Kam a jak jedeme?
Dostáváme se do
nejsevernějšího bodu našeho putování. Je tu krásně, ale bohužel jsme časově omezeni a jet dál na sever, na to už nám čas nezbývá. Ale aspoň si užijeme tohle pro nás nejsevernější místo.
Za čím jedeme?
Město leží v podhůří Krušných hor na silnici z Litvínova (9 km) do Dubí (12 km). Do hornického Duchcova je to 6 km na východ. Osada byla vybudována na obchodní cestě do Saska.
Se vznikem osady a jejím rozvojem úzce souvisí zdejší cisterciácký klášter a šlechtický rod Hrabišiců, který zde v té době vládl. První mniši sem přišli pravděpodobně r. 1197, kdy je zde přijal Slávek Hrabišic, nejvyšší komorník krále Přemysla Otakara I.. Tehdy jim musel stačit existující románský kostelík, na jehož místě v letech 1207-1220 vznikla románská trojlodní basilika Panny Marie. Již však r. 1208 byl vysvěcen hlavní oltář a hřbitov. Starý konvent s gotickou kapitulní síní a křížovou chodbou se studniční kaplí byl vybudován v letech 1225–1250. Rozvoji kláštera i přilehlého městečka pomohlo ve 14. století nalezení stříbrné a cínové rudy.
Na stranu kláštera se postavil i Jan Lucemburský, který z něj udělal klášter královský. Jenže relativně poklidný život kláštera narušili husitské války. Husité r. 1421 klášter dobyli a vypálili, naštěstí mniši měli čas ukrýt se v míšeňském klášteře, kde žili až do poloviny 15. století, kdy se do Oseka vrátili. Jenže už r. 1580 bylo opatství zrušeno a mniši odchází na Zbraslav.
R. 1626 se sem cisterciáci opět vrací a zdá se že na delší dobu. V areálu kláštera r. 1697 založili první průmyslovou punčochářskou manufakturu, na začátku 18. století otevřeli tkalcovskou továrnu na jemné sukno, kde bylo 9 tkalcovských stavů. V letech 1705 – 1708 si mniši postavili nový konvent, v 1. patře je bohatě zdobený slavnostní sál. V letech 1712–1718 dokončovali přestavbu původních gotických a románských budov, vč. kostela Nanebevzetí Panny Marie do nádherného baroka. Ponechali však vstupní románský portál a gotickou kapitulní síň, kde je největší poklad kláštera – kamenný románský pulpit evidovaný jako památka mezinárodního významu UNESCO. Podle zvyku cisterciáků kostel nemá věž, ale jen malou věžičku se zvonem. Také postavili letní refektář, klášterní nemocnici, ke které připojili původně gotickou, barokně přestavěnou kapli sv. Kateřiny a Barbory, lékárnu, pivovar a sýpku s hospodářskými objekty. R. 1725 byla založena v barokním sále klášterní knihovna s mnoha spisy z oblasti teologie, přírodních věd a historie. V letech 1726 – 1732 dokonce vybudovali i terasovitou zahradu s plastikami a barokní pavilon. Klášter byl středem vzdělanosti, ve škole se učilo čtení, psaní a počítání. To byl důvod, proč klášter ani za josefínských reforem nebyl zrušen.
V 19. století jsou manufaktury pozvolna nahrazeny továrnami, rozvíjí se těžba hnědého uhlí, v letech 1869 – 1871 bylo postaveno nádraží a tím bylo město propojeno s Chomutovem a s Ústím nad Labem. Přicházejí sem noví obyvatelé. Město se začíná rozvíjet. V katastru města jsou tři šachty. Bohužel s nimi souvisí tragická událost - 3. ledna 1934 v dolu Nelson III vybuchl uhelný prach. Zemřelo při tom 142 horníků. Ve městě se mohutně staví – před první světovou válkou jsou to převážně secesní domy.
