Ostrov nad Ohří

Kam a jak jedeme?

Rozhodli jsme se vyrazit na výlet do oblasti Podkrušnohoří, dá se říct do oblasti mezi Krušnými a Doupovskými horami. Hlavní cíl cesty bylo nově opravené historické jádro Ostrova a o kousek dál stále opravovaný Horní Hrad. A proto jsme zvolili jako dopravní prostředek auto.

Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor v karlovarském kraji mezi dvěma západočeskými lázeňskými městy - Karlovými Vary a Jáchymovem. Město je známé také jako Ostrov nad Ohří - tak se jmenuje železniční stanice.

Historické jádro bylo vyhlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Naleznete zde románskou architekturu, gotiku i renesanci. Mezi historické památky města patří – areál zámku se zámeckým parkem, areál bývalého kláštera známý jako Posvátný okrsek, Stará radnice, Staré náměstí s měšťanskými domy, Malé náměstí s farním kostelem sv. Mikuláše, kostel sv. Jakuba. Většina těchto památek je poměrně nedavno opravena.

Za čím jedeme?

Středověké osídlení Ostrova se vztahuje k počátkům 13. století. Z té doby je hřbitovní kostel sv. Jakuba. Kolem něj byla postavena v té době postavena malá osada.

Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. To už stál na druhém břehu Bystřice kostel sv. Archanděla Michaela. Tam vznikalo středověké město. Dosud řada domů má původní středověké klenuté sklepy.

V 15. století patřilo město hraběcímu rodu Šliků, který zbohatl z těžby stříbra v nedalekém Jáchymově. R. 1518 je na Klaudiánově mapě poprvé uveden název města Wostrow. Po bitvě na Bílé hoře připadlo panství vévodovi Sasko-Lauenburskému, ten přestavěl Šlikovský zámek a založil zámecký park. Založil piaristický klášter s latinským gymnáziem. Vévodův syn pokračoval v budování parku.

V 19.století patřil Ostrov jedné z větví Habsburků. V této době dostalo město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy, Stará radnice. Budovala se železnice.

Kostel sv. Jakuba je nejstarší stavební památka města. Kostel se nachází v blízkosti zámeckého parku – na druhé straně než je klášter. Je uzavřen, nezdá se, že by se tam sloužily ani mše. Škvírkou ve dveřích byla vidět pouze kazatelna. Bohužel nic víc se nepodařilo zahlédnout. Je to románská stavba z let 1224-1226.

Kostel sv. Archanděla Michaela, dříve farní Kostel sv. Mikuláše najdete na Malém náměstí. Pochází z poslední čtvrtiny 13. století. Po požáru v letech 1567-1572 byl kostel přestaven do dnešní pozdně gotické podoby a zasvěcen svatému Archandělu Michaelovi. Podařilo se nám dostat se do kostela v době mše. Kostel je fakt nádherný – rozhodně z venku se to nezdá. V době mše se na varhany skutečně hrálo. Byl to fantastický zážitek. Jen jsem se bohužel nedočetla, na kolik jsou varhany původní. Zato jsem zjistila, že byly dílem plzeňského varhanáře Jana Leopolda a plzeňského sochaře Karla Legáta
Na Starém náměstí – v nejstarší části města je radnice, jejíž jádro pochází pravděpodobně z 2. poloviny 14. století. Jsou zde měšťanské domy s gotickými sklepy a renesančními klenbami původně volného podloubí. Většina domů byly po požáru novogoticky přestavěny.
K zámku jsme se dostali ze Starého náměstí jižním směrem. Renesanční zámek nechal vybudovat na přelomu 15. a 16. století Kašpar Šlik na místě ještě staršího sídla. Zámek byl několikrát přestavěn, upravován. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé, mimo jiné i Kryštof Dientzenhofer. Klasicistní podobu dostal zámek v r. 1795. Roku 1918 byl zámek zestátněn. Byl využíván jako škola, poštovní úřad, lesní správa, sídlil zde útvar československé armády, vojenské skladiště. Později zde byla zřízena Střední průmyslová škola, která je zde dosud. Ale během následujících let má být i zámek zrekonstruován stejně jako řada ostatních památek. Musím říct, že to skutečně potřebuje. Stojí tady jak chudý příbuzný.

Bádenský zámek zvaný Palác princů je vlastně „nejnovější“ historická část města z let 1693-1696. V současné době probíhá mohutná rekonstrukce a pod lešením je již vidět, jak se stavba probouzí opět k životu.

