Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Jako první si pod vstupním schodištěm Národního muzea všimnete fontány. Pro děti může být důležité, že od ní až do věže vede 338 schodů. Poblíž se upálil i Jan Palach po okupaci roku 1968, která se podepsala i kulkami na fasádě. Vstupní sloupovou halu zdobí bronzové plastiky např. Libuše. Krásné schodiště často slouží ke koncertům a banketům, nebo zde natáčejí hollywoodští filmaři, třeba s Tomem Cruisem. Na stěnách chodeb jsou zase nástěnné obrazy 16 českých hradů a památných míst. Panteon, kde se předávají státní ocenění a pronášejí se zde proslovy politiků má rozlohu 400 m2. Kryje ho známá skleněná kupole a na stěnách můžete vidět obrazy významných událostí historie. Kromě bronzových soch Komenského, Palackého, hraběte Clam-Martinice a Kašpara ze Šternberka je zde 31 byst českých národních velikánů.
Když stojíte uprostřed Václavského náměstí v hlavním městě, ihned poznáte, co je jeho dominantou. Budova Národního muzea není tolik stará, prožila snad ale všechno nejdůležitější z moderních českých dějin. A uvnitř ní najdete mnoho sbírek, které potěší malé, i velké. Jedná se o české národní bohatství, a tak to pro rodinu ani moc nestojí.
Hodí se hlavně pro děti, co milují přírodu. Věnuje se mykologii, botanice, entomologii, zoologii, antropologii. Především v hlavní budově Národního muzea proto můžete objevit mineralogické a paleontologické sbírky, co patří k nejstarším vůbec. Barrandeum, tedy jádro dalších sbírek věnoval světoznámý francouzský vědec Joachim Barrande, který působil v Čechách. Sbírku herbářů, která zase obsahuje přes dva miliony položek, založil počátkem 18. století cestovatel Tadeáš Haenke.
Věnuje se pravěku, starším i novodobým českým dějinám nebo národopisu. Třeba Lapidárium na Výstavišti slouží uměleckým sbírkám. Zaujme i mimopražská expozice české společnosti 19. století ve Vrchotových Janovicích. Zajímavé je Oddělení starších českých dějin. Základ sbírky tvoří antické památky, které se dostávaly do Národního muzea jako dary české inteligence, která v 19. století cestovala za poznáním do Středomoří. Pandánem vůči tomu je Československé dokumentační středisko nezávislé literatury (ČSDS), co bylo založeno v březnu 1986 skupinou českých exulantů v Německu, jako Jiří Gruša, Vilém Prečan a Karel Schwarzenberg.
Vznikla hned při založení muzea. Jejím základem byly knihovny šlechtických rodů, zejména Kolovratů-Krakovských, Kinských a Josefa Dobrovského. Součástí knihovny býval i Literární archiv, který byl předán do péče Památníku národního písemnictví. Moderní je expozice Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou. Pro knihomoly a studené zimní večery to může přinést něco zajímavého k bádání.