Během 2. světové války připadl Osek Německu a většina Čechů se odstěhovala. Klášter nějakým způsobem přežíval, samozřejmě i tam byli problémy, ale klášter zrušen nebyl. Horší to snad bylo po válce, kdy opat a několik dalších mnichů byli krutě vyslýcháni z podezření z kolaborace s nacisty. I když jim nic neprokázali, museli přejít na nucenou práci v uhelných dolech.
Cisterciáci byli většinou německé národnosti, byli proto postupně odsunuti do Německa. R. 1946 na základě dohody cisterciáků a diecéze byli do kláštera povoláni salesiáni. Mohli zde být jen do r. 1950, kdy byly všeobecně kláštery likvidovány. V Oseku byl zřízen internační tábor pro řeholníky, později pro řeholní sestry.
Po r. 1990 došlo k obnovení kláštera. I když se sem vrátili cisterciáci, některé řeholní sestry zde s nimi ještě nějaký čas žily. Až r. 1993 se mohly vrátit do svých mateřských klášterů. V r. 2008 zde žili jen dva cisterciáci. Jeden se přestěhoval do Německa, druhý byl přemístěn do jednoho z klášterů v Rakousku. V současné době v klášteře cisterciáci nejsou. O klášter se stará litoměřické diecéze, mniši se sem mohou kdykoliv vrátit.
Mimo nádvoří - na jihovýchodním roku Klášterního náměstí je původně gotická kaple sv. Kateřiny a sv. Barbory ze 13. století, která byla v letech barokně upravena a stala se součástí klášterního špitálu. V zadní věžičce kaple je malý zvon.
Prakticky naproti je žlutobílý dům čp. 30, který pochází z r. 1716. Právě v tomto domě byl ubytován císař Josef II. při své návštěvě města r. 1779, jak je vyryto na nádherném kamenném portálu.
Na východním okraji města - při silnici do Duchcova je barokní kostel sv. Petra a Pavla, který byl r. 1714 postaven na místě původního románského kostela. V sezoně je přístupný turistům.
Přibližně 2,5 km severozápadním směrem je v lese zřícenina hradu Rýzmburk (525 – 550 m n. m.). To byl nejstarší a nejmohutnější gotický hrad, který si vybudovali Hrabišici na dlouhém a úzkém skalnatém ostrohu v letech 1241 – 1250, aby chránil významnou obchodní stezku do Saska, ale také klášter. V nejvyšší části byly obytné věže a kaple. Na jižní a západní straně byly opevněné střelecké věžičky a masivní útočná věž (tzv.bergfrit). Hrad pravděpodobně nebyl nikdy dobit. Na hradě žili do r. 1398, kdy ho i se svým majetkem prodali. Majitelé hradu se střídali, ale nikdo zde již trvale nežil, až hrad zůstal v průběhu 16. století opuštěn a začal chátrat.
I jako zřícenina byl oblíbeným výletním místem, dokonce zde byl i básník Karel Hynek Mácha. Ve 2. polovině 19. století byla na vrcholu věže zřízena vyhlídka.
Dnes je hrad ukrytý v lese, turistům je celoročně volně přístupný, samozřejmě na vlastní zodpovědnost. Na zříceninu vede z města červená turistická značka. Na rozcestí pod kopcem je barokní kaple z r. 1721 s malou cibulovitou věžičkou, zvon tam však není.
Stejným směrem jako tato zřícenina, ale o 4 km dál po modré je na plochém temeni Vlčí hory (891 m n.m.) od r. 2006 stejnojmenná rozhledna. Také se pod ní nechá dojet autem – v Dlouhé Lhotě je parkoviště a pak je to necelý kilometr trochu do kopečka. My jsme samozřejmě parkoviště přehlédli a parkovali o kousek blíž k rozhledně u rozcestníku turistických tras, kde je také dost místa na zaparkování.
