Nejkrásnější místa MALÉ FATRY

Kam a jak jedeme?

Slovensko nás už dlouhá léta láka svými přírodními skvostya zajímavou historii.Hornaté území protkané mohutnými řekami,divokými roklemi a nad oblaky se zdvyhajícími štíty hor.Slovensko je pro nás i zajímavé svými památkami a lidovou tradicí.Jednou z takových vděčných oblastí,kde se historie a kultura mísí s nádhernou přírodou, tradicí pastevectví a nejslavnější zbojnickou legendou je MALÁ FATRA.

Díky různorodosti krajiny (dolomitová a vápencová Bradla, soutěsky, travnaté hole) patří k atraktivním a vyhledávaným pohořím. Hlavním východiskem je vesnice Terchová.

Malá Fatra je hrásťové pohoří, které bylo vyzdviženo mohutnými tektonickými pohyby v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se z krystalických hornin (břidlice, ruly) a sedimentů (vápence, křemence, dolomity).

Hluboké údolí Váhu dělí pohoří na dvě části:1.Severní Kriváňská Fatra, s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1709 m n.m.), skalnatými dolomitovými štíty (Velký Rozsutec, Malý Rozsutec), několika soutěskami (Tiesňavy, Jánošíkove diery) a uzavřenými dolinami (nejznámější Vrátná Dolina). V roce 1967 byla vyhlášena CHKO a v roce 1988 Národním parkem Malá Fatra o rozloze 226 km².

2.Jižní Lúčanská Fatra je na východě ohraničená Turcem, na západě Rajčankou a na severu Váhem. Je tvořena žilnými a hlubinnými vyvřelinami mladšího paleozoika (karbonu) granodiority a křemennými diority, které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby. Nejvyšší vrchol, Veľká lúka (1476 m n.m.) je na rozdíl od Kriváně oblý kopec, také nazývaný Martinské hole. Pod ním je lyžařský areál.. Přes celý hřeben, od Kľaku na jihu až na Minčol na severu vede hřebenová cesta, z níž je krásný výhled na okolní hory a je mimochodem téměř jediná známka toho, že tam kdy vkročila lidská noha.Porost tvoří v nižších polohách bučiny, výše s příměsí smrku a jedle a v nejvyšších partiích borovice kosodřevina.

Při svém putování navštívíme ty nejzajímavější místa tohoto úchvatného pohoří.

Za čím jedeme?

Naše výprava začne v obci TERCHOVá.Obec Terchová byla založena v roce 1580 a je spojována s tzv. valašskou kolonizací, přesto se lze domnívat, že toto území bylo osídleno již dříve.Obec Terchová je spjata se slovenským zbojníkem Jurajem Jánošíkem, který se narodil v místní osadě Janošíkovci a kterému je věnováno místní muzeum.kostel Sv. Cyrila a Metoděje – postavený v letech 1942–1949, když už farnosti nepostačoval původní kostel sv. Martina.dřevěný betlém – pohyblivý betlém trvale umístěný v kostele.Jánošíkova socha – postavená k 300. výročí jeho úmrtí.Je zde mnoho ubytovacích možností a je to hlavní východisko do Malé Fatry.

Směrem na Vrátnou Dolinu,projíždíme úzkou soutězkou sevřenou vysokými skalními monumenty,nazývanou Fatranské Tiesňavy.Odtud vychází turistické značky na masív Sokolie a na masív Boboty(1O85m.n.m).

Východiskem může být také nedaleká víska Štefánová s rázovitou architekturou a možností ubytování.Odtud se vyráží na Velký Rozsutec a na romantické Janošikovy Diery.

