okruh Pálavou
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Zprvu cestujte autobusovou Dopravou do Mikulova, Takřka na začátku Mikulova naleznete červenou TZN, která jako Ariadnina nit povede Vaše kroky Pálavou. Vyražte severním směrem kjeskyni na Turoldu a přes vrch Turold ke Kočičí skále. Odtud červená TZN zatáčí a směřuje kvrcholu Stolové (Tabulové) hory odkud jsou nádherné výhledy do okolí a při dobrých podmínkách můžete spatřit i rakouský hrad Falkenstein. Stále po červené TZN sejdeme kRůžovému vrchu, kde nalezneme i zříceniny Sirotčího hrádku. Po prohlídce volně přístupné zříceniny pokračujte dále do Klentnice. Zanedlouho Vás červená TZN začne opět vést do kopce a to na vrch Děvín - dominantu to zdejšího kraje. O něco později narazíte na zříceniny hradu Děvičky, neboli Dívčí hrad. Vyhlídkou zhradu spatříte obec Pavlov a také tři jezera nádrže Nové Mlýny I., II. a III. Z hradu sejděte zkopce do Dolních Vestonic opět po červené TZN. VDolních Věstonicích můžete navštívit muzeum a také tzv. Kalendář věků. Také se zde doporučujeme občerstvit vcampu a nebo vprotilehlé vinárně - dobře vaří. ZDolních Věstonic vyjděte po silnici do Horních Věstonic, kde poměrně příjemnou cesto do kopce narazíte na zelenou TZN, která Vás dovede na rozcestí Pod Martinkou. Zde by jste mohli navštívit i zříceniny Nového hradu, ale je bohužel jen velmi obtížně přístupný. Proto pokračujte dále po modré TZN kolem zříceniny kaple do Klentnice. Odtud využijte silnice kolem Kočičí skály zpět do Mikulova a následně autobusem zpět do autocampu Apollo u Lednice.
Pokud by se Vám tento výlet zdál již na začátku dne příliš náročný, můžete po prohlídce Mikulova odejít po modré TZN přes Svatý kopeček, Mušlov a Liščí vrch do Sedlce a dále kolem Slaniska u Nesytu a Kolem Lednických rybníků kHraničnímu zámečku, kde se napojíte na žlutou TZN, která Vás kolem Rybničního zámečku dovede přes hráz kApollonovu chrámu, který je jen pár metrů od campu Apollo po červené TZN. Věříme však, že zvolíte náročnější, ale mnohem krásnější první trasu. Její celková délka je cca 22 km, ale krásy přírody a romantická zákoutí zřícenin hradů, Vám ji zcela jistě zpříjemní natolik, že zapomenete na ušlé kilometry.
Fakt to stojí za to.
Za čím jedeme?
DĚVIČKY
Lokalita 1 km S od Pavlova
Mapa 88 C5
První zmínka o objektu 1223
Jiný název objektu Maidenburg, Děvín, Dívčí hrady
Vlastní popis objektu ve stručné formě
První stopy založení hradu nacházíme až roku 1223, kdo jej však založil není známo. Možná, že Pernštejnové, či jejich přímí předchůdci páni z Medlova. O jeho založení jsou dodnes spory, zda se jedná opravdu o Děvičky či o jinou formu hradu. Jistě však víme, že roku 1310 je majitelem český král. Jan Lucemburský roku 1334 zastavuje v léno hrad Lichtenštejnům. Jako hrad je pouze udržován, neboť v této době nemá valného strategického významu. Tato situace se mění v okamžiku, kdy je pravděpodobnost napadení země Turky, kteří se blížili k Vídni. Tehdy je hrad zpevněn a přistavěna je i pětiboká dělová bašta na západní straně hradu. Roku 1575 získávají hrad od Lichtenštejnů, Dietrichštejnové , kteří od nich odkupují celé mikulovské panství. Tehdy byl hrad upraven a přistavěn i obytný palác. Tato přestavba je ovšem zcela zpustošena švédskými vojsky roku 1645. Hrad již nebyl později obnoven a opraven byl pouze pro formu hlásné služby při požárech a před tureckým nebezpečím. Kolem roku 1750 se stává hrad opuštěným a jeho zdivo je zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí. Hrad se nachází na vysokém ostrohu kopce Děvína a historicky je dokázána naprostá absence hradní věže, tolik ve středověku užívané. Hrad byl tedy patrně nejvíce bráněn silnou (místy až 2,5 m) a vysokou plášťovou zdí, která obepínala celý 65x20 metrů široký komplex hradních budov. Tato zeď byla přerušena pouze na západě dvěmi branami. Výšku zdiva si můžeme sami ještě dnes prohlédnout, neboť se nám zachoval komín, který patrně přečníval zeď o pouhé tři metry. Z hradu dnes krásná vyhlídka do údolí Dyje na Novomlýnské nádrže a na okolní obce. Hrad se nalézá na skalním ostrohu nad obcí Pavlov, přístupný po zelené turistické. značce, nebo z Dolních Věstonic po červené TZN.