Rozhledna je ocelová multifunkční věž ve spodní části z litého betonu, jejíž vrchol je červenobíle pruhovaný a do necelé poloviny ho obepíná točité schodiště. Je to trochu něco jiného, líbí se mi víc než ta kovová telekomunikační monstra. Navíc ty pruhy ho dělají ještě hezčí. Tahle věž však slouží i jiným účelům – je to monitorovací stožár Českého telekomunikačního úřadu – teď trochu opsané odbornosti - kde je umístěn systému ASMKS, který je určený pro dálkové automatické sledování frekvencí až po 10 Ghz. Je to další věc, kterou nám prý nařídila Evropská Unie. Údajně jich je u nás asi 10, ale prý jen v tomto případě je spojen s rozhlednou. Stožár je 40 metrů vysoký, na vyhlídkovou plošinku, která je volně přístupná ve výši 15 metrů vede 72 schodů. Je odtud pěkný téměř kruhový výhled na Krušné hory, České Středohoří, uhelnou pánev, Litvínov a na pohoří Džbán.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Osek je poměrně větší město, určitě je tu i víc možností, kam zajít na jídlo, příp. na pivo. My jsme se rozhodli ochutnat pivo z obou zdejších pivovarů.
Pivovar Ossegg sídlí
v klášterním areálu – v místech, kam byl pivovar z konventu přestěhován při barokní přestavbě kláštera. V těchto místech se pivo vařilo od r. 1701 až do r. 1946. Pak zde byl jen sklad a stáčírna mosteckého pivovaru. Po skoro 70 letech zde byl provoz pivovaru obnoven. Uvnitř je menší restaurace, venku je velké posezení, v létě mají venku dokonce i výčep. Objekt se stále rekonstruuje, ale hlavní je, že to tu žije a že pivo mají dobré. Kdy mají otevřeno, jakou mají nabídku jídla a pití je možno najít
http://ossegg.cz/.
K druhému,
rodinnému pivovaru Černý orel se musí přejít Klášterní náměstí a na křižovatce se dát vlevo – vpravo
ve Vilové ulici je už vidět. Pivovary jsou od sebe vzdáleny necelých 0,5 km. Dřív zde bývala restaurace a pivnice Černý orel, od konce 20. století se celá restaurace téměř za provozu měnila - budoval se zde pivovar, který svoji první várku uvařil r. 2015. Zde je menší venkovní posezení, uvnitř je velká restaurace, dřevem obložená a doplněná řadou fotek – např. pražských umělců i známých hokejistů a jejich podpisy. Tady vaří i spodně kvašená piva, takže pivovary se vhodně doplňují a asi si ani nekonkurují. Tady si můžete domluvit i komentovanou prohlídku pivovaru s ochutnávkou piv a s připraveným pohoštěním. Kdy má otevřeno tento pivovar, jakou mají nabídku jídla a pití je možno najít
http://www.cerny-orel.cz/.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Musím se přiznat, že dřív jsem neměla ani zdání o tom, že zde nějaký klášter je. A když jsme viděli, jak je velký a jaké je to nádherné baroko zvenku i uvnitř, tak jsme jen a jen žasli. Ještě je čeká spousta práce, ale už teď je to nádhera.
Ostatní informace
Na západě obce je autokemp s koupalištěm a s možností přespat i v chatkách. My jsme ho samozřejmě neviděli. Není tu tedy problém pár dnů pobýt a trochu se porozhlédnout.
Západně od obce vede 10 km dlouhá okružní naučná stezka Přírodou a dějinami Oseka s 11 zastaveními, která začíná a vlastně i končí v blízkosti kempu. Vede okolo skokanských můstků, na zříceninu hradu a okolo bývalé štoly.
Další 10 km dlouhá okružní naučná stezka Ve stopách historie a G. Casanovy vede v jižní části nedalekého Duchcova. Prochází se tamější zámeckou zahradou a okolo rodných domů dobrodruha Antona Martina, hudebního skladatele F. X. Partsche a malíře Josefa Vogela.
Nechají se zde dělati i další pěší výlety po turistických trasách i neznačených cestách. Přes město vede i cyklotrasa.
Poslední aktualizace: 15.11.2018
Osek - město s krásným klášterem, dvěma pivovary, zříceninou Rýzmburk a rozhlednou Vlčí hora na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Osek - město s krásným klášterem, dvěma pivovary, zříceninou Rýzmburk a rozhlednou Vlčí hora
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!