Zámecký park vlastně propojuje všechny historické objekty – zámek, klášter a dá se říct i hřbitovní kostel. Byly zde renesanční i raně barokní prvky italských zahrad – vodotrysky, vodních plochy, altánky a bohatá sochařská výzdoba. Bohužel právě říčka Bystřička ve dnech 3.-5. srpna 1661 zámeckou zahradu zatopila. Přestavba parku probíhala již v barokním stylu po vzoru francouzských zahrad - oranžerie, terasy, kaskády, zahradní divadlo, bludiště, kuželník, drobné altánky, sochy apod. Další úpravy se ale nekonaly a zahrada pustla. Od devadesátých let 20. století probíhaly rozsáhlé úpravy, v letech 2006-2007 byla celková obnova zahrady dokončena a působí velice příjemným dojmem. Stačí se posadit, odpočívat, všude je úžasný klid. Park se na noc uzavírá, takže věřím, že vandalové ho nezničí.

Most u Letohrádku se sochou sv. Jana Nepomuckého vás dovede od zámku přímo do středu parku.

Drobná klasicistní Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1827 stojí mezi mostem a hlavní bránou zámku. V současné době je také v rekonstrukci. Bude to hezké, až to bude vše hotové. Když jsme šli okolo ní, ani jsme netušili, že se nějak jmenuje.

Uprostřed severní části parku stojí barokní letohrádek. Nechal ho postavit v letech 1673-1679 vévoda Sasko-Lauenburský. Je majetkem státu a je v něm umístěna Galerie umění. Stojí vlastně uprostřed cest, které park protínají, takže je zdaleka vidět. V době naší návštěvy se na komíně uhnízdili čápi. Bylo tedy opravdu příjemné se na chvilku posadit a pozorovat je.

Celý klášterní areál prošel nedávnou rekonstrukcí a skládá se z Piaristického kláštera, kostela Zvěstování Panny Marie, Pohřební kaple, kaple sv. Floriána, Einsiedelnská kaple, menší kaple Bolestné Panny Marie, glorietu (altánek) a groty (umělá jeskyně). Byl dříve známý jako Posvátný okrsek. Bohužel pak se vlastníky stala armáda, která již tak chátrající stavby téměř zcela zničila. Areál opustila r. 2000. Rekonstrukci mnozí návštěvníci, kteří znají dřívější stav, přirovnávají k zázraku. Nikdo z nich netušil, že je ještě možno areál zachránit. Součástí Klášterního Areálu je nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma stovkami zvířat.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Akce byla jednodenní, takže nocleh jsme nehledali, ale určitě se v Ostrově něco najde - ale spíš ve městě než v historickém centru.

A kde jsme se najedli? Ze Starého náměstí k zámku - ve Šlikově ulici jsme si všimli po levé straně menší restaurace. Tam jsme si zašli na oběd. Ceny byly rozumné, ale musím přiznat, že to žádný zázrak nebyl. Příště bych vyzkoušela hospůdku U doktora, která je v Dlouhé ulici. Mělo by se tam projít ze Starého náměstí okolo radnice. Jenže o té jsme prve neměli tušení.

A na Starém náměstí již v neděli dopoledne byla otevřena cukrárna.

Ale pokud byste se chtěli v oblasti Krušných hor déle zdržet, mohu doporučit ubytování v Nových Hamrech, kam dojete i vlakem přes Nejdek. Tam je taky krásně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý historický Ostrov je nádherně opraven nebo se stále ještě opravuje. Takže až to bude úplně vše, tak to bude skutečná nádhera. Zatím je opraven klášter a zámecká zahrada a člověk jen žasne, co je možno dokázat.

Jen mi bylo líto, že jsme tam byli v neděli dopoledne uprostřed prázdnin a že tam bylo strašně málo lidí, jako kdyby netušili, co tam mají ukryto za nádheru. A asi i proto tam bylo poměrně málo možností pro občerstvení. Ale je možné, že jsme se možná koukali na zcela jiné hodnoty.

Ale musím přiznat, že ani my netušili, že je celý Klášterní Areál už zpřístupněn. Původně jsme měli v úmyslu si to vše jen prohlédnout, když jsme viděli otevřené iformační centrum, samozřejmě jsme se zvědavě šli podívat. A pak už to bylo jasné. Prohlédli jsme si vše, co bylo otevřené, naštěstí ani v kostele nebyla žádná akce. Takže mohu jen doporučit. Čas tam ztrávený za to stojí.

Ostatní informace

Informační středisko kláštera:

Otevírací doba: úterý – neděle: 9.30-12.30 hod. a 13.00-18.00 hod.

Je možno si prohlédnout:

* pouze kostel s tištěným průvodcem (jednotné vstupné 20,- Kč)

* celý Klášterní Areál i s výkladem (dospělí 50,- Kč, děti od 6 do 15 let 20,- Kč, důchodci 40,- Kč).

Děti do 6 let mají všude vstup zdarma.

Dále je vstupné pro skupiny od 20 osob:

* s výkladem v češtině 30,- Kč/osobu

* s výkladem v němčině nebo ruštině 50,- Kč/osobu.

Za poplatek 10,- Kč můžete všude fotit.

V době konání koncertů, generálních zkoušek a předem objednaných akcí (svatby apod.) je prohlídka možná pouze v kaplích za snížené vstupné 40 Kč. Kostel je v té době uzavřený.