Návštěva zámku v Jindřichově Hradci

Kam a jak jedeme?

Překrásný zámecký komplex, rozkládající se v Jindřichově Hradci a ohraničený řekou Nežárkou a rybníkem Malým Vajgarem, patří mezi ty nejrozsáhlejší v naší republice. Abychom byli přesní - po Pražském hradě a "hradozámku" v Českém Krumlově zaujímá v pomyslném žebříčku těch "největších" 3.místo a právem mu patří bronzová medaile !

Návštěvníkům, chtivých prohlídky jeho interiérů, jsou k dispozici rovnou 3 prohlídkové okruhy ...

Za čím jedeme?

Samozřejmě jsme se při naší procházce po Jindřichově Hradci nespokojili jenom s prohlídkou tohoto překrásného města, ale do svého "poznávacího" výletu jsme zařadili i návštěvu "hradozámku". Jen ten náš vstup na jeho 1. nádvoří byl trochu komplikovanější a připomínal tak trošku nájezd středověkých nájezdníků, kteří se rozhodli ho dobýt... Ti nejspíš také napřed obkroužili zámek ze všech stran a hledali místo nejsnadnějšího útoku. My na rozdíl od nich zase všechny možné a nemožné úhledy pohledu ze všech světových stran na tuto rozlehlou krásu, abychom pak zvolili v dnešní době ten nejsnažší možný přístup : z náměstí Míru pod klenbou domů klesáme uličkou dolů na předhradí k vodnímu kanálu u pivovaru. Prostranství je obklopeno množstvím pohostinných zařízení, umístěných v přízemí historických budov a kromě jídla a nápojů tu lze smlsnout i na zmrzlině ...

My dva si ale necháváme tělesné požitky na dobu pozdější a napřed jdeme nasytit naše estetická a romantická mozková centra ! Pod klenbou první hradní brány stoupáme na návrší k té druhé a v pokladně si zakupujeme lístky na 3.zámecký okruh. Další branou se pak dostáváme na veliké poslední nádvoří, které je obestavěno paláci gotickými a renesančními, nechybí nádherné Malé a Velké arkády a z rohu nádvoří vidíme i tu nejvyšší dominantu "hradozámku" - původní gotickou válcovou hradní věž, jež nese přídomek Černá ...

V dnešní době slouží jako věž vyhlídková, vstup do ní je ale mimo prohlídkové trasy a platí se rovnou před výstupem na její vrcholovou plošinu. V tomto cípu nádvoří se také nachází nádherně tepaná mříž - ( barevná) - nad hradní studnou. Před ní podium, pod pódiem řady sedaček, sloužící v sezóně pro různé kulturní akce.

Pak už přichází naše průvodkyně a napřed jsme přímo na nádvoří v kostce seznámeni s historií zdejšího ohromného feudálního sídla - románskogotický hrad vznikl na těchto místech už před r. 1220. Od r.1293 se městečko pod ním stává taktéž opevněným a dostává jméno Hradec. Po svém zakladateli pak nese ještě přídomek Jindřichův a městský erb zdobí 5 - listá růže. Pánům z Hradce patřilo rozsáhlé panství až do r.1604, kdy je vystřídali Slavatové - ano, to je ten rod, jehož příslušník zažil na vlastní kůži první "bezmotorový let" při té známé pražské defenestraci ! Od roku 1694 až do konce II.světové války zámek v Jindřichově Hradci obývali Černínové.

Při největším rozšiřování hradu došlo k jeho přestavbě na rozsáhlý renesanční zámek, k čemuž byli povoláni ti nejpřednější italští umělci. V hořejší zámecké zahradě nad hradbami tehdy také vznikl skvostný zahradní altán - označovaný též jako rondel. Jeho interiér je pokryt bohatou štukovou výzdobou a je názornou ukázkou slohu zv.manýrismus, který už je přechodem z pozdní renesance do raného baroka. Tak jako město, postihl i zámek v r. 1773 veliký požár. Na počátku 18.století prošly jeho některé části barokní úpravou. Za vlády "jedné strany" došlo dokonce vně jednoho křídla k vestavbě výtahu a radiátorů ústředního topení - "rudé panstvo" si zde hodlalo vybudovat jakýsi sjezdový sál či co ( ?!?)