DĚVÍN
Přírodní lokalita 7 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
hradiště z doby kamenné na vrcholu
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Národní přírodní rezervace vyhlášena roku 1946. Po naučné stezce navštívíte nejzajímavější zákoutí této lokality. Pěkné výhledy na vápencové skály, Novomlýnské nádrže aj. Výskyt chráněných rostlin i živočichů. (550 m.n.m.). Hradiště se nedochovalo. Středem rezervace prochází červená TZN z Klentnice do Dolních Věstonic. Po krajích chráněného území procházejí ze severní strany modrá TZN z Pavlova do Klentnice a z jižní strany zelená TZN z Pavlova do Horních Věstonic.
DOLNÍ VĚSTONICE
Obec 9 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3
kostel sv. Michala (1400)
renesanční a barokní domy
muzeum
kalendář věků
kaple Panny Marie
socha Panny Marie Pomocné (1724)
První zmínka o objektu 1046
Vlastní popis objektu ve stručné formě
První stopy osídlení jsou známé z období 30 - 25 000 let před naším letopočtem, kdy zde a v blízkém okolí byly učiněny nálezy z doby lovců mamutů tedy starší doby kamenné. Z těchto nálezů je nejslavnější soška tzv. věstonické Venuše. Lokalita byla pravděpodobně již natrvalo osídlena a v místech, kde se dnes říká Vysoká zahrada pravděpodobně stávalo slovanské hradisko z dob knížete Břetislava (asi 1. polovina 11. století). Dodnes jsou dobře patrně velké valy, a zbytky kostela, který tu stával až do konce 13. století. Toto hradisko,respektive jeho správní funkce, bylo později přesunuto na hrad Děvičky (viz. samostatné heslo). Výzkum těchto lokalit v roce 1924 zahájil profesor Karel Absolon. Společně s těmito lokalitami je třeba jmenovat i pohřebiště ze stejného období, které leží na blízkém ostrůvku v lokalitě Na Pískách. Bylo zde nalezeno přes 2100 kosterních hrobů různého stáří. V současné době je i tato lokalita i chráněným územím s výskytem teplomilné vegetace. Z historického hlediska je také velmi zajímavá lokalita ve východní části obce v bývalé cihelně, kde je umístěn tzv. Kalendář věků, kde je dobře vidět jednotlivé sprašové vrstvy z dob ledových a teplejších výkyvů. Vlastní obec je poprvé zmiňována roku 1311, kdy český král Jan Lucemburský za věrné služby daruje území kolem Dolních Věstonic Hartneidovi z Lichtenštejna. Za krále Jiřího z Poděbrad je ves povýšena na městečko roku 1460 a to na žádost Hanuše, Kryštofa a Jiřího z Lichtenštejna. Lichtenštejnové přidávají zdejší pozemky ke svému mikulovskému panství, které však díky velkým dluhům roku 1560 prodávají Kereczenyium, kteří zde však sídlí pouhých 15 let a roku 1575 prodávají panství Dietrichštejnům. Za panování Dietrichštejnů se začátkem třicetileté války 5.8.1619 strhla bitva mezi Moravany a vojsky císařského generála Dampiera, který zde „byl na hlavu poražen" jak tvrdí staré prameny. Kostel sv. archanděla Michaela z roku 1400 byl později barokně rozšířen a je vybaven několika sochami, které jsou obzvláště ceněné, jako příklad uveďme sochu sv. Luitgardy od I. Lengelachera. Okolní domy jsou také památkově chráněné, zvláště bývalá radnice ze 17. století ve které je dnes umístěno muzeum archeologických nálezů ve zdejších lokalitách. Vraťme se však ještě na okamžik k pravěkým nálezům, které zde byly učiněny, zdaleka nevyjmenuji všechny, alespoň hrubý výčet: sídlištní objekt (přístřešek) 9x14 m s pěti ohništi a pohřbenou ženou přikrytou mamutími kostmi odpovídající cca 120 poražených mamutů, zbraně, nože, kopí, sekery, šperky, a další a další. V obci též stával vodní mlýn z něhož se zachovala pouze vstupní brána. Původní mlýn zde byl znám již ve 14. století a po několika přestavbách byl v roce 1999 stržen. Obec se nalézá na břehu střední Novomlýnské nádrže pod úpatím Pavlovských vrchů.Obcí prochází červená TZN z Mikulova do Popic. Součástí je i -
VYSOKÁ ZAHRADA
Lokalita v obci Dolní Věstonice
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Archeologické vykopávky zde odkryly zbytky valů starověkého hradiska, řemeslnických dílen a kostela se hřbitovem. Lokalitu nalezneme poblíže památného dubu za můstkem vedoucím silnici na hráz.
