera je k vidění lípa „kapucínka“, údajně zázračně proměněná na památku upálených mnichů. Některé listy vskutku svým tvarem mohou připomínat mnišskou kápi. Ovšem lípa je o nějakých 200 mladší…

Opuštěný klášter a pozemky na nějakou dobu zabrali právě Rožmberkové, začalo se dařit až po 30tileté válce a hlavně pak v 18. století za opata Bylanského. Konec přišel v roce 1784, kdy klášter zrušily reformy Josefa II. Zlí jazykové tvrdí, že se rozhodovalo mezi chudým Vyšším Brodem a bohatou Korunou….

Areál kláštera zprivatizovali českokrumlovští Schwarzenberkové, kterým patřil do roku 1947, kdy byl majetek zabaven speciálním zákonem.

Větší část kláštera tak byla využívaná hospodářsky, mimo kostela, který se stal kostelem farním (tím došlo ke zrušení místního kostela sv. Magdalény).

V klášteře tak fungovala např. slévárna nebo strojírna. S opravami prelatury a klauzury se naštěstí začalo dříve, již od počátku 20. století, částečně i v letech 2. světové války, klášter byl i pod správou vědecké knihovny v Č. Budějovicích od r. 1995 je prohlášen za národní kulturní památku.

Kolega není na památky příliš vysazen, tak jsem ho nechal na lavičce a v menší skupině (sešlo se nás požadovaných min. 5 osob) se vydal na prohlídku. K výběru je sice více okruhů, ale logicky připadl ten se sakrální náplní, tedy s návštěvou kaple a kostela. Protože církevní uživatelé si nepřejí, aby se v jejich interiérech fotilo, dodrželi jsme tyto zápovědi, jinak se ve „světsky“ zaměřených částech může.

O smyslu zákazu by se dalo pochybovat, ale naštěstí v těch povolených je též na co koukat (i fotit). I přes výše zmíněné peripetie je v opravených prostorách poměrně dost z časů 13. a 14. století, tedy období gotiky, byť překryto dalšími úpravami. Na vybraném okruhu nahlédneme do místností opatské kaple se Zlatokorunskou madonou (tu nefotit), do malého konventu, kaple Andělů strážných, křížové chodby nebo kapitulní síně. Vrcholem je samozřejmě goticko-barokní kostel Nanebevzetí P.M. I přes výše uvedené pohromy je tu k vidění dost z původních výmaleb, celkem logicky ne moc nábytku, znalce ale uspokojí i menší architektonické libůstky.

Ostatní informace

Vše podstatné pro návštěvníky je samozřejmě na webovkách (https://klaster-zlatakoruna.cz), snad podstatná informace, základní cena 160,- Kč, samozřejmé jsou skupinové a seniorské slevy, platí se i kartou. Klášter je v zimním období nepřístupný, pravidelně pak od června do října.