Všichni jsme upřímně zděšeni takovou zhovadilostí, naštěstí nás průvodkyně rychle odvádí do přízemí jednoho z paláců - Adamova stavení - kde naše trasa pokračuje prohlídkou jeho interiérů. Procházíme si nádherné apartmány rodu Černínů, který sem definitivně i s nábytkem přesídlili ze zámku Jemčina. Ten býval loveckým zámečkem, pořádali se u něj slavné štvanice, zvané parfózní hony. Asi byly hodně proslulé, když o nich i dokonce jeden náš klasik - "mistr" předlouhých souvětí a přechodníků - A.Jirásek napsal povídku "Záhořanský hon"...

Veškerý nábytek, který zde vidíme, pochází od přelomu 18.a 19.století až do začátku 20.století a je to nábytek poplatný módě rokoka a klasicismu. Překvapením při prohlídce nádherných interiérů pak je obrazárna, kde nejsou vyobrazeni lidé, ale ti nejoblíbenější honební psi ! (Nepřipomíná vám to něco ?? Ano, správně - Hrad Bítov. Tam zase majitel hradu - svérázný baron - nechal všechny své psí miláčky po jejich smrti vycpat ...) Dozvídáme se takovou menší perličku o rodu Černínů : byli tak bohatí, že si mohli v Praze dovolit stavbu známého Černínského paláce a tím nesmírně rozezlili císaře Rudolfa, který se stále potýkal s nedostatkem financí - nesmírně ho popudilo, že si takovou honosnou stavbu mohl dovolit jakýsi jihočeský "sedlák" !! V období před II. světovou válkou se poslední majitel přihlásil k německé národnosti, čímž po roce 1945 vzápětí přišel o veškerý majetek, který mu byl zkonfiskován !

Na závěr naší prohlídky kráčíme přes nádvoří do zámecké zahrady do toho slavného rondelu. Bohužel jej zvenčí "zdobí" lešení, fasáda se opravuje - interiér je naštěstí ve stavu původním. Pod nebesky krásnou klenbou altánu usedáme na pohodlné sedačky, zaposloucháme se do ukázky klasické hudby a průvodkyně nám ukazuje otvor do podzemí a velkou vázu. Rodel sloužil panstvu jako taneční sál a protože panstvo v té době nesnášelo okukování prostým lidem, bývali hudebníci ukryti dole ve sklepě a hudba nahoru "prosakovala" přes kulatý otvor, který byl navíc přikryt asi 2 m vysokou antickou vázou. Prostým smrtelníkům nebylo přípustné ani na vteřinku spatřit, jak se panstvo baví ...

Tím naše prohlídka končí. Jdeme se ještě projít pod arkádovou chodbu a po celém Zámeckém parku, vyhlídku z hradeb a pak už pomaličku hradními branami ven z překrásného zámeckého areálu a opět do ulic města ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při odchodu přes centrum k nádraží jsme se zastavili na Masarykově náměstí. Zde pod slunečníky zahrádky přímo uprostřed rynku jsme byli obslouženi nejenom pitím, ale i výbornými hamburskými plátky s omáčkou a knedlíkem za velmi příznivou cenu, Toto jídlo bylo velikým zážitkem - nikde jinde u nás jsme totiž nezažili, aby nám číšnice nesla jídlo přes hlavní ulici, po které projížděly auta a cyklisté - a stolování vprostřed náměstí bylo více než kouzelné ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Až na to lešení na zámeckém rondelu - ( ale co se dá dělat ) - bylo nádherné vše okolo nás. Po ukončení jeho rekonstrukce by měli měštští radní pozvat do Jindřichova Hradce na návštěvu hlavní představitele organizace UNESCO. A ti by si rozhodně neměli zapomenout vzít sebou papír a tužku...

Myslíme si, že nádherný Jindřichův Hradec si svůj zápis do světového kulturního dědictví zcela jistě zaslouží - a to hned dvakrát : město i zámek !

Ostatní informace

Letos - (r.2012) - jsou návštěvníkům zámku přístupny 3 okruhy:

Trasa A - Adamovo stavení - vstup pro dospělé - 100 kč

Trasa B - Gotický hrad - vstup pro dospělé - 90 kč

Trasa C - Apartmány a rondel - vstup pro dospěláky - 90 kč

Černá věž - vstup zvlášť - 25 kč

( Pozor - po nocích tu straší ta slavná a známá Bílá paní !!!)