HORNÍ VĚSTONICE
Obec 11 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3
kostel sv. Rozálie (1770)
barokní venkovská stavení
kamenný kříž (1847)
boží muka (1872)
barokní vinné sklepy
lokalita Martinka
První zmínka o objektu 1312
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Historicky lze založení Horních Věstonic datovat do roku 1312, kdy je zde rychtářem jakýsi Helebracht, tehdy však pod názvem Novo Vistanitz. Správně spadá pod hrad Děvičky. Možná, že ves byla založena o několik let dříve. Teprve roku 1414 se v lichtenštejnském urbáři dočítáme o již Horních Věstonicích.. Od roku 1334 získávají panství Lichtenštejnové, kteří však později prodávají panství Dietrichštejnům. V průběhu třicetileté války je ves nejméně z poloviny zničena, nepodařilo se mi bohužel zjistit, kterým vojskem. Pravděpodobně císařským vojskem pod vedením generála Dampiera, který nedaleko, u Dolních Věstonic, prohrál bitvu s moravskými stavy. Obec nadále sdílí osud mikulovského panství až do roku 1848. Mezi památkami, které nesmíte při návštěvě této obce vynechat, je kostel sv. Rozálie, který byl vystavěn roku 1769 a roku 1853 prodělal velkou rekonstrukci. Dále u kostela najdete železný kříž, na návsi sochu sv. Floriána, při cestě do Dolních Věstonic boží muka, jedny z roku 1847 s nápisem Erich Tet von Benedict Beigl a druhá z roku 1872 s nápisem Mathias Stetina, směrem do Mikulova další boží muka. Nad obcí stával kdysi (1426) kamenný hrad zvaný Neuhaus - Nový hrad (viz. samostatné heslo). V katastru obce ještě na začátku Pavlovských vrchů lokalita Martinka, která má několik popsaných horolezeckých výstupů s různou obtížností. Upozornění pro horolezce, jsou zde významná hnízdiště chráněných ptáků a tak je lezení do 30. června vesměs zakázáno. Obec se nalézá na severním úpatí Pavlovských kopců. Začíná zde zelená TZN vedoucí přes lokalitu Martinka a Děvín do obce Pavlov.
JESKYNĚ NA TUROLDU
Přírodní lokalita 1 km S od Mikulova
Mapa 88 B3
První zmínka o objektu 1951
Začněme celkovým pohledem na vrch Turold, který se tyčí nad Mikulovem. Celý tento kopec byl 10. května 1946 vyhlášen přírodní památkou a roku 1992 se stal přírodní rezervací. Kopec sám o sobě vznikl v době posunů jednotlivých zemských desek, kteréžto pohyby vyzdvihly tento vápencový masív. Vápence, obzvláště pak jurské, jak známo v převážné většině tvoří krasové jevy, které i zde byly objeveny již roku 1669, kdy o nich píše rakouský lékař Jan Ferdinand Hertod von Todtenfeld. První nálezy datuje do roku 1659 z čehož se můžeme domnívat, že již tehdy se o „skládkách" fosilních kostí vědělo. V roce 1873 zde byla zahájena těžba velmi čistého vápence pro mikulovskou vápenku a byla ukončena až roku 1934. Vápenec zde těžený dosahoval stáří 141 - 167 milionů let a obsahoval na 500 druhů fosilních zbytků živočichů a rostlin. Původní Turoldova jeskyně byla lomovou prácí zničena a tak jeskyně musela i nadále čekat na své objevení. Objevování jeskyní se ve 20. století zúčastňovali také amatéři. Současná délka jeskyně tvoří 1100 metrů a je neustále objevována. Dnes je sice jeskyně nepřístupná, ale po dohodě se speleology se dá jít na krátkou procházku do jeskynního komplexu. Pravděpodobné zpřístupnění, dle ústních informací, by mělo proběhnout kolem roku 2005. Tyto „zpřístupněné" části byly doobjeveny roku 1977. Jakoby středem jeskyně je tzv. Balvanitý dóm z něhož vedou cesty do dalších dómů a síní z nichž například uveďme Netopýří dóm, Pohádkovou síň a Krápníkovou síň., nesmíme také zapomenout na propast necelých 40 metrů hlubokou. Vraťme se ještě na okamžik do pravěku. První, kdo ze zástupců rodu Homo, jeskyni objevil byl patrně člověk doby mladší kamenné, který se zde ukrýval před nepřízní počasí a zvířaty, i když toto bylo sporné, neboť se zde nalezly kosti předvěkých živočichů, kteří zde zapadli a již se nedostali ven, či obývali vstupní části jeskyně. Osídlení jeskyně pokračuje dále přes dobu bronzovou a železnou až do středověku. V této jeskyni bylo prokázáno 14, na sobě nezávislých, osídlení a pravděpodobně se tedy jedná o nejvíce a nejčastěji osídlenou jeskyni na Jižní Moravě. Obydlení jeskyně můžeme sledovat i dnes. Nikoliv však lidmi, ale cca 7 druhy netopýrů, jedná se totiž o nejvíce sledované zimoviště, těchto tvorů.. Vyskytuje se zde i velké množství chráněných živočichů a to zejména zástupců hmyzu, občas se zde vyskytne i, v českých zemích, vzácný pták - zedníček skalní. Za jarních nocí můžeme slyšet hluboké houkání výra velkého. K jeskyni vede naučná stezka v okruhu měřící cca 300 metrů, která Vás podrobně seznámí s historií a přírodními formacemi vrchu Turold a jeho krásami. K naučné stezce vede červená TZN z Mikulova směrem k Dolním Věstonicím.