Velký Rozsutec(1609m.n.m) je nejvýraznějsí hora nacházející se v krivánské části Malé Fatry na Slovensku. Charakteristické jsou vápencové stěny a Bradla, tvořící vrcholovou pyramidu.Celá oblast kolem vrcholu Velký Rozsutec patří do Narodního parku Malá Fatra, kde ta nejcennější uzemí jsou chraněné jako Národní přírodní rezervace Rozsutec (založena 1967, výměra 842 ha) chránící geologické výtvory a vápencové útvary spolu s vápenomilnou florou. Lze se zde setkat s mnoha endemickými druhy rostlin. Fauna je typická horská (svišť, kamzík, rys ostrovid). Vyniká svérázností a bohatstvím rostlinstva a patří tak k nejbohatším botanickým lokalitám na Slovensku. Najdou se zde některé slovenské endemity. Platí zde nejvyšší 5.stupeň ochrany. Je proto je nutné dodržovat pravidla rezervace při pohybu na tomto území.Výchozím bodem pro většinu výstupů je obec Štefanová, ze které jde stezka nejprve lesem, až nastupuje nad tzv. Dolné diery, které posléze přecházejí v atraktivnější skalnatou soutěsku Horné diery (podél potoka v hlubokém zářezu cesta překračuje po lávkách skalní stupně a potok, místy nainstalované zábradlí atd.). Ještě výše stezka prochází menší soutěskou Tesna Rižna a poměrně mírně vychází na horské louky Sedla Medzirozsutce. Výstup k vrcholu ze sedla je poměrně jednoduchý, ve své vrcholové pasáži místy zajištěný řetězy. Stezka pod vrcholem překonává skalní stupně. Pro výstup z obou směrů je potřebná jistá chůze ve skalnatém terénu, dobrá fyzická kondice a odpovídající vybavení a oblečení. Z vrcholu bohatý výhled na Malou Fatru, Vysoké a Nízké Tatry a okolní horstva.

Z Vrátné Doliny můžeme lanovou dráhou vyjet do sedla po Chlebom.Odtud je možné podnikat zajímavé hebenové tůry,včetně výšlapu na nejvyšší Velký Kriváň(1708m.n.m).Vrchol Velkého Kriváně je součástí hlavního hřebene Krivánské části Malé Fatry. Vrchol se nachází nad horní hranicí výskytu kosodřeviny a je výborným vyhlídkovým bodem s ideálním kruhovým výhledem. Sousedí s vrcholy Pekelník (1609 m) a Chleb (1645,6 m) od nichž jej oddělují sedla Bublen (1610 m) a Snilovské sedlo (1524 m). Jižní, východní a západní svahy hory jsou lavinové.

Od vrcholu Chleb(1645m.n.m)můžeme po modré značce sestoupit do romantické Šutovské doliny,kde je největším lákadle Šutovský vodopád.Nejvyšší vodopád v Malé Fatře má celkovou výšku 38 m. Vznikl následkem vyzdvihnutí pohoří a poklesu Turčianské kotliny. Vodopád se nachází na předpokládané geologické hranici mezi granity a granodiority. Samotné podloží je tvořené autometamorfovanými granodiority.Šútovský vodopád je vytvářený Šutovským potokem, který pramení v zajímavém skalním útvaru Mojžišove pramene. Přímo nad vodopádem má potok šířku 2,5 m.

Řeka Váh v místech, kde rozděluje Malou Fatru od Velké, meandruje v pozoruhodných Kralovianských meandrech, nedaleko města Martin.

Druhá část Malé Fatry dominuje vrcholy Velká Luka,Klak,Minčol.Pěkná hřebenovka je především v oblasti Martinské Hole v okolí Velké Lůky a Křižavé(1475 m.n.m).Vedou sem lanovky a jsou zde také turistické chaty.Pro výšlapy je možné zvolit Vrůtky nebo Podháj.Jižnější masív Klaku(1356m.n.m)odděluje Vrické sedlo.Pod vrcholem je velký Klacký vodopád.Vodopád je vysoký 30 m. Od roku 1992 byl chráněný přírodní výtvor a v roce 1996 byl jako jeden z pěti vodopádů na Slovensku vyhlášen národní přírodní rezervací. Dokumentuje vývoj reliéfu krajiny a erozní činnost vody.Sestupem bychom se mohli dostat do obce Vricko a odtud do Kláštori,nad nímž na vrcholu Zniev,stojí zřícenina hradu.,

