VII.část ČR-Německo-Belgie-Francie-Anglie-Skotsko-Wales-Německo-ČR 6.6.-11.7.09
23.6. Cestou z Chesteru přejíždíme hranici do Walesu a stavujeme se v klášterním komplexu Pantasaph. Obyvatelé Walesu jsou dost patriotičtí. Jednak se zde udržují dvojjazyčné nápisy a také na mnoha usedlostech vlají vlajky Walesu. Odsud k moři do letoviska Abergele s plážemi a golfem je to kousek. Procházíme se po oblázkové pláží a osvěžujeme se v moři. Jihozápadně nedaleko je na úbočí vyvýšeného hřebenu pseudo hrad z 19.stol. Kopírujeme pobřeží Irského moře do Conwy. Už z dálky je vidět moc pěkný a mohutný hrad. Vedle silničního mostu, po němž přejíždíme mořský záliv k městu, je vlevo souběžně vidět starý řetězový a za ním ještě třetí, železniční most. Ve městě jsou k vidění městské hradby, městská brána, a dokonce jedna brána ve hradbách jen pro vlak. Prohlížíme si malý přístav. Celý záliv je plný plachetnic, ať už kotvících, nebo plovoucích. Kráčíme do centra okolo hradu. Ten je zde evidentně největší atrakcí. Jeho velikost a mohutnost válcových věží a síla hradeb se zdmi 4,5m širokými je úctyhodná. Ovšem ani městské hradby s baštami nejsou o nic méně zajímavé. Dá se po nich zdarma obejít víc jak polovina města a skýtají pěkné výhledy. Při jednom takovém výhledu si shora všímáme i našeho zaparkovaného auta. A co nevidíme? Chybí nám na střeše kus krytu vikýře. Aha. Tak to byla ta rána, kdy jsme se někde na úzké cestě těsně míjeli s rychlým protijedoucím kamionem. Keře a stromy na té silničce tvořily prakticky zelený tunel, jen o málo vyšší, než jsou kamiony. Takže v té rouře jsme proti sobě jeli jako dva písty a ten hrozný tlak vzduchu, co před sebou kamion tlačil, nám urval kus vikýře. Byla to děsná rána a vikýř se tím tlakem otevřel a kus se utrhl. Manželka ho za jízdy zavřela, ale zevnitř nebylo vidět, že ho nahoře kus chybí. To však nebyl jediný nepředpokládaný výdaj navíc. Další ještě přijdou. Parkování v Conwy je vesměs placené. U hradeb (N53,28074 W3,83297) 1Ł/2h, 1,5Ł/4h, 2Ł/8h, 18-09h/0,5Ł. Z Conwy, jehož hrad a Městské opevnění se nám vryly do paměti, přejíždíme do oblasti Gwydyr Forest Park, jehož turistickým centrem je Betws y Coed. Ta velština, to je řeč. Samá souhláska, na zlomení jazyka. Ale POZOR! I v češtině máme pár podobných slov. Strč prst skrz krk, frk, trk, brk, zrzka, zvrhlost, blb, strč,… No myslím, že by se jich našlo dost. Ale nám to nepřijde. Jim určitě taky ne. To nám zůstalo po Galech. Na nádraží je muzeum železnice. Jsou tu ukázky různě širokých železnic a starých vagonů. V nejmenší vozí děti. Také jsem měl v plánu navštívit jakousi soutěsku Fairy Glen. Podrobnou mapu nemaje, vydali jsme se podle jejich místního značení. To nás okruhem zavedlo zpátky. Načež to manželka vzdala. Já ne. Nikdy se nevzdávám. Kdyby měl čert na koze jezdit, musím ji najít a zkolaudovat. Tak znovu na start. K první značce. Na místní lesní asfaltce nacházím další. Nenechávám se podruhé zmást jejich značkou, ukazující doleva. Tudy nás to právě vrátilo na začátek. Jdu tedy rovně dál. U odbočky vpravo nahoru chvíli váhám, ale nahoře určitě žádný potok nepoteče soutěskou, jdu tedy rovně dál. Vím, že podle schema v městečku by to měly být asi tak 3 km. Po dvou kilometrech cesty běžným údolím nic nenasvědčovalo nějaké soutěsce. Rovněž značky žádné. Potkávám osamělou turistku. Nějakou nesrozumitelnou řečí, pravděpodobně anglicky, se mně tázala na vzdálenost do městečka. Naznačil jsem vzdálenost v čase a na oplátku jsem zjistil, že zatím jdu asi