KLENTNICE
Obec 5 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
kostel sv. Jiří (1783)
barokní fara
nad obcí horolezecké terény
socha sv. Jana Nepomuckého
socha sv. Floriána
boží muka
První zmínka o objektu 1330
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Od mladší doby kamenné se zde nepochybně pohybovali pravěcí lidé, jejichž sídliště se nalézají v nejbližším i širším okolí. Byla zde objevena tzv. popelnicová pole a velké množství bronzových nástrojů. Kdy vznikla vlastní osada přesně nevíme, ale nejpravděpodobnější je rok 1260, kdy sem přicházejí němečtí kolonisté. Již v 1. třetině 14. století se ves dostává do rukou Hartneida z Lichtenštejna společně se Sirotčím hrádkem. Původně se ves nazývala Glemptnice a v průběhu časů se tento název různě komolil až do dnešní podoby. Ve 14. století se obec stává součástí mikulovského panství a s ním sdílí i jeho další majitele. Během husitských válek byli Lichtenštejnové po boku císaře Zikmunda a bojovali proti husitům. Proto také husité kolem roku 1426 vypálili mnoho mikulovských vesnic a společně s nimi také Klentnici. Ve třetí čtvrtině 14. století pro změnu zpustošili mikulovsko hordy Maďarů a tak koncem tohoto bouřlivého století přichází druhá vlna německých přistěhovalců.. Roku 1645 přišla do vsi švédská vojska a zůstávají až do roku 1646. Z jejich odchodu se však Klentnice neraduje dlouho, neboť roku 1657 začínají útočit Turci. Na obranu Vídně proti Turkům byli povoláni také Poláci, kteří samozřejmě táhli i přes Mikulovsko a opět nastalo pustošení i když v tomto případě civilizované. Další výdaje přišli až roku 1742, kdy obsadili Mikulov Prusové. O cca 60 let později se v Klentnici ubytovává francouzské vojsko a setrvává po celé čtyři roky do roku 1809. Roku 1960 přechází společně s okresem Mikulov pod okres Břeclav. Z památek jmenujme na prvním místě kostel sv. Jiří vybudovaný roku 1783 a stavba byla slavnostně započata za osobní přítomnosti přes 80 let starého knížete Dietrichštejna. Zvon pochází původně z Děviček (viz. samostatné heslo) a na výzdobu, Jmenujme např. obraz sv. Peregrina, byli přizváni jedni z nejlepších umělců té doby. Zajímavostí je kříž na věži, který se při větru otáčí. Z dalších památek nezapomeňme na sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1786, která stojí na místě bývalé kaple sv. Jiří, socha sv. Floriána z roku 1853, socha sv. Leonarda v poli severovýchodně od obce z roku 1794, Tři boží muka, vesměs restaurovaná ke konci 20. století a zřícenina Sirotčího hrádku (viz. samostatné heslo). Obec se nachází na úpatí Tabulové hory. Ves je částečně procházena červenou TZN od Mikulova do Dolních Věstonic.
KOČIČÍ SKÁLA
Přírodní lokalita 3 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
kresba dvou bizonů
První zmínka o objektu 1946
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Přírodní památka vyhlášena roku 1946 se nalézá u silnice do Klentnice na červené TZN z Mikulova do Dolních Věstonic. Přírodní lokalita na výchozu vápencové tzv. ernstbrunnské skály. Důvodem ochrany této lokality je především naleziště 216 chráněných a ohrožených druhů rostlin, z nichž je 11 obzvláště chráněno. Vyskytují se zde také v letních měsících na stepním trávníku kudlanky nábožné a zlatohlávek zlatý a samozřejmě i mnohem více druhů hmyzu a živočichů. Na této biosférické rezervaci si můžeme povšimnout i zašlé kresby dvou bizonů, namalovaných neznámým autorem v 90. letech 20. století. Ještě roku 1998 byly patrné i barvy na kresbě, která měla evokovat bizony zpodobněné pravěkými umělci.
MIKULOV
Obec 20 km SZ od Břeclavi
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
zámek
muzeum
kostel sv. Václava (15. stol.)
