Národní kulturní památka Loucký klášter.

Kam a jak jedeme?

Loucký premonstrátský klášter se stal naším cílem krátkého odpoledního výletu. V místních novinách jsme objevili zprávu, že byl klášter prohlášen druhou národní kulturní památkou města Znojma. Navíc, při pohledu do jeho minulosti bylo jasné, že se jedná o stavbu zcela mimořádnou, která nemá na jižní Moravě obdoby. Už datum založení kláštera v roce 1190 je hodně silným lákadlem. Snad čtenáře neunavím několika daty, které rozvoj kláštera výrazně ovlivnily. V roce 1215 byl vysvěcen chrám sv. Václava. Po bitvě na Moravském poli v roce 1278 vojska císaře Rudolfa klášter vyloupila. K císařově cti slouží skutečnost, že o rok později klášteru škody nahradil. Za Lucemburků požíval klášter přízně jak krále Jana Lucemburského tak i císaře Karla IV. Ti udělili louckým premonstrátům několik významných výsad. Od roku 1380 získal klášter od markraběte Jošta právo čepovat víno.

Katastrofou pro klášter byl rok 1425, kdy klášter vypálili a pobořili husité. Mniši, kterým se nepodařilo utéci, byli upáleni. Klášter se začal obnovovat od roku 1440 za opata Přibyslava. Kromě jiného byly postaveny rozsáhlé vinné sklepy. Až v roce 1498 byla dokončena obnova chrámu. V první polovině 16. století byl klášter nejvýznamnějším v celé oblasti. Od roku 1573 se stal opatem JUDr. Šebastian Freytág z Čepiroh. Jeho životopis by zabral několik stránek. Kromě jiného byl vychovatelem císaře Rudolfa II. Klášter dostal, jak se dnes říká, z černých čísel, zaplatil veškeré dluhy a začal renesanční přestavbu. Také stál u zrodu pěstování znojemských okurek. Třicetiletá válka byla další ranou do rozvoje kláštera, v letech 1642 a 1645 vykradli a poškodili klášter Švédové. S barokní přestavbou se začalo v roce 1679. Ale zásadní barokní přestavba nastala od roku 1784, ale nebyla nikdy dokončena. Za vlády císaře Josefa II. byl Loucký klášter zrušen. Na dlouhých 200 let se zde střídaly armády a klášter byl nepřístupný. Snad se konečně začíná blýskat na lepší časy.

 

Za čím jedeme?

Z našeho dočasného působiště v Novém Šaldorfu vycházíme polní cestou k severu. Dostáváme se k okraji Sedlešovic a pokračujeme po silnici na pravém břehu Dyje. Klášter již máme delší dobu na dohled. Na křižovatce ulic Moravská vinná a Melkusova odbočujeme vpravo a přecházíme most. Několik desítek metrů za ním odbočujeme vlevo a kolem rozlehlého parkoviště docházíme ke klášteru. Pohled od jihu je hodně působivý. Klášterní budova o několika patrech sice není v dobrém stavu, ale je jedinečná. Poslední prohlídku kláštera jsme sice prošvihli, ale dostáváme se do vinných sklepů. Člověk si musí položit otázku, jak to v době bez jakékoliv techniky postavili. Lahve naskládané na sebe dávají tušit, že jich tu bude pár tisíc. O chvilku později máme číslo dne před sebou. Lahví tu dnes je 389 902. Ze sklepů jsme opět před hlavní budovou. Chci si ještě klášter obejít. Procházím k západní části. Ta se skládá z pěti křídel. Čtyři jsou kolem uzavřeného nádvoří a páté končí u kostela. Stav této části je katastrofální, vymlácená okna a zašlé fasády působí smutně. Pod pátým křídlem prochází Loucká ulice. Za průchodem je park, Klášterní ulice a zeď kláštera.

Vracím se na nádvoří před kostelem. Chrám sv. Václava byl postaven v románském slohu. Západnímu průčelí vévodí dvě hranolové věže zakončené stanovou stříškou. Vchod již nese stopy baroka. Nad vchodem je socha sv. Václava. Při bližším zkoumání objevuji na stěně chrámu románské okno a románský vchodový portál. Kostel je samozřejmě uzavřen a tak se vracím k východní části kláštera. Budovy jsou sestaveny do písmenu U a na rozích východní strany jsou kupole. Začíná více pršet, zrychluji a obcházím několik exponátů spojených s vinařstvím. Ty jsou v nízkých budovách na jižní straně. Mají tu i zoo koutek, který obývají hezké a zvědové kozí krasavice. Tak ještě neodejít s prázdnou. Klášterní prodejna vín je stále otevřená a je z čeho vybírat. Nechali jsme si poradit a nakonec se stáváme majiteli několika lahvinek. Z deště se stalo jemné mžení a tak můžeme jít. Do Nového Šaldorfu se vracíme stejnou cestou a náš krátký odpolední výlet dospěl ke svému závěru.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravovali jsme se a byli i ubytováni v pensionu u Tří jasanů v Novém Šaldorfu. Jídlo bylo chutné, spokojeni jsme byli i s nabídkou nápojů. Můžeme doporučit. Klášterní víno bylo znamenité.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I když obnova Louckého kláštera je na začátku, dá se předpokládat, že do několika let může být všechno opravené. Stavba i přes současný stav je prostě nádherná. Samozřejmě, že vymlácené budovy nemohou nikoho okouzlit, přesto opravená část již dává naději.

 

Ostatní informace

Celá cesta byla dlouhá okolo 4 kilometrů. Spíše malá vycházka před večeří. Jde se po rovině. Ještě k doplnění. V klášteře je již dnes vinařské a bednářské muzeum. Parkovat lze nedaleko kláštera a v létě je možné zajít na koupaliště, které je proti parkovišti.