Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody • Na hory
Výchozím místem pro cestu k nejvyššímu vodopádu na Šumpersku je někdejší malá osada a dnes vyhlášené lyžařské centrum Kouty nad Desnou. Do Kout se dostaneme nejen autem či na kole, ale jezdí sem také autobusy a svou konečnou tady má i železný oř. Cesta k vodopádu je vhodná rovněž pro rodiny s dětmi, veterány i méně zdatné jedince a její většinová část je bez problémů přístupná i s kočárky či na horském kole. Jen závěrečný úsek tvoří převážně úzká pěšina a kluzké kameny, tudíž je vhodná jen pro pěší turistiku. O délce celé trasy v tomto případě rozhoduje výchozí bod, ale pokud je jím rozcestník u mostu na horním okraji Kout (606 m) – a před první serpentinou na ČHS – tak se jedná opravdu jen o příjemnou několikakilometrovou procházku, při které neopustíme modrou TZ a její odnože.
V našem případě rozhodovala potřeba vyřídit „dušičky“ v Koutech a snaha vidět alespoň část finále tenisového Turnaje mistryň. Petra Kvitová ale nakonec nikomu moc radosti neudělala, zejména pak těm, kteří si na ni v záchvatu optimismu vsadili „pět peněz“. I když jsme vyrazili – vzhledem k ranním teplotám – poměrně brzy, zůstávalo na malém parkovišti u mostu posledních pár – tedy dvě – volných míst. I těch turistů jsme potkávali relativně hodně. Celkem překvapivě, protože všude kolem bylo takřka bílo. Tedy zatím pouze díky jinovatce, na sníh je, doufejme, ještě pořád dost času.
Vydáme se po modré TZ směrem k dolní nádrži Dlouhých strání a po nedlouhé době – a necelých dvou kilometrech - za mostem opustíme asfaltku a vydáme se Doprava po lesní cestě, značené jako „odbočka k zajímavému objektu“. Tím právě má být vodopád na Borovém potoce neboli Borové vodopády. Celá cesta stoupá, protože musíme překonat převýšení nějakých 200 nadmořských metrů (most v Koutech je oněch zmíněných 606 m.n.m., vodopád pak rovných 800). A pokud si „vylezeme“ k jeho horní části,tak si ještě můžeme 8 metrů a kousek přidat. Bonusem je nám během cesty nejen pestrobarevná podzimní příroda, ale i zajímavý dřevěný kříž, připomínající rok 1934 i hajného Schellera a nacházející se pár desítek metrů před naší „konečnou stanicí“, a romantické skály nad vodopádem.
Nejvyšší vodopád na Šumpersku se chlubí hodnotou 8,3 metru, což jsou nějaká tři podlaží panelového domu. K tomu si můžeme přidat menší – asi dvoumetrovou – kaskádu pod ním, jako celková výška bývá dokonce uváděna hodnota 14 m. Podloží je rulové, kolem se nacházejí zajímavé skalky, které rozhodně stojí za krátký průzkum … a je zde prostě příjemně. Možná i proto se během cesty nahoru i dolů potkáváme se skupinkami podobně postižených jednotlivců, včetně turistického potěru. Samotné cílové místo se nachází mezi Medvědí horou (však se také Borovému potoku někdy říká také Medvědí) a Tupým vrchem, pramen potoka pak mezi Dlouhými stráněmi a Mravenečníkem, v nadmořské výšce nějakých 1285 m.
Vzhledem k tomu, že celá pěší část tohoto výletu trvala jen něco málo přes 2 hodiny, byli jsme stateční a vydrželi bez poživatin i nápojů. Kouty nad Desnou však nabízejí vše potřebné, a to hned v několika zařízeních. A kdyby nás hlad skutečně zaskočil, cestou máme ještě Loučnou nad Desnou, lázeňské Velké Losiny nebo Rapotín ...
Borový potok na své cestě k soutoku s Divokou Desnou urazí hlubokým údolím více než 3 km. Cestou vytváří mezi balvanovými moři četné kaskády, takže pokud není abnormální sucho, je během cesty stále co pozorovat. V letošním roce sice sucho je, ale některé krásné scenérie jsme si přesto bez problémů našli i my.
Kromě nákladů na Dopravu je tento výlet bezplatnou záležitostí.
A ještě jedna upřesňující informace. Řazení do kategorií výletů podle délky je v tomto případě tak trošku zavádějící. Pokud půjdete od mostu jen k vodopádu, je to tam a zpět přesně 6 km. Když ale budete vodopád různě obíhat a po okolních skaliskách šplhat, už je to víc. Pokud budete vyrážet od vlakového nádraží, jste hned na nějakých 11 km. Hodnoty celodenního výletu, tedy 15-20 km však ještě nedosáhnete.