sloup Nejsvětější trojice (1723)
židovská synagoga (1719)
zámecké mosty
První zmínka o objektu 1155
Vlastní popis objektu ve stručné formě
První zmínky o Mikulově se pokládají do roku 1055, kdy je zdejším leníkem Konrád I., syn českého knížete Břetislava 1. Patrně již v této době vzniká na návrší v Mikulově první hradiště, které však zaniká požárem ve 12. století. Toto hradiště stávalo v místě dnešního druhého nádvoří zámku. Pokud budete někdy stopovat historii Mikulova, musíte hledat i jména jako Nikolsburg, Niklšpurk a podobná. neboť název města je zřejmě přímo odvozen od jména Mikuláš. V průběhu 11. a 12. století vzniká v okolí hradiště i osada, která je nadále trvale osídlena a zůstává v majetku českých knížat a následně i českých králů. Koncem 12. století drží mikulovské panství páni z Kounic, kteří se zde ovšem zdržují jen velice krátce a tak v roce 1205 je majitelem opět moravský markrabí. Kolem data 1230 vlastní Mikulov páni z Drnholce, ale ani ti se zde dlouho nezdržují, neboť roku 1240 je opět moravský markrabí držitelem vsi i hradiště. Roku 1249 daruje král Přemysl II. Otakar Mikulov a přilehlé statky Jindřichu z Lichtenštejna. V lichtenštejnské správě zažívá městečko rozmach a to především hospodářský. Kolem roku 1251 je v Mikulově vystavěn i první ranně gotický hrad a to na již zmíněném návrší uprostřed města. Začátkem 15. století je město obehnáno hradbami a původní hradební stavby byly zpevněny a zesíleny. Veškerá obrana však příliš nepomohla, neboť město bylo roku 1426 dobyto a značně popleněno husity. Kolem roku 1540 zvažují Lichtenštejnové pravděpodobnost tureckého vpádu a opětně zesilují hradby, opevnění města je zlepšeno a původní hrad je přestavěn na renesanční pevnost. Po roce 1559 se však Lichtenštejnové dostávají do finančních problémů a prodávají mikulovské panství uherskému šlechtici Ladislavu Kereczenyiovi. Tito se v Mikulově usazují na pouhých 15 let a následně prodávají zdejší panství rodu Dietrichštejnů. Za Františka Dietrichštejna, olomouckého biskupa a kardinála se zámek dočkal opětovné přestavby a rozšíření, které změnilo tvář celého objektu. Vznikla výstavná rezidence. Takto upravený zámek však nepřečkal třicetiletou válku, již na jejím počátku, roku 1619 vyplenili Mikulov moravští stavové. Dále byl pro Mikulov osudný roku 1645 kdy švédové vyplenili mikulovský zámek a odvezli odtud kolem 50 smolných sudů plných knih a další cenné předměty. Švédové zde pobývali dále celý jeden rok. Ani toto však nebyl poslední smolný den Mikulova. V 19. století bylo město obsazeno Francouzi a byl zde uzavřen mír mezi Pruskem a Rakouskem. Jedním z nejčernějších dnů pro Mikulov byl 22. duben roku 1945, kdy ustupující německé vojsko vypálilo zámek a přilehlé budovy. Opravy zámku a historické části města trvaly od roku 1947 do roku 1960, kdy Mikulov spadl pod břeclavský okres. Do dnešních dnů se nám zachovala velká řádka památných staveb z nichž jmenujme jen ty nejdůležitější. Na první místo zařaďme gotický Kostel Sv. Václava z období kolem roku 1490, dále uveďme pozdně gotickou prachárnu na Kozím vršku, některé prameny tvrdí, že se jedná o zbytky předsunutého fortifikačního systému města, jedná se o z daleka viditelné zbytky čtvercové věžovité stavby z bílého kamene a cihel. Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1723 na náměstí a poblíže něj stojící renesanční a barokní domy se sgrafitovou výzdobou (U Rytířů). Dietrichštejnská hrobka vybudovaná roku 1844 z bývalého loretánského kostela sv. Anny postavený v letech 1701 - 1706, který vyhořel roku 1784. Kostel Sv. Jana Křtitele z roku 1631 a u něj bývalá piaristická škola ve které studoval i Jan Evangelista Purkyně, židovská synagoga vznikla v 17. století a jsou na ní dobře patrné orientální stavební prvky. V bývalé židovské škole studoval i známý rabín Jehuda Löw ben Bezalel. Nezapomeňme na veliký vinný sud z roku 1643 od brněnského bednáře Kryštofa Špachta s obsahem 1010 hl., do kterého měli poddaní odevzdávat vinné desátky. Nutno podotknouti, že se podařil naplnit pouze dvakrát. Další a další kulturní i historické památky a zajímavé stavby v městě vyžadují téměř celodenní výlet. V okolí Mikulova můžeme spatřit jít na vrch Turold (Viz. samostatné heslo JESKYNĚ NA TUROLDU), nebo Svatý kopeček (Viz. samostatné heslo). Východisko cest na Pavlovské vrchy (Viz. samostatné heslo PÁLAVA). V okolí Mikulova bylo nalezeno větší množství hrobu z období mezi 1. a 4. stoletím našeho letopočtu. Město se nalézá pod vrchem Turold, na jižním konci Pavlovských vrchů. Mikulov je též východištěm červené TZN do Dolních Věstonic a modré TZN přes Sedlec do Valtic.
MUŠOV
Obec 1 km S od Dolních Věstonic
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3
kostel sv. Linharta (1290)
nálezy římských předmětů
přírodní lokalita Dolní Mušovský luh
slovanské hradiště
středověké opevnění (dnes zatopeno Mušovskou nádrží - Nové Mlýny)
První zmínka o objektu 1240
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Ke hradišti patřilo i velmi rozlehlé pohřebiště na kterém bylo zaznamenáno 261 kostrových hrobů. Hroby pocházely z období mezi 1. až 10. stoletím, nejedná se o překlep. Středověké hradiště zaniklo po 14. století a bylo nazýváno Husitský val. Založeno bylo patrně již roku 1232, kdy patřila rodu Sirotků - rakouských Wehingenů.
NOVÉ MLÝNY
Lokalita 10 km SZ - SV od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A3
na ostrově kostel sv. Leonarda (NM II.)
ostrov Na Pískách u D. Věstonic
pahýly stromů čnící z vody
Jiný název objektu Novomlýnské nádrže
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Rozsáhlá zatopená plocha třemi nádržemi vznikala v letech 1975 až 1985. Průměrná hloubka je kolem 4,5 metru. V okolí několik přírodních rezervací a památek. Významná hnízdiště ptactva. Uvažuje se o zpřístupnění Mušovského kostela sypanou cestou. Na dně dnešních nádrží se nachází několik rozlehlých archeologických nalezišť z doby kamenné, bronzové, římské a slovanské. Na jihovýchodním konci tohoto sounádrží se nachází stejnojmenná obec, kterou prochází červená TZN z Lednice do Šakvic.