dobře. Na konci byla křižovatka. Odhadl jsem to doleva. Po 50 m byla šipka Doprava k Fairy Glen. Výborně. Odbočuji, procházím okolo nějaké samoty, kde v dálce přešel nějaký chlap do stodoly. Po asi 100 m je vpravo v plotě branka a cedule Fairy Glen. Výtečně. Otevírám branku, za ní kasička. Vstupné 0,2 Ł. To jsem v lesích nečekal. Sáhnu do kapsy, koukám, jen pár malých mincí, co nikdo nechce, jen je vrací na ceny 1,99 apod. Nikde nikdo, tak tam vhazuji 3x1 + 2x2 pence. Ujdu asi 50 metrů a za mnou hrozný řev. Zastavím, otočím se, běží ke mně sedlák, sotva dechu popadaje. Řve na mně a gestikuluje. Až se ke mně dobelhal, tak mi něco vysvětluje a ukazuje 5 drobných. Vysvětluju, že víc drobných nemám, jen papírovou 20Ł. To prý nevadí, že mi vrátí. A vrátil. Asi 2 kila drobných a destilibrovku. Komik! Kvůli 4 korunám, notabene vzhledem k jejich úrovni tedy 1 koruně české, běžel za mnou asi 200m. Scházím do strže, kde teče potok mezi skalami. Nic moc. To mně tedy za 6km bloudění a 2 kila drobných v kapse nestálo. U auta se mi manželka smála, až se za břicho popadala. Z Betws y Coed silnice směrem na SZ stoupá, vpravo stranou jsou vodopády Swalow Fals s placeným parkovištěm a vstupným k vodopádům. Vzhledem k tomu, že už jsme vodopádů v posledních dnech viděli dost a čas se nachyluje, rozhodujeme se pokračovat dál poznávat nová místa. Silnice stále stoupá do nějaké bezejmenné vysočiny v severní části Snowdonie. S výškou ubývá stromů, ale příroda je tu pěkná. Za sedlem Pen-y-Gwryd, v jedné ze zatáček klesání vidíme na menším parkovišti (N53,09582 W3,94787) stát dvě obytky. Zastavujeme a přidáváme se k nim na přespání. Na SV jsou hřebeny téměř 1000m vysoké a dolů je pěkný výhled. Během půlhodinky zastavují postupně další dvě obytky. Po setmění však jedna z prvních odjíždí. Při studiu cestovních podkladů zjišťuji, že jsme už v sedle Capel Curig vlivem rozkopané silnice a objížďkových značek špatně odbočili a musíme se ráno kus vrátit.
24.6. Ráno se vracíme do sedla Capel Curig a odtud se už jenom sjíždí nádherným údolím mezi vyššími úbočími skoro 1000m hřebenů směrem k mořské úžině oddělující od pevniny ostrov Anglesey. Za mostem u Bangoru jedeme podél pobřeží až do Beaumaris. Zde je největším lákadlem velký vodní hrad (3,7Ł/os). V historickém centru se nachází přístupná stará věznice z viktoriánské doby a pár starých domů. Před hradem je obrovská zatravněná plocha určená pro piknikování i parking. Pro relax zde slouží kotviště plachetnic a dvě golfová hřiště. Další velké parkoviště je za hradem N53,26522 W4,08788). Ve městě Caernarfonu, parkujeme u hypermarketu Morison N53,14378 W4,27480 + N53,14482 W4,27331. Je tady zrezivělá závora, asi nefunkční. Takže by se tady možná dalo přespat. Také vedle u N53,1439 W4,27347. Odsud jdeme pěšky procházkou podél moře okolo mariny po pěkném nábřeží, prohlédnout si město a zejména pěkný hrad. Za hradem přecházíme most přes ústí řeky a za ním děláme průzkum na obě strany. V zálivu kotví množství menších lodí. Vracíme se přes most zpátky a obcházíme hrad z druhé strany. Zde je také větší parkoviště N53,13907 W4,2761. Vchod do hradu je ze strany od centra města. K autu se vracíme historickým centrem ve středověkém rázu obklopeném hradbami, v nichž je několik bran. V pozdním odpoledni dojíždíme do Harlechu na parkoviště s WC (N52,85879 W4,10670/18-08h zdarma, jinak 1h/0,7Ł, 2h/1,5Ł, 3h/2,5Ł). Ještě jsme stihli hrad 3,7Ł (parkoviště N52,85968 W4,10866: 2h/2Ł, 6h/3Ł, 24h/4Ł). Z města je výhled na moře s dunami.