Tou nejlákavější zříceninou Malé Fatry a zřejmně i jednou z nejznámějších na slovensku je dominantní Strečno na skále nad řekou Váh.Hrad se poprvé připomíná v době Matúše Čáka Trenčanského. Vznikl pravděpodobně však již na přelomu 13. a 14. století. Začátkem 15. století se dostal do královských rukou a stal se majetkem uherských královen Barbory Celské a později Alžběty.V roce 1444 se dostal do majetku rodu Pongrácovců z Liptovského Mikuláše, kterým patřil do roku 1469 a poté často měnil své majitele - patřil například Janu Korvínovi, Janu Zápolskému, Mikuláši a Petrovi Kostkovým atd. V 17. století patřil Františkovi Vesselényimu a Löwenburgovcům.Hrad v 17. století poskytoval útočiště povstalcům při Thökölyho povstání. Po potlačení tohoto povstání byl za vlády Leopolda I. hrad pobořen a od té doby chátral. První konzervační práce na hradě byly provedeny počátkem 20. století, kompletní rekonstrukce byla provedena v 90. letech 20. století a hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a byla v něm umístěna pobočka Povážského muzea.Hrad má nepravidelný půdorys, jenž vznikl stavební činností soustředující se v průběhu staletí kolem jádra hradu. Nejstarší částí hradu byla hranolová obytná věž přístupná mostem přes příkop z jižní strany. Na severní straně se nacházelo čtyřhranné nádvoří s hradními paláci a kaplí vybudované v 15. století. K těmto budovám přiléhalo severní podhradí s velkou, šikmě postavenou věží přímo nad řekou na hřebeni skály.Vnitřní část hradu byla v 15. století rozšířena o nový dvoupatrový hradní palác vysunutý na východ až na okraj skal nad Váhem. Kotkovci vybudovali před hradem nové renesanční předhradí, jehož opevnění splňovalo dobové požadavky vojenské techniky. V 17. století bylo opevnění hradu ještě doplněno třemi okrouhlými bastiony, které se však nedochovaly a jsou známé pouze z dobových vyobrazení. Hrad byl v té době nejpevnějším hradem (hradní pevností) celého Pováží.Hrad je přístupná veřejnosti od dubna do října a s průvodcem zaplatíte zhruba 2eu.Na hradě se natáčel také film Dračí srdce.

POd hradem je jedna pozoruhodnost.Pokud zaparkujem auto v obci Strečno a přejdeme most přes řeku směrem k nádraží, a potom pešinou mírně do kopce,přes obec Nezbudská Lučka,najdeme zde jezírko kde se dříve tešíl přírodní asfalt.O pozoruhodnosti této lokality se dočteme i na hradě strečno ve výstavní síni Geologie.

Přeji příjemné putování!!!!

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

ubytovaní jsme byly v hotelu Vo Vyhnenej v obci Štefánikova.Ubytování celoročně stojí 12 eu plus snídaně.Vaří zde denně od 10 do 2Ohod a na čepu mají nekolik druhů piva.

V TERCHOVé jsou priváty za solidní cenu(okolo 9eu).Chcemeli ubytování pod hřebenem, pak, na chatě pod Gruńěm.

V Šutovské dolině je chata Vodopád.Je zde ubytování i stravování.Přes řeku kní vede zajímavej lanovej most.

Nejlevnější ubytování je nedaleko Terchové- ATC Vyšné Kamence.Zde zaplatíte od 3do 6eu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejkrásnější byl asi výšlap na Janošikovy diery a Šutovskou dolinou.Ne nadarmo se říká Fatře,druhej slovenskej ráj.

Ostatní informace

Jen bych upozornil na oparnost v oblasti Jánošikových dier,především Horní diery jsou místy těžce průchozí..můstky jsou strhané a jěe někdy třeba se pohybovat opatrně na sklaách nebo na svazích.Po dešti je zde velice rozvodněno a můstky jsou dosti mokré.Hrozí uklouznutí.Přesto přezevšechno je to nejromantičtější tůra co jsem zažil.

Vstupné na hradě Strečno 2eu,foťáky 1eu.Délka prohlídky je cca 1hodina.Pod hradem je občerstvení.

2eu dáte také v Jánošíkově muzeu v TERCHOVé.betlém v kostele je přístupný.Vstupné je dobrovolné.