NOVÝ HRAD
Lokalita 3 km S od Mikulova
Mapa 88 B3
První zmínka o objektu 1369
Jiný název objektu Růžový hrad, Neuhaus
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Hrádek nechal roku 1368 vybudovat Jan Jindřich, bratr Karla IV. jako protiváhu hradu Děvičky, které patřili Lichtenštejnům. Hrad byl vybudován na skalisku jehož jedná část slouží dnes jako horolezecký terén. Zda hrad zůstal po celou svou dobu v markraběcích rukou přesně nevíme. Jisté však je, že roku 1426 byl dobyt a pobořen husitskými vojsky. Hrad již po té nebyl nikdy opraven a tak se nám do dnešních dnů zachovaly pouze zbytky zdiva, část příkopů a pahorek na němž pravděpodobně stávala věž. Tyto fragmenty jsou dnes mimo značenou modrou turistickou značku a je dosti obtížné je nalézt. Zřícenina hradu nad Horními Věstonicemi. Poblíže lokality zvané Martinka. K místu přichází modrá TZN od Pavlova ke Klentnici a zelená TZN od Horních Věstonic na křižovatku s modrou TZN pod Martinkou.
PÁLAVA
Přírodní lokalita
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3 - B4
Tabulová hora (viz. samostatné heslo)
Sirotčí hrad (viz. samostatné heslo)
Děvičky (viz. samostatné heslo)
Kočičí skála (viz. samostatné heslo)
Děvín (viz. samostatné heslo)
a další
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena roku 1976 a nalézá se zhruba v prostoru ohraničeném obcemi Dolní Věstonice na jejím severním konci, východním směrem podél břehu Novomlýnských nádrží obloukem kolem Mikulova až ke státní hranici s Rakouskem podél níž vede západně, jakoby za Mikulov, kde se opět stáčí severně, aby se za Pernou opět stáčela k východu k Dolním Věstonicím. Celá tato oblast je tvořena vápencovými usazeninami, které byly v průběhu vrásnění (cca třetihory) vyzdviženy nad úroveň okolního terénu. Nejvýraznějším bodem celé oblasti je patrně pás vrchů začínající Děvínem s hradem Děvičky (viz. samostatné heslo) a táhnoucí se přes Tabulovou horu (viz. samostatné heslo) k Mikulovu s vrchem Turold (viz heslo JESKYNĚ NA TUROLDU) a Svatým kopečkem (Viz samostatné heslo). Tento pás je zdaleka viditelný a orientačně velmi vhodný. V CHKO Pálava nalezneme velké množství krasových a pseudokrasových jevů. Dnes je CHKO Pálava vyhlášena Biosférickou rezervací UNESCO a to od roku 1987. Pro svou výraznost došlo k osídlení této lokality již velmi brzy tj. v době kamenné, kdy se zde usadili lovci mamutů, které ve svých knihách proslavil Eduard Štorch. Tuto skutečnost dokládá i velké množství archeologických nálezů z té doby. Pálava byla osídlena a její osídlení již nikdy nezmizelo. Postupně se zde objevili Germáni, Římané a na závěr Slované, kteří zde zůstali až do dnešních dob. V CHKO Pálava nalezneme velké množství chráněných přírodních lokalit a také historických památek. Za všechny jmenujme alespoň Děvičky, Sirotčí hrad, Zříceninu Kaple sv. Antonína, Růžový hrad, Vrch Turold s jeskyní, Tabulovou horu, Děvín, Kočičí skálu, Kotel, Soutěsku a Martinku nad Horními Věstonicemi. Ve většině přírodních lokalit se jedná o stepní porosty s teplomilným charakterem a rostlinami, které jsou vzácné, chráněné a nebo se vyskytují pouze endemiticky. Stejně tak je to se zástupci živočišné říše, převážně se jedná o hmyz. Středem lokality prochází červená turistická značka, která po hřebenech vede z Mikulova do Dolních Věstonic. Další TZN (modrá a zelená) navazují a tvoří zajímavé odbočky z této hlavní cesty Pálavou. Celý hřeben lze i se zmíněnými odbočkami projít za jediný den a tvoří tak pěknou vycházku. Pouze upozorňuji, že cesta po modré TZN z Klentnice ke zřícenině Kaple sv. Antonína je poněkud hůře značená a to zejména v oblasti bývalého lomu. Cesta vede rovně, nestáčí se vpravo do lomu.
