Národní park Snowdonia a výstup na Snowdon, nejvyšší horu Walesu
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jedeme na poznávací zájezd, kdy bychom měli poznat hlavně Irsko a Severní Irsko. Cesta je to dlouhá. Abychom stále jen neseděli v autobuse, je naplánován také výlet v národním parku Snowdonia ve Welsu.
Za čím jedeme?
Národní park Snowdonia se rozkládá v severním Walesu na ploše necelých 830 čtverečních mil (cca 2.150 km²). Jeho západní hranici v délce 37 mil (60 km) tvoří pobřeží. Byl vyhlášen r. 1951 jako třetí národní park v Británii - po Peak District a Lake District. Zajímavostí je, že park netvoří souvislou plochu. Uprostřed kolem města Blaenau Ffestiniog je „díra“. Je to oblast, kde se stále ještě těží břidlice, dřív se těžila na více místech této oblasti.
Než byl vyhlášen národní park, užíval se název Snowdonia pro severní část nynějšího parku. Současná rozloha je zhruba 2x větší. Zdejší přírodní rezervace byla vyhlášena z důvodu ochrany vzácné flory a fauny.
Národní park se nechá rozdělit do čtyř oblastí. U turistů je nejoblíbenější nejsevernější oblast, která zahrnuje nejvyšší Hory ve Walesu. Tam právě je nejvyšší hora Walesu Snowdon (1085 m.n.m), která je po Skotské vysočině i nejvyšší horou na britských ostrovech. Ta také patří mezi nejnavštěvovanější hory parku. Proto bývá na vrcholu často hodně plno. Je to i proto, že na tuto horu vede několik turistických chodníků, dokonce se tam nechá vyjet i po železnici. Je to horská dráha - zubačka, v závěru překonává velký výškový rozdíl. Vede z obce Llanberis téměř až na vrchol, byla otevřena r. 1896. Jednotlivé vagonky jsou taženy nahoru buď parní nebo dieselovou lokomotivou. V zimě nejezdí, provoz začíná o velikonočních svátcích, končí v říjnu. V té době je na konečné stanici otevřeno návštěvnické centrum a kavárna, kde mimo jiné prodávají i lahvové pivo Snowdonia. První budova s občerstvením zde byla otevřena již r. 1838, licenci na prodej alkoholický nápojů získali v r. 1845. Dokonce se zde poskytovalo i ubytování. Současná budova byla dokončena r. 2009.
Z Llanberis se nahoru může jít pěšky po Llanberis Path. Je to nejdelší trasa k dosažení vrcholu (asi 9 km), ale dá se říct, že je nejpohodlnější. Převýšení je pozvolnější. Co se týká výhledů, není to však trasa tolik zajímavá. My jsme se touto trasou vraceli k autobusu, který nás vysadil na parkovišti u Pen-y-Pass (350 m.n.m.), které je na silnici do Llanberis.
Nahoru jsme vyrazili trasou Miners' Track. Patří mezi nejoblíbenější. Podél trasy jsou na několika místech vidět opuštěné důlní stavby. Celá trasa měří asi jen 7 km, ale svým převýšením patří mezi náročnější výstupy. Zvlášť druhá polovina. První část je relativně pohodlná, vede přes hráz jezera Llyn Llydaw (byla vybudována již r. 1853), které je největším jezerem (45 ha) v národním parku. Jeho hloubka je až 400 m. Od r. 1906 je využíváno hydroelektrárnou. Od tohoto jezera se stoupá k jezeru Glaslyn, které je menší (7,3 ha), ale hlubší (až 600 m) . Dlouho se tvrdilo, že je bezedné. K němu se také vztahuje nejvíc mýtů. Je pravda, že výstup až do sedla je náročnější a náročnější, cesta se různě klikatí, ale výhledy jsou krásnější a krásnější. Takže je důvod k tomu se zastavit a kochat se a tím si i odpočinout. Je to prostě nádhera. Tedy pokud je hezké počasí. A to se nám povedlo.
Pokud byste nechali auto na parkovišti u Pen-y-Pass, můžete se zpátky vracet po další trase Pyg Track, na kterou jsme se připojili v úseku mezi druhým jezerem a sedlem. Tato zpáteční cesta je kratší, měří asi 5,5 km, je to však stále jen o klesání.
Nahoru se ještě nechá dostat po trase Rhyd Ddu Path, která vede z vesnice Rhyd Ddu. Prý patří mezi lehčí výstupy, je však nejméně používaná.
Další trasa je Watkin Path. Ta je naopak prý nejnáročnější. Začíná na Bethania - nejnižším místě. Začátek trasy je prý nejkrásnější – vede listnatým lesem, okolo vodopádů Afon Llan, přes opuštěný břidlicový lom, okolo opuštěných stavení.
Všechny tyto trasy umožňují vystoupat na vrchol Snowdon, kde se nabízí úžasný kruhový rozhled. Za jasného počasí je vidět Irsko, Anglie i Skotsko, je vidět 29 jezer a 17 ostrovů. Je možno vidět i hory Peak District a Jižní Pennines, které obklopují Manchester. Z vrcholu je také vidět další jezero národního parku Llyn Ffynnon-y-gwas (hluboké až 440 m a zabírá plochu 4 ha) a Llyn Du'r Arddu (hluboké až 579 m a zabírá plochu 2 ha). Myslím, že je vidět i další větší vodní plocha Llyn Cwellyn, ale to je nádrž na pitnou vodu do částí Walesu. Je hluboká 37 m a měří 87 ha.
Oblíbené jsou i další vycházky v nižších polohách v národním parku Snowdonia. Mezi oblíbené patří oblast okolo vrcholů Y Garn a Mynydd Tal-y-Mignedd, podél Nantlle Ridge k Mynydd Drws-y-Coed (západně od Snowdonu), okolo vrcholů Elidir Fawr (východně od Llanberis), Moelwyn Mawr a Pen y Llithrig Wrach (západně od Llanberis). V jižní části parku jsou pak doporučované vycházky okolo vrcholů Y Llethr a Cadair Idris
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Spali jsme v kempu u městečka Caernafon, západně od Llanberis. Pivo jsme si však na vrcholu koupili. Drahé, ale chutnalo nám. I když po tom náročném stoupání by asi chutnalo všechno pivo. Ale je to stylové na vrcholu Snowdon v národním parku Snowdonia pít pivo Snowdonia.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Miluju výhledy a ty jsem si tady rozhodně užila. Stačilo to hned na začátku, už pohled na jezero v horách byl nádherný. A jak stoupáte a stoupáte a vidíte dál a dál do dálky, pod vámi jezera a najednou jste nad všemi vrcholy, tak to je ta skutečná krása. Ani ta zubačka na vrcholu není rušivý element. Kvůli těmto výhledům se vždy překonávám. Ty prostě musím vidět.
Ostatní informace
Vstup do parku není zpoplatněn. Pokud se však rozhodnete pro cestu vláčkem, pak to není zrovna levná záležitost. Téměř nic neušetříte, když se rozhodnete zpátky jít pěšky. Zpáteční jízdenka stála 29 liber, je jen nepatrně dražší než jízdenka pouze nahoru.