PAVLOV
Obec 12 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 A4
kostel sv. Barbory (1658)
severně na polích sídliště lovců mamutů
První zmínka o objektu 1046
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Dle archeologických nálezů v obci a jejím okolí je však patrné, že i zde se vyskytovali lovci mamutů v době tzv. gravettské což naznačuje první osídlení již 24 000 let př. n. l. Severně od obce, dnes zemědělská půda, bylo nalezeno sídliště z této doby. Nálezy mamutích kostí a předměty denního užití. První zmínky o obci se datují do roku 1046 takže je pravděpodobné, že vznikla v 1. třetině 11. století. Tehdy patří ke statkům kláštera ve Staré Boleslavi. Po založení hradu Děvičky se stává jejím majetkem a tím je připojena k mikulovskému panství. V této době je ves osídlena převážně Slovany a němečtí kolonisté přicházejí až roku 1358. Stejně jako okolní obce byl Pavlov několikrát poničen v průběhu různých válek. Dnes se v obci zachovalo několik barokních domů a původně renesanční kostel sv. Barbory z roku 1578. Roku 1658 však byl obnovován po požáru a roku 1870 byl rozšířen a přestavěn barokně. Dnešní kostel stojí na místě původního gotického kostela z 12. století. Od roku 1995 je Pavlov památkovou rezervací. Obec se nalézá pod vrchem Děvín. Z Pavlova vychází zelená TZN přes Děvičky do Horních Věstonic.
RŮŽOVÝ KOPEC
Přírodní lokalita 2 km SZ od Mikulova
Mapa 88 B3
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Přírodní rezervace vyhlášena roku 1986. V této lokalitě se vyskytují ohrožené druhy rostlin a ostatní teplomilná vegetace. Lokalita se nachází ve vinohradu mimo značenou cestu. Jediná možná přístupová cesta vede od silnice z Mikulova k Dolním Dunajovicím (E461) a za vinohradem odbočit vpravo podél oplocení až do jakéhosi výkusu ve vinici, kde se nachází zájmová oblast. Pozor na záměnu s lokalitou Růžový vrch - viz. samostatné heslo.
RŮŽOVÝ VRCH
Přírodní lokalita 4 km S od Mikulova
Mapa 88 B3
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Přírodní rezervace vyhlášena roku 1953. Ukázka vápencových krasových jevů. Dále chráněné druhy rostlin skalnatých stepí. Celá lokalita se rozprostírá v okolí Sirotčího hradu nad vískou Klentnicí, odkud vede také červená TZN do Mikulova.
SIROTČÍ HRAD
Lokalita 1 km V od Klentnice
Mapa 88 B3
První zmínka o objektu 1250
Jiný název objektu Waisenstein, Rasenstein, Rosenstein, Rosenburg, Růžový hrad
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Zřícenina hradu se nachází na kopci nad obcí Klentnice asi 0,5 km po červené turistické značce. Hrad se nalézá v sedle mezi Tabulovou horou a Děvínem. Hrad z bílého kamene byl založen na dvou skalách ve 13. století jednou větví rodu Wehingenů která se nazývala Sirotci (latinsky Orphanus, německy Waisen). Po nich také hrad dostává své jméno (Waisenstein) zkomolením a pro svou polohu na skále se též později nazývá Rasenstein (ostrý kámen). Dalším komolením se též nazývá Rosenstein (Růžový hrad), ale to je opravdu chybný název, neboť se vyskytuje pouze ve dvou spisech.. Vraťme se teď opět do historie. Sigfried Wais umírá roku 1305 a hrad se stává majetkem krále, kterému připadá jako odúmrť. Roku 1310 získávají hrad a panství Lichtenštejnové a připojují jej k mikulovskému panství. Zde také po třicetileté válce, tedy ještě v majetku Lichtenštejnů, pustne. Patrně je to následek roku 1645, kdy hrad zpustošili Švédové. Dále je zde pouze kaple sv. Mikuláše, která ovšem byla později nahrazena kostelem v blízké Klentnici. Dalšími majiteli se stávají Kereczenyiové a po roce 1675 Dietrichštejnové. Ti se již o pustý hrad nezajímají a tak ruina slouží jako zdroj stavebního materiálu pro klentnické občany. Dodnes se však zachovalo torzo věže a paláce. Patrná je i do skály sekaná cisterna, která byla zasypána v roce 1860 a opět vyhloubena je při obnově památky v období první republiky. Tehdy je řádně změřena i její hloubka, která činí téměř 7 metrů. Ve třicátých letech 20. století bylo provedeno zpevnění zbytků zdiva. Na fotbalovém hřišti, či lépe řečeno v jeho pravé části, pod hradem je dokázán výskyt vzácného a ohroženého Sysla obecného.
SOUTĚSKA
Přírodní lokalita 4 km S od Mikulova
Mapa 88 B3
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Přírodní rezervace skládající se převážně z vápencových skal oddělující lokality Děvín a Kotel. Lze zde narazit na muflony a kozy bezoárové. Lokalitou prochází zelená TZN z Pavlova do Horních Věstonic a dále modrá TZN od Klentnice k Děvičkám.
SVATÝ KOPEČEK
Přírodní lokalita 1 km V od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
kaple (1863)
přírodní rezervace
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Na vrcholu Svatého kopečku (363 m.n.n) se nalézá kaple sv. Šebestiána s půdorysem řeckého kříže, která byla vystavěna roku 1623 na popud kardinála Františka z Dietrichštejna jako dík za skončení moru, který v městě Mikulov vypukl roku 1622. Cesta z Mikulova Na Svatý kopeček je lemována 15 kapličkami, které původně byly vyzdobeny výjevy z Kristova života (Křížová cesta). Tyto malby a kapličky vznikly po roce 1626. Teprve roku 1631 vzniká samostatná zvonice umístěná vedla kaple. Na toto místo se konaly významné poutě, které až do roku 1784 byly zasvěceny právě sv. Šebestiánovi, po tomto roce se poutě konají pod patrimoniem Černé Madony Mikulovské. Celá tato sakrální stavba byla v průběhu staletí několikrát opravována a upravována, neboť díky poloze na vrcholu kopce, byla několikrát zasažena bleskem. Dnešní podoba tedy pochází z roku 1672. V lokalitě Svatého kopečku se dále nalézá přírodní rezervace, která byla vyhlášena roku 1946. Jedná se o vápencovou skálu zřejmě z jurského období. Celý tento masív je poset drobnými skulinami o průměru cca 2 cm, které zde zanechali příbřežní mlži a houby, které obývali mořské dno. Dodnes se ve skále nalézají drobné mušle právě z tohoto období. Opustíme li stromový porost a jdeme-li vzhůru přejdeme z lesního biotopu do sféry stepních rostlin, které se uchytili v mělké půdě na skalnatém masivu. V tomto biotopu se vyskytují chráněné a ohrožené druhy jak rostlinné tak z říše fauny. Nemám však na mysli pouze zástupce hmyzu, ale také plazy, obojživelníky a ptáky. Při pobytu v této lokalitě se pohybujte zásadně po vyznačených stezkách, nerýpejte mušle ze skal atp. Budete tak přispívat k ochraně tohoto jedinečného území. Lokalita Svatý kopeček se nalézá na východním okraji města Mikulov. Přístupová cesta je z Mikulova značena modrou TZN vedoucí dále do Sedlce.
TABULOVÁ HORA
Přírodní lokalita 4 km S od Mikulova
Mapa 88 B3
Jiný název objektu Stolová hora
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Národní přírodní památka se nalézá mezi obcemi Klentnice, Perná a Bavory. Tabulová hora s výškou 458,5 m.n.m je součástí CHKO Pálava a patří k pásu kopců a společně s Děvínem a Turoldem tvoří jakousi hradbu táhnoucí se od Mikulova k Dolním Věstonicím. Z vrcholu jsou překrásné rozhledy do okolí Mikulova a dalších obcí. Z vrcholu je také možno zahlédnout při dobrém počasí rakouský hrad Falkenstein. Na plochém vrcholu této hory, v místech kde je dnes umístěn anténní stožár, stávalo hradiště v době halštadské a také četné hroby dokladují osídlení již 700 let př.n.l.. Ve středověku zde byl lámán vápenec a po lomech jsou ještě dnes patrné stopy. Věnujme se především biosférické rezervaci, která se zde nalézá. Na Tabulové hoře, která bývá někdy nazývána Stolovou, se nalézá velké množství chráněných a ohrožených rostlin. Z tohoto množství je 37 druhů obzvláště chráněno. Výskyt Šalvěje habešské je zde endemitický a na jiných místech naší republiky jej nenaleznete. Z rostlin se zde také pozastavme nad občasným výskytem Pampelišky pozdní, která zde byla spatřena naposledy roku 1997. Ostatní zástupci rostlinné říše patří mezi typicky teplomilnou stepní vegetaci. Ve spodních pásmech hory se nalézají také rostliny zastupující skalní lesostepi. Faunu zde zastupuje převážně hmyz. Vzácně se zde vyskytuje ohrožený Ploskoroh pestrý a Žahalka žlutá jejíž bodnutí je mnohem bolestivější než bodnutí sršně. Taktéž je zde doložen výskyt hlubinné žížaly (Allolobophora hrabei), která může dorůst až 40 cm. Z dalších jmenujme Křečka polního a kriticky ohroženého Sysla obecného, jehož skrýše nalezneme nejvíce na severním úpatí hory u fotbalového hřiště nad Klentnicí. Ptactvo zde zastupuje Sokol stěhovavý, který patří taktéž mezi ohrožené druhy. Přes vrchol stolové hory vede červená TZN, i zde platí zákaz vstupu mimo vyhrazené cesty a odpočívadla.
TUROLD
Přírodní lokalita 1 km S od Mikulova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 B3
Jeskyně na Turoldu (viz. heslo)
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Přírodní rezervace vyhlášena roku 1946 na kopci (385 m.). Jedná se o vápencový masív s četnými krasovými jevy (celkem 15 jeskyní), hnízdiště výra velkého, v jeskyních netopýři, stepní vegetace na zalesněné ploše. Od Mikulova vede k Turoldu červená TZN pokračující dále do Klentnice a Dolních Věstonic.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
ubytování v některém z campů okolí nádrží Nové Mlýny případně v některém z penzionů. Stravování bylo dobré ve Strachotíně, jen se nezastavujte ve vinárně v Dolních Věstonicích. Minule tam měli strašný přístup k hostům.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
moc hezká procházka a pokud se nespěchá, tak si člověk může užít výhledy z Tabulové hory. Mimochodem je vidět až na rakouský hrad Falkenstein, tedy za příznivého počasí.
Ostatní informace
Na zříceniny se vstupné neplatí. Takže pokud nepůjdete navštívit muzeum a zámek v Mikulově a muzeum v Dolních Věstonicích, tak je to